Argentinské námořnictvo

Argentinské námořnictvo
(c) Casa Rosada ( Argentina Presidency of the Nation ), CC BY 2.5 ar Znak argentinského námořnictva
Země	Argentina Argentina
Velikost	4 torpédoborce 9 korvet 2 ponorky 9 hlídkových lodí 11 zásobovacích lodí 1 výsadková loď
Nadřazené jednotky	Argentinské ozbrojené síly
Účast
Války	Falklandská válka

Argentinské námořnictvo (španělsky: Armada de la República Argentina) je námořní složkou ozbrojených sil Argentiny. Je středně velkým námořnictvem. Jeho jádro tvoří torpédoborce, korvety a ponorky, které doplňuje námořní letectvo a námořní pěchotu. Celkově ho tvoří okolo 17 200 mužů.^[1] Chronicky podfinancované námořnictvo trpí nedostatkem prostředků na provoz, modernizace a akvizice nových plavidel.

Plavidla argentinského námořnictva používají přefix ARA (zkratka z Armada de la República Argentina).

Historie

Argentina si v první i druhé světové válce ponechala neutralitu. Od 16. září 1955 se však námořnictvo zapojilo do převratu, který svrhl vládu prezidenta Juana Perona a nastolilo režim vojenské junty. V období od skončení druhé světové války až do 70. let námořnictvo tvořily udržované starší lodě průběžně posilované o druhoválečná plavidla získaná z přebytků USA a Velké Británie. V roce 1951 zakoupilo dva lehké křižníky třídy Brooklyn. Druhoválečné americké torpédoborce zastupovalo sedm jednotek třídy Fletcher, čtyři jednotky třídy Allen M. Sumner a jedna třídy Gearing. Čtyři v USA zakoupené ponorky patřily ke třídě Balao. Výjimkou bylo dodání dvou lehkých letadlových lodí třídy Colossus z Velké Británie – HMS Warrior sloužil jako Independencia (V-1) a HMS Venerable jako Veinticinco de Mayo.

V 70. letech byl zahájen ambiciózní program přezbrojení námořnictva novými plavidly, která ostatně tvoří jeho jádro dodnes. Ve Velké Británii byly zakoupeny dva nejmodernější torpédoborce typu 42, v SRN byly objednány čtyři torpédoborce třídy Almirante Brown, šest korvet třídy Espora, šest ponorek třídy TR-1700 a konečně ve Francii byly zakoupeny tři korvety třídy Drummond. Část lodí byla stavěna v domácích loděnicích. V roce 1982, tedy ještě před dokončením tohoto programu, vypukla falklandská válka, ve které Argentina utrpěla porážku od Velké Británie a zejména jejího námořnictva, které provedlo výsadkovou operaci v jižním Atlantiku. Argentinské námořnictvo ve válce ztratilo lehký křižník General Belgrano, potopený britskou jadernou ponorkou HMS Conqueror a i Britové utrpěli nemalé ztráty. Důsledkem války byl pád vojenské junty, urychlené vyřazení starších lodí a citelné zpoždění stavby nových jednotek (hlavně kvůli ekonomické krizi). Například z ponorek třídy TR-1700 byly dokončeny pouze první dvě.

Argentinské námořnictvo trpí chronickým nedostatkem financí, kvůli kterému mají posádky nedostatečný výcvik, munice je prošlá, plavidla nemají dostatečnou údržbu a odkládána je i modernizace nejcennějších jednotek floty (zejména torpédoborců třídy Almirante Brown a korvet třídy Espora). Zásadní ztrátu námořnictvo utrpělo roku 2017 kvůli potopení ponorky třídy TR-1700 San Juan (S-42) při hlídkové plavbě. V roce 2018 byly ve Francii objednány čtyři oceánské hlídkové lodě třídy Bouchard, které představují první válečné lodě zakoupené pro argentinské námořnictvo po více než 30 letech.^[2]

Organizace

Velitelství hladinového loďstva, letectva a námořní pěchoty sídlí v přístavu Puerto Belgrano, zatímco velitelství ponorek je v Mar del Plata. Hladinové lodě se dělí do čtyř flot – výsadkové síly tvoří výsadková loď Bahía San Blas, 1. divizi korvet tvoří lodě třídy Drummond, 2. divizi korvet tvoří lodě třídy Espora a 2. divizi torpédoborců tvoří lodě třídy Almirante Brown.^[1]

Složení

Torpédoborce

• Třída Almirante Brown
  • Almirante Brown (D-10)
  • La Argentina (D-11)
  • Heroína (D-12)
  • Sarandí (D-13)

Korvety

• Třída Espora
  • Espora (P-41)
  • Rosales (P-42)
  • Spiro (P-43)
  • Parker (P-44)
  • Robinson (P-45)
  • Gómez Roca (P-46)

• Třída Drummond
  • Drummond (P-31) – v rezervě
  • Guerrico (P-32) – v rezervě
  • Granville (P-33)

Hlídkové lodě

• Třída Bouchard
  • Bouchard (P-51)
  • Piedrabuena (P-52)
  • Storni (P-53)
  • Contralmirante Cordero (P-54)

• Třída Intrépida
  • Intrepida (P-85)
  • Indomita (P-86)

• Třída Murature
  • King (P-21)

• Třída Point (2 ks)
• Třída Dabur (4 ks)

Ponorky

• Třída TR-1700
  • Santa Cruz (S-41)

• Typ 209
  • Salta (S-31)

Pomocné lodě

• Třída Durance
  • Patagonia (B-1, ex Durance) – zásobovací tanker

• Třída Costa Sur – transportní loď
  • Canal Beagle (B-3)
  • Bahía San Blas (B-4)

• ARA Almirante Irízar (Q-5) – ledoborec
• Comodoro Rivadavia (Q-11) – hydrografická loď
• Cormorán (Q-15) – hydrografická člun
• Puerto Deseado (Q-20) - výzkumná loď
• Austral (Q-21) - výzkumná loď

Cvičné lodě

• Libertad (Q-2) – cvičná plachetnice

• Luisito (Q-51) – přestavěný trawler na cvičnou loď

Plánované akvizice

• Ledoborec od rgentinské loděnice Tandanor.^[3]
• ARA Petrel (Q-17) - hydrografická výzkumná loď typu SWATH
• Třída Ciudad de Ensenada - cvičná loď (6 ks)

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Související články

• Argentinské námořní letectvo

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Argentinské námořnictvo na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální web argentinského námořnictva
• (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org