Argus As 10

As 10
Argus As 10 C, částečný průřez
Typ	pístový letecký motor
Výrobce	Argus
První rozběh	1928
Hlavní použití	Fieseler Fi 156 Focke-Wulf Fw 56
Vyrobeno kusů	28 700
Vyvinut z motoru	Argus As 8

Argus As 10 byl německý pístový letecký motor používaný v menších německých letounech během a krátce po druhé světové válce. Mezi typy letounů, které jím byly poháněny, patřily např. cvičné Arado Ar 66 a Focke-Wulf Fw 56 Stösser, pozorovací a spojovací Fieseler Fi 156 Storch nebo spojovací Messerschmitt Bf 108.

První exemplář byl vyroben v roce 1928.

Byl to vzduchem chlazený motor, osmiválec s dvěma řadami dolů obrácených válců sestavenými do V. Skříň klikové hřídele motoru byla odlita z hliníkové slitiny (z elektronu), hřídel sama z chromniklové oceli a byla umístěna na 6 válečkových ložiskách. Tah vrtule byl zachycen ložiskem stejného typu. Písty byly z hliníkové slitiny. Každý válec měl po jednom sacím a jednom výfukovém ventilu. Ventily byly řízeny vačkovou hřídelí přes táhla a vahadélka a měly po dvou perech. Mazání se dělo pomocí třídílné pumpy s ozubenými kolečky. Karburátory byly dva značky Sum; sací potrubí bylo předhříváno výfukovými plyny. Dva magnety Bosch byly namontovány v přední části motoru. Startování motoru bylo ruční. Později byly motory opatřeny elektrickými spouštěči, napájenými buď palubní baterií, nebo z venkovního zdroje. V případě potřeby bylo možné motory nastartovat též ruční klikou nebo stlačeným vzduchem. Motorové lože bylo svařeno z ocelových trubek a pevně spojeno s trupem.^[1]

Krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 22. června 1939 navštívil továrnu Walter vůdce Hospodářské skupiny leteckého průmyslu v Berlíně a předseda Říšského svazu německého leteckého průmyslu admirál m.s. Lahs, provázen Ing. Dr. Jastrowem z téhož úřadu. Význačné hosty provedl generální ředitel továrny Walter Ing. Antonín Kumpera spolu s technickým ředitelem Ing. F. A. Barvitiem a ředitelem Ing. J. Šustou všemi výrobními a zkušebními odděleními továrny a podal jim podrobný, se zájmem sledovaný výklad o celé výrobě leteckých motorů Walter.^[2] Návštěva asi byla spokojena, protože o necelý rok později začala továrna přejmenovaná na Walter Automobil und Flugmotoren Fabrik A.G. Prag-Jinonitz vyrábět německé motory Argus As 10 C.

Po vypuknutí druhé světové války a okupace zbytku Československa byla továrna podřízena firmě Argus Motorenwerke A.G. Berlin a vyráběla pro potřeby okupantů letecké motory Argus. Antonín Kumpera sice ve vedení firmy zůstal, ale „kolektivním prokuristou“ firmy byl německý zmocněnec a exponent gestapa Gustav Klestil, narozený ve Vídni. Po absolvování vojenské akademie se stal důstojníkem z povolání v československé armádě. Z ní odešel a pravděpodobně působil už před válkou v zahraničí pro Německo. Po okupaci se přihlásil k německé národnosti.^[3] Vzápětí za Klestilem přišli další spolupracovníci nacistů.^[4]

Motory As 10 C, které jinonická továrna vyráběla v letech 1940–42, se montovaly do letounů Fieseler Fi 156. Osmiválcový motor do V (invertní dvouřadý s reduktorem) se zdvihovým objemem 12,7 l podával výkon 162–177 kW/220–240 k při 2000 ot/min. Celkem bylo v Jinonicích vyrobeno 1920 kusů.^[4]

Jedním z velice rozšířených motorů pro lehká kurýrní, cvičná a turistická letadla ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století byl invertní řadový osmiválec Argus As 10. Vyráběla jej především berlínská firma Argus Motoren Gesellschaft m.b.H. a montoval se hlavně do víceúčelových hornoplošníků Fieseler Fi 156 Storch.

Právě tyto letouny byly u nás zavedeny za 2. světové války do výroby u firmy Ing. J. Mráz továrna letadel v Chocni. Za války po odchodu ing. Pavla Beneše se firma jmenovala Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik. Výroba tohoto výborného letounu zahájená v roce 1944 pokračovala u Mrázů i po válce pod názvem K-65 Čáp do roku 1949 a tyto letouny s motory Argus sloužily československým letcům až do poloviny šedesátých let.^[5] Celkem bylo vyrobeno s motorem Argus 10 C celkem 138 letounů původně označených jako C-5 a později přeznačených pro vojenskou službu na K-65. Malé série těchto letounů přebíralo bezpečnostní letectvo a ČSA pro svou společnost Agrolet. Zemědělská verze byla využívána až do příchodu letadel L-60 Brigadýr. Většina letounů Čáp skončila svou pouť v čs. aeroklubech Svazarmu.^[6]

V letech 1942–1946 bylo v Moravanu n.p. v Otrokovicích (za války Zlínské letecké závody, po válce Zlínavion) vyvíjeno a po válce vyrobeno s tímto motorem i dopravní letadlo Zlin Z-20. Letoun byl zalétán 14. března 1946 Ladislavem Švábem a imatrikulován jako OK-VCA.^[7] Tento stroj však do další výroby nebyl zařazen a tento jediný letoun byl z leteckého rejstříku vymazán již v roce 1947.^[8]

(c) Julian Herzog, CC BY 4.0

• Arado Ar 66
• Arado Ar 76
• Dornier Do 12
• Farman F.510 Monitor II^[9]
• Fieseler Fi 156 Storch (K-65 Čáp)
• Focke-Wulf Fw 56 Stösser
• Focke-Wulf Fw 58
• Gotha Go 145
• Henschel Hs 121
• Kayaba Ka-1
• Klemm Kl 151
• Messerschmitt Bf 108 Taifun
• Rogožarski SIM-XIV-H
• Siebel Si 201
• Zlin Z-20

• Typ: Vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový osmiválec do V (90°)
• Vrtání: 120 mm
• Zdvih: 140 mm
• Objem válců: 12,667 l
• Délka: 1 105 mm
• Šířka: 880 mm
• Výška: 936 mm
• Suchá hmotnost: 213 kg

• Ventilový rozvod: Dva ventily jeden válec
• Palivová soustava: karburátor
• Mazací soustava: Suchá kliková skříň s jedním tlakovým a dvěma odsávacími čerpadly
• Chladicí soustava: Chlazení vzduchem

• Výkon:240 PS (176,52 kW) při 2 000 ot./min (vzletový výkon 5 min.)
• Měrný výkon: 14,8 kW/l
• Kompresní poměr: 5,9:1
• Poměr výkon/hmotnost: 0,835 kW/kg

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argus As 10 na anglické Wikipedii.

• TOMÁŠ, Karel. Zlínská dvacítka, Letectví 1946, č. 5., s. 134-135

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Argus As 10 na Wikimedia Commons
• Argus As 10 C na valka.cz
• Zlín Z-20 na valka.cz