Arda Arménská

Arda Arménská
Portrét
Arda odchází do kláštera (středověká iluminace ze 14. století)
OtecThoros of Marash a Thoros of Edessa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arda Arménská byla manželka Balduina I. a první královna Jeruzalémského království.

Patřila k arménské národnosti a v literatuře je obvykle nazývána Arda,[1] ač pro toto jméno chybí opora v pramenech.[2] Byla dcerou knížete Thorose a ovdovělý křižák Balduin z Boulogne se s ní oženil zřejmě okolo roku 1097. Tehdy byl novopečeným hrabětem z Edessy a potřeboval Ardino věno ve výši 60 tisíc bezantů.

Roku 1100 se Balduin stal jeruzalémským králem a o čtyři roky později bezdětné manželství skončilo údajně proto, že byla Arda znásilněna muslimem.[3] Zapuzená choť odešla nejdříve do kláštera a její stopy mizí v Konstantinopoli, kde údajně proslula svým nevázaným životním stylem.[4]

Reference

  1. ↑ HODGSON, Natasha. Conflict and cohabitation: Marriage and diplomacy between Latins and Cilician Armenians, c. 1097-1253. In: KOSTICK, Conor. The Crusades and the Near East. [s.l.]: Taylor & Francis, 2010. ISBN 978-0-415-58040-3. S. 88. (anglicky)
  2. ↑ RUNCIMAN, Steven. A History of the Crusades. Díl I. The First Crusade and the Foundation of the Kingdom of Jerusalem. [s.l.]: Cambridge University Press, 1987. ISBN 0-521-34770-X. Kapitola Armenian interlude, s. 209 pozn. 1. (anglicky) 
  3. ↑ TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 207. 
  4. ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 86. 

Literatura

  • Bernard Hamilton, „Women in the Crusader States: The Queens of Jerusalem“, in Medieval Women, edited by Derek Baker, Ecclesiastical History Society, 1978
  • Alan V. Murray, The Crusader Kingdom of Jerusalem: A Dynastic History, 1099-1125, Prosopographica and Genealogica, 2000

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Arda.png
Le roi Baudouin faisant entrer de force Arda au couvent Sainte-Anne de Jérusalem