Arcidiecéze záhřebská
Arcidiecéze záhřebská Archidioecesis Zagrebiensis | |
---|---|
Zářebská katedrála a Arcibiskupský palác | |
Základní informace | |
Sídlo | Záhřeb, Chorvatsko |
Patron | sv. Josef |
Katedrála | Nanebevzetí Panny Marie a svatých Štěpána a Ladislava v Záhřebu |
Zřízena | 1093 |
Arcibiskup | kardinál Josip Bozanić (metropolitní arcibiskup) |
Valentin Pozaić, Ivan Šaško, Mijo Gorski | |
Církevní provincie | Chorvatská církevní provincie |
Statistické údaje | |
Počet děkanátů | Bjelovar-Križevci, Križevci (byzantská), Sisak, Varaždín |
Počet vikariátů | 21 |
Počet farností | 205 |
Rozloha | 4 246 km² |
Počet obyvatel | 1 211 298 (rok 2018) |
z toho katolíků | 1002923 (83 %) |
Další informace | |
Web | www.zg-nadbiskupija.hr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arcidiecéze záhřebská (chorvatsky nadbiskupija zagrebačka, latinsky Archidioecesis Zagrebiensis) je hlavní diecéze a metropolitanní sídlo římskokatolické církve v Chorvatsku. Hlavním představitelem je arcibiskup kardinál Josip Bozanić. Sídlo arcidiecéze se nachází v Záhřebu na adrese Kaptol 31, p.p. 553.
V roce 2017 k záhřebské diecézi patřilo 1 002 923 osob z 1 211 298 obyvatel.
Území
Arcidiecéze zahrnuje hlavní město Záhřeb, s metropolitní katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatých Štěpána a Ladislava.
Území diecéze je rozděleno do 205 farností, v rámci 21 děkanátů.
Historie
Záhřebská diecéze byla založena v roce 1093 na území starší diecéze sisacké (Siscia), založené ve 3. století a zrušené v 7. století. Jeden z pokusů o obnovu diecéze proběhl již v roce 925 na synodu ve Splitu. Prvním záhřebským biskupem byl roku 1093 jmenován Duch z Hahótu, zřejmě původem z Čech.[1] U vzniku diecéze stál uherský král Ladislav I., spojenec protipapeže Klementa III. Následná roztržka se Svatým stolcem byla vyřešena v roce 1227 za pontifikátu papeže Řehoře IX.
Původně byla diecéze záhřebská sufragánní k ostřihomské arcidiecézi a roku 1180 přešla pod sufraganát v Kaloči. V roce 1511 byl vytištěn Záhřebský misál (Missale Zagrabiense), odvozený od Ostřihomského misálu (Missale Strigoniense) z roku 1484, jenž se používal až do roku 1788, kdy se již Ostřihomský misál nepoužíval dobrých 150 let.[2]
Prvním záhřebským arcibiskupem se stal tehdejší záhřebský biskup, slovenský kardinál Juraj Haulík de Váralya (v letech 1853–1869).
Reference
- ↑ Vijeće češke nacionalne manjine Grada Zagreba/Rada české menšiny města Záhřebu Vlatka Banek: Nova knjiga o biskupu Duhu, Zagrebu, 2006.
- ↑ Ján Dubina, I riti peculiari del Triduo Pasquale in Slovacchia, Romae, 2012, s. 31, 34-35, 39-41
Související články
- Seznam záhřebských biskupů a arcibiskupů
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
- Římskokatolická církev v Chorvatsku
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze záhřebská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování