Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky

Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky
Areál čs. opevnění v Darkovičkách
Poloha
Adresa	Hlučín, Česko Česko
Souřadnice	49°55′30,72″ s. š., 18°13′16,68″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	104667 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Areál československého opevnění Hlučín-Darkovičky je od roku 1992 součástí Slezského zemského muzea. Nachází se v Moravskoslezském kraji v obci Darkovičky, která je částí Hlučína. Tvoří ho čtyři zrekonstruované pevnostní objekty, které vznikly v rámci budování československého fortifikačního systému v letech 1935–1938. Celý soubor je od roku 2012 kulturní památkou.^[1]

Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky byl do Slezského zemského muzea začleněn roku 1992. Rekonstrukce pevnostního areálu však probíhala již od roku 1980, kdy se v rámci tehdejšího Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě vytvořila pracovní skupina, jejímž cílem se stalo vytipování a obnova několika vybraných pevnostních objektů podle historického stavu z roku 1938. Hlavním a dlouholetým propagátorem této myšlenky se stal pan Jan Polášek, odborný a technicky zdatný znalec opevňovací techniky a nadšený vlastenec usilující o zachování těchto památek historie našeho národa. 28. 6. 1984 byly převzaty vybrané 4 různé typy objektů tvořící budoucí areál opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a pod jeho vedením započala tříčlenná pracovní skupina spolu s dalšími dobrovolnými spolupracovníky s rekonstrukčními pracemi. Do současné doby bylo vykonáno rozsáhlé rekonstrukční dílo. Areál je evidován jako kulturní památka pod ev.č. 104667.

Pevnostní areál je dnes evropsky vysoce ceněnou prezentací ojedinělého fortifikačního systému naší republiky, který vznikal v letech 1935–1938. Tvoří jej pěchotní sruby MO-S 18, MO-S 19, MO-S 20 a lehký objekt LO vz. 37A. Objekty areálu představují různé odlišnosti po stránce projekční i palebně-taktické a rovněž různé stupně odolnosti. Již od roku 1992, kdy byl areál začleněn do Slezského zemského muzea, patří k nejexponovanějším objektům návštěvnického zájmu. Obdivována je především komplexnost a dokonalost prezentace, ale vítána je také možnost setkávat se osobně s obnoviteli pevnostního areálu. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky je také součástí stezky technických atraktivit, tzv. TECHNO TRASY, která propojuje významné industriální památky na území Moravskoslezského kraje.

Muzeum československé fortifikace se skládá ze dvou samostatných pěchotních srubů (MO-S 18 Obora a MO-S 19 Alej), jednoho řopíku (lehké opevnění vzor 37 A – 140Z, současného vojenského číslování 829) a tvrzového pěchotního srubu (MO-S 20 Orel).

Areál je také místem dalších vzdělávacích a vzpomínkových akcí. Pravidelně se tu konají ukázky obrany pevností ve spolupráci s jednotkami Armády ČR, v září probíhá pochod po linii čs. opevnění a turisté rovněž rádi využívají Naučnou stezku po linii čs. opevnění na Hlučínsku. Naučná stezka je značena zelenou barvou a dlouhá cca 6,5 km. Je vhodná jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku. Vede od samostatného pěchotního srubu MO-S 16 "Rozcestí" kolem dalších objektů lehkého a těžkého opevnění přes Areál čs. opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a končí u srubu MO-S 24 "Signál". Po trase je možno vidět různá stavební řešení objektů se zachycením vývoje čs. fortifikace. Návštěvníci si mohou prohlédnout některé objekty naučné stezky i uvnitř díky různým klubům vojenské historie, které začínají jednotlivé sruby rekonstruovat.

MO-S 18 Obora je samostatný pěchotní srub vybudovaný v II. stupni odolnosti- tloušťka stropu 2 m. Jediný pěchotní zvon srubu byl vytržen německou armádou v r. 1940 a opětovně byl osazen z OP-S 28 Mezicestí 15. 12. 1991. Ve vstupní chodbičce je pamětní deska věnovaná Jaroslavu Švarcovi, který byl v době okupace vyslán s výsadkovou skupinou TIN na území Protektorátu Čechy a Morava a padl spolu s dalšími parašutisty podílejícími se na atentátu říšského protektora R. Heydricha v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje (sv. Karla Boromejského) v Resslově ulici na Novém Městě pražském. Ve srubu se nachází původní funkční čerpadlo Royal, novodobý agregát, plně funkční ventilace s filtrací, nádrže na vodu, ubikace, muniční sklady a vybavená střelecká místnost, kde ve střílně pro původní 4 cm pevnostní kanón vz. 36 ráže 47 mm je nyní nainstalována část sovětského protitankového kanónu DOT 4, který byl původní čs. zbraní inspirován.

MO-S 19 Alej je samostatný pěchotní srub, vybudovaný v III. stupni odolnosti – tloušťka stropu 2,5 m. Objekt má dva pozorovací zvony s osazenými lehkými kulomety vz. 26 a kopuli s dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. rekonstrukční práce probíhají na objektu od r. 1984 a dne 28.9.1988 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. V levé střelecké místnosti je zachycena rekonstrukce a vývoj lafetace, zbývající část objektu je zrekonstruována do původní podoby z r. 1938. v pravé střelecké místnosti se nachází unikátní pevnostní protitankový kanón vz. 36 ráže 47 mm i další původní zbraně včetně lafet a optiky. Pěchotní srub patří k nejlepším pevnostním muzeím v ČR i Evropě.

Tvrzový pěchotní srub MO-S 20 Orel byl vybudován v nejvyšším IV. stupni odolnosti. Měl být součástí tvrze U Orla, s jejíž výstavbou se počítalo později. Byl osazen dvěma pozorovacími zvony pro lehký kulomet vz. 26 a dělostřeleckým pozorovacím zvonem, jenž sloužil k pozorování a řízení paleb. Všechny pancéřové prvky byly německou armádou vytrženy, objekt byl během války zkušebně postřelován a na jaře 1945 se stal pilířem německé obrany. Srub má 26,25 m hlubokou šachtu, která měla být napojena na další podzemí a objekty plánované tvrze U Orla. Ustupující německá armáda však odstřelila schodiště v šachtě. V současnosti je šachta již vyčištěna od sutě a plánuje se zhotovení schodiště do podzemních prostorů. Zpřístupněním by návštěvník získal dokonalý přehled o všech typech čs. pevností.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky na Wikimedia Commons

• Stránky muzea
• Bunkry měly bránit Ostravu před Hitlerem, nakonec brzdily osvobození, říká historik | Patriot Magazín (patriotmagazin.cz)
• Info o projektu Techno Trasa Archivováno 23. 10. 2012 na Wayback Machine.