Arguň
| Arguň | |
|---|---|
 Řeka Arguň | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 1620 km |
| Plocha povodí | 164 000 km² |
| Světadíl | Asie |
| Zdrojnice | |
| Chaj-lar-che, Kerulen 49°56′16″ s. š., 122°27′53″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Amuru 53°19′58″ s. š., 121°28′49″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Zabajkalský kraj) Čína (Vnitřní Mongolsko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Tichý oceán, Ochotské moře, Amur | |
 Povodí řeky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arguň (rusky Аргунь, čínsky znaky 额尔古纳河) je řeka na hranicích Zabajkalského kraje v Rusku a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v ČLR. Je dlouhá 1620 km. Plocha povodí měří 164 000 km².
Průběh toku
Pravou zdrojnicí řeky je Chaj-lar-che, která pramení v pohoří Velký Chingan v ČLR. Levou zdrojnicí se na konci 20. století stala řeka Kerulen, která vytvořila stálý odtok z jezera Chulun núr a její dolní tok tak ústí do řeky Chaj-lar-che na rusko-čínské hranici, kde se mění její název na Arguň. Ta teče nejprve v široké dolině, přičemž také říční údolí je rozlehlé. Tam do ní zprava vtéká řeka Derbul. Níže směrem k soutoku s Šilkou se dolina zužuje. Pod tímto soutokem se již řeka jmenuje Amur, jehož je tak Arguň pravou zdrojnicí.
Hlavní přítoky
Vodní režim
Zdrojem vody jsou převážně dešťové srážky. Zamrzá na konci listopadu a rozmrzá na začátku května.
Využití
Vodní doprava je možná. V řece žije přibližně 60 druhů ryb, z nichž se průmyslově zpracovávají především amuři, kapři a kety.
Historie
Od 2. poloviny 17. století po řece vedla tržní cesta ze Sibiře k centrům východní Číny.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Аргунь“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arguň na Wikimedia Commons
.svg)
