Ardetosaurus

Ardetosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 150 miliony let
	Kostra ardetosaura v expozici Oertijdmuseum.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Sauropodomorpha;
Nadčeleď	Diplodocoidea;
Čeleď	Diplodocidae;
Podčeleď	Diplodocinae;
Rod	Ardetosaurus;
Binomické jméno
	Ardetosaurus viator; van der Linden et al., 2024
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ardetosaurus („hořící ještěr“) byl rod velkého sauropodního dinosaura z podčeledi Diplodocinae, blízce příbuzného severoamerickým rodům Diplodocus, Supersaurus nebo Barosaurus.^[1] Žil v období pozdní jury (geologický věk kimmeridž, asi před 150,4 až 149,2 milionu let) a typový exemplář tohoto druhu byl objeven na území amerického Wyomingu (Bighornská pánev, lokalita Howe-Stephens Quarry).

Historie objevu

Ardetosaurus se vyskytoval téměř na konci období jury, před asi 150 miliony let, a to na západě Severní Ameriky. Jeho fosilie byly objeveny v létě roku 1993 v sedimentech proslulého geologického souvrství Morrison. Fosilie se později dostaly do Evropy a dlouhou dobu byly považovány za pozůstatky rodu Diplodocus. Formálně byly popsány v roce 2024 jako nový rod a druh sauropodního dinosaura Ardetosaurus viator. Rodové jméno („hořící ještěr“) souvisí s požárem v instituci Dinosaurier Freilichtmuseum v Münchehagenu, kde byly fosilie roku 2003 na preparaci. Druhové jméno viator („cestovatel“) zase souvisí s dlouhou cestou, kterou severoamerický dinosaurus urazil až do svého aktuálního umístění v holandském Oertijdmuseum.^[2]

Popis

Ardetosaurus byl relativně štíhle stavěný diplodokidní sauropod, podobný příbuzným rodům Diplodocus, Kaatedocus nebo Galeamopus. Jeho stehenní kost je dlouhá 130 cm a holenní kost 91,5 cm. Celkově je tedy možné jeho rozměry přirovnat k rozměrům subadultního (ještě plně nedorostlého) jedince rodu Galeamopus, u kterého je při stehenní kosti dlouhé 116 cm a holenní kosti dlouhé 84,5 cm celková délka odhadována zhruba na 18,2 metru.^[3] Histologický rozbor žebra ardetosaura ukázal, že se jednalo o plně dorostlého jedince, který rostl asi do svých 22 let, pohlavní dospělosti pak dosáhl ve 13 letech a plné „kosterní dospělosti“ v 17 letech.^[4]

Odkazy

Reference

↑ SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)
↑ van der Linden; et al. (2024). A new diplodocine sauropod from the Morrison Formation, Wyoming, USA. Palaeontologia Electronica. 27 (3): a50. doi: https://doi.org/10.26879/1380
↑ Tschopp, E. and Mateus, O. (2017). Osteology of Galeamopus pabsti sp. nov. (Sauropoda: Diplodocidae), with implications for neurocentral closure timing, and the cervico-dorsal transition in diplodocids. PeerJ. 5: e3179: 1-126.
↑ Calderón, T. (2024). Local growth patterns in tibia associate with restricted external fundamental system in Cervus elaphus. Implications for life history strategies in fossil groups. Historical Biology. 36 (2): 285–292.

Literatura

Holland W. J. (1906). The osteology of Diplodocus Marsh. Memoirs of the Carnegie Museum. 2: 225–264.
Holland W. J. (1924). The skull of Diplodocus. Memoirs of the Carnegie Museum. IX: 379–403.
Oliver E. Demuth, Juan Benito, Emanuel Tschopp, Stephan Lautenschlager, Heinrich Mallison, Niklaus Heeb and Daniel J. Field (2022). Topology-based three-dimensional reconstruction of delicate skeletal fossil remains and the quantification of their taphonomic deformation. Frontiers in Ecology and Evolution (abstrakt).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ardetosaurus na Wikimedia Commons
Článek na webu Species New to Science (anglicky)

[1] SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)

[2] van der Linden; et al. (2024). A new diplodocine sauropod from the Morrison Formation, Wyoming, USA. Palaeontologia Electronica. 27 (3): a50. doi: https://doi.org/10.26879/1380

[3] Tschopp, E. and Mateus, O. (2017). Osteology of Galeamopus pabsti sp. nov. (Sauropoda: Diplodocidae), with implications for neurocentral closure timing, and the cervico-dorsal transition in diplodocids. PeerJ. 5: e3179: 1-126.

[4] Calderón, T. (2024). Local growth patterns in tibia associate with restricted external fundamental system in Cervus elaphus. Implications for life history strategies in fossil groups. Historical Biology. 36 (2): 285–292.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály