Argentinosaurus

Jak číst taxoboxArgentinosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (asi před 96 až 94 miliony let)
alternativní popis obrázku chybí
Argentinosaurus huinculensis, rekonstrukce kostry.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádsauropodomorfové (Sauropodomorpha)
Infrařádsauropodi (Sauropoda)
Čeleďtitanosaurovití (Titanosauridae)
RodArgentinosaurus
Typový druh
A. huinculensis
Bonaparte & Coria, 1993
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Argentinosaurus („Argentinský ještěr“) je rod obřího titanosaurního sauropodního dinosaura, objeveného na území Argentiny.

Význam

Argentinosaurus je jedním z největších dosud objevených sauropodních dinosaurů, a tím i největších dnes známých suchozemských živočichů v historii života na Zemi.[1] Tento kolos žil zhruba uprostřed křídové periody, asi před 96 až 94 miliony let na území dnešní argentinské Patagonie (provincie Neuquén). Fosilie tohoto titanosaura byly objeveny roku 1987 v sedimentech geologického souvrství Huincul (odtud druhové jméno dinosaura), jejich vykopávky proběhly v letech 1987 až 1989[2] a formálně byly popsány roku 1993 argentinskými paleontology José F. Bonapartem a Rodolfem Coríou.[3]

V březnu roku 2022 byl oznámen objev možných dalších fosilií rodu Argentinosaurus v argentinské Patagonii, není ale jisté, zda se skutečně jedná o zkameněliny právě tohoto sauropoda.[4]

Rozměry

Dochovala se jen neúplná a fragmentární kostra, i tak jsou ale jednotlivé dochované kosti obrovských rozměrů. Pažní kost (humerus) byla dlouhá celých 181 cm, holenní kost (tibia) 155 cm a některé obratle jsou téměř 1,5 m dlouhé. Z těchto rozměrů vědci spočítali pravděpodobnou hmotnost tohoto dinosaura na přibližných 73 tun[5], přičemž horní limit by mohl být až kolem 96,4 tuny.[6][7] To z argentinosaura činí zatím největšího známého suchozemského živočicha všech dob.[8] Stehenní kost tohoto sauropoda by v kompletním stavu měřila na výšku asi 2,5 metru.[9]

Dříve se předpokládalo, že délka argentinosaura mohla dosáhnout 35 až 40 metrů, v roce 2004 byl publikován novější odhad délky, přisuzující tomuto rodu "pouze" 22–26 metrů. Dnes se předpokládá délka okolo 36,6 metru.[10] Argentinosaurus je dnes obecně považován za největšího dobře známého sauropodního dinosaura[11]. Většími živočichy, které s jistotou známe, jsou tak pouze mořští kytovci, jako je největší žijící velryba plejtvák obrovský.[12] Podle jiných odhadů byl argentinosaurus dlouhý asi rovných 30 metrů a vážil přes 50 metrických tun.[13] Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu tohoto obřího sauropoda jsou však jakékoliv přesnější odhady velikosti prozatím nemožné.[14]

V roce 2019 odhadl americký badatel Gregory S. Paul podrobným rozborem a zhodnocením dosud využitých metod stanovování objemu a hmotnosti těla různých sauropodů celkovou tělesnou hmotnost argentinosaura na 65 až 75 metrických tun.[15] To z tohoto argentinského titanosaura činí největšího známého suchozemského živočicha vůbec.[16][17]

Vědecká studie publikovaná v září roku 2020 klade argentinosaurovi hmotnost (dle dvou základních metod odhadu) v rozmezí 75 077 až 94 717 kilogramů.[18] Průměrná hmotnost a zároveň jakýsi nejpřesnější dosud získaný odhad hmotnosti tohoto dinosaura činí asi 85 000 kg. Byl tedy těžší než například dopravní letadlo Boeing 737.[19]

Porovnání velikosti argentinosaura a člověka.

Ještě větší sauropodi?

Existují však jisté indicie v podobě obrovitých izolovaných kostí o ještě větších dinosaurech než byl Argentinosaurus, ty se však ztratily nebo o jejich příslušnosti panují dohady (viz Amphicoelias či Bruhathkayosaurus, jehož pozůstatky mohou být zkamenělým kmenem stromu). Zhruba stejně velký byl i Patagotitan, jehož objev byl v médiích oznámen roku 2014 a oficiální popis vyšel roku 2017. Důvody gigantismu těchto obřích dinosaurů jsou zkoumány již po desetiletí. Pravděpodobně se jedná o kombinaci anatomických, fyziologických a ekologických faktorů, které z titanosaurních sauropodů učinily největší suchozemské živočichy všech dob.[20]

Podobně velký mohl být také obří titanosaurní sauropod ze souvrství Candeleros, jehož objev byl oznámen v lednu roku 2021.[21]

Paleoekologie

Je možné, že tito obří sauropodi byli loveni jednotlivci nebo i celými smečkami gigantických argentinských teropodů z čeledi Carcharodontosauridae, jako byli Mapusaurus roseae nebo Meraxes gigas (žijící ve stejných ekosystémech). Vědecká studie z roku 2013 vychází z využití pokročilého počítačového 3D modelování a určuje rychlost chůze argentinosaura asi na 8 km/h.[22] Dospělí a plně dorostlí argentinosauři patrně nebyli schopni rychlého pohybu a rychlost jejich chůze byla limitována biomechanickými omezeními.

Zajímavou otázkou je množství vyžadované potravy a také objem vyprodukovaného trusu u takto velkých sauropodů. Podle poučených odhadů a porovnáním se současnými slony (pro jedince argentinosaura o stanovené hmotnosti 73 tun) měli tito gigantičtí sauropodi produkovat asi 400 kg trusu denně.[23]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://veda.instory.cz/1420-giganticti-dinosauri-byli-delsi-nez-plejtvak-obrovsky-a-vazili-jako-cele-stado-slonu.html
  2. ↑ https://www.lmneuquen.com/a-treinta-anos-del-hallazgo-del-dino-gigante-huincul-n622077
  3. ↑ Bonaparte J., Coria R. (1993). "Un nuevo y gigantesco sauropodo titanosaurio de la Formacion Rio Limay (Albiano-Cenomaniano) de la Provincia del Neuquen, Argentina". Ameghiniana (španělsky). 30 (3): 271–282.
  4. ↑ https://viapais.com.ar/neuquen/encontraron-restos-de-un-dinosaurio-que-vivio-hace-millones-de-anos-en-neuquen/
  5. ↑ Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
  6. ↑ González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  7. ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  8. ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  9. ↑ https://reporterpremium.cz/a/pCRLn/dinosauri-svet-roste-kazdy-rok-o-padesat-novych-druhu
  10. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  11. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. 
  12. ↑ SOCHA, Vladimír. Byl větší argentinosaurus nebo plejtvák obrovský?. OSEL.cz [online]. 6. října 2015. Dostupné online.  (česky)
  13. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 206 (anglicky)
  14. ↑ https://equatorialminnesota.blogspot.com/2018/08/your-friends-titanosaurs-3-andesaurus-antarctosaurus-argentinosaurus.html
  15. ↑ https://www.newsweek.com/titanosaur-75-tonnes-biggest-dinosaur-scientist-1511222
  16. ↑ Paul, Gregory S. (2019). Determining the largest known land animal: A critical comparison of differing methods for restoring the volume and mass of extinct animals. Annals of Carnegie Museum, 85(4): 335-358.
  17. ↑ SOCHA, Vladimír. Kolik vážil největší známý dinosaurus?. OSEL.cz [online]. 16. ledna 2020. Dostupné online.  (česky)
  18. ↑ Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
  19. ↑ SOCHA, Vladimír. Argentinosaurus byl těžší než Boeing 737. OSEL.cz [online]. 10. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)
  20. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-dinosauri-velikost-velci-nejvetsi.A190913_104555_veda_mla
  21. ↑ Rozhovor o obřím sauropodovi s Vladimírem Sochou na ČT 24 (česky)
  22. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-20. 
  23. ↑ https://svpow.com/2018/05/25/how-much-poop-did-argentinosaurus-produce-in-a-day/

Literatura

  • Paul, Gregory S. (1997). "Dinosaur models: the good, the bad, and using them to estimate the mass of dinosaurs". Wolberg, D. L.; Stump, E.; Rosenberg, G. D. DinoFest International Proceedings: 129–154, The Academy of Natural Sciences.
  • Carpenter, Kenneth (2006). "Biggest of the Big: A Critical Re-Evaluation of the Mega-Sauropod Amphicoelias fragillimus Cope, 1878". Foster, John R.; Lucas, Spencer G. Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation 36: 131–138, New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin.
  • Mazzetta, Gerardo V.; Christiansen, Per; Fariña, Richard A. (2004). "Giants and Bizarres: Body Size of Some Southern South American Cretaceous Dinosaurs". Historical Biology 65: 1–13. doi:10.1080/08912960410001715132.
  • Sellers, W. I.; Margetts, L.; Coria, R. A. B.; Manning, P. L. (2013). Carrier, David, ed. "March of the Titans: The Locomotor Capabilities of Sauropod Dinosaurs". PLoS ONE. 8 (10): e78733. doi:10.1371/journal.pone.0078733

Česká literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Argentinosaurus 9.svg
Skeletal reconstruction of the giant Argentine titanosaur Argentinosaurus. The holotype, MCF-PVPH 1,[1] consists of six described dorsal vertebrae, another undescribed dorsal vertebra,[2] five sacral vertebrae, an ilium, a pubis, and a fibula.[1] The pubis was not figured, and only the dorsal vertebrae are figured in lateral view.[3] Two tentatively referred femora, the partial MLP-DP 16-VIII-21-3 and an unnumbered, crushed specimen, are also known.[1] The pubis, ilium, sacrum, and fibula were drawn based on Carpenter's skeletal as well as Patagotitan.[4] Unfigured holotypic material is shown in light gray.

Missing regions were restored after Patagotitan (overall proportions),[5][6] Futalgonkosaurus (missing hip bone outlines),[7] Notocolossus (feet),[8] and Tapuiasaurus (skull).[9] Measurements from Paul's review of giant titanosaurs were used to help with the scaling.[10] The human silhouette is from File:Silhouette of man standing and facing forward.svg (CC0). The total length of the sauropod is about 35 metres (115 ft) in this reconstruction, although this should be treated as tentative, as should any attempted reconstruction of this taxon, due to the fragmentary nature of the remains.

References

  1. ↑ a b c Mazzetta, Gerardo V. (2004). "Giants and Bizarres: Body Size of Some Southern South American Cretaceous Dinosaurs". Historical Biology 16 (2–4): 71–83. DOI:10.1080/08912960410001715132. Retrieved on January 8, 2008.
  2. ↑ Salgado, L.; Powell, J. E. (2010). "Reassessment of the vertebral laminae in some South American titanosaurian sauropods". Journal of Vertebrate Paleontology 30 (6): 1760–1772. DOI:10.1080/02724634.2010.520783.
  3. ↑ Bonaparte, J, F.; Coria, R. A. (1993). "Un nuevo y gigantesco saurópodo titanosaurio de la Formación Río Limay (Albiano-Cenomaniano) de la Provincia del Neuquén, Argentina". Ameghiniana 30 (3): 271–282.
  4. ↑ Carpenter, Kenneth (2006). "Biggest of the big: A critical re-evaluation of the mega-sauropod Amphicoelias fragillimus Cope, 1878". New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 36: 131–137. Archived from the original on 2016-03-08. Retrieved on 2022-07-26.
  5. ↑ Carballido, José L.; Pol, Diego; Otero, Aejandro; Cerda, Ignacio A.; Salgado, Leonardo; Garrido, Alberto C.; Ramezani, Jahandar; Cuneo, Néstor R.; Krause Javier M. (2017). "A new giant titanosaur sheds light on body mass evolution among sauropod dinosaurs". Proc. R. Soc. B 284 (1860): 20171219. DOI:10.1098/rspb.2017.1219.
  6. ↑ Otero, A.; Carballido, J. L.; Moreno, A. P. (2020). "The appendicular osteology of Patagotitan mayorum (Dinosauria, Sauropoda)". Journal of Vertebrate Paleontology 40 (4): e1793158.
  7. ↑ (2007). "Anatomy of Futalognkosaurus dukei Calvo, Porfiri, González Riga & Kellner, 2007 (Dinosauria, Titanosauridae) from the Neuquén Group (Late Cretaceous), Patagonia, Argentina". Arquivos do Museu Nacional, Rio de Janeiro 65 (4): 511-526. ISSN 0365-4508.
  8. ↑ González Riga, B. J.; Lamanna, M. C.; Ortiz David, L. D.; Calvo, J. O.; Coria, J. P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports 6 (1): 1-15. DOI:10.1038/srep19165.
  9. ↑ Zaher, H.; Pol, D.; Carvalho, A. B.; Nascimento, P. M.; Riccomini, C.; Larson, P.; Juarez-Valieri, R.; Pires-Domingues, R.; da Silva Jr., N. J.; de Almeida Campos, D. (2011). "A complete skull of an Early Cretaceous sauropod and the evolution of advanced titanosaurians". PLoS ONE 6 (2): e16663. DOI:10.1371/journal.pone.0016663.
  10. ↑ Paul, G. S. (2019). "Determining the largest known land animal: A critical comparison of differing methods for restoring the volume and mass of extinct animals". Annals of the Carnegie Museum 85 (4): 335–358.
Argentinosaurus DSC 2943.jpg
Autor: Eva K., Licence: GFDL 1.2
Skeletal reconstruktion of Argentinosaurus in a special exhibition of the Naturmuseum Senckenberg