Ariane 6

Ariane 6
Navrhované varianty Ariane 6: A62 (vlevo) a A64 (vpravo)
Navrhované varianty Ariane 6: A62 (vlevo) a A64 (vpravo)
Země původuEvropská unie Evropa
Rodina raketAriane
VýrobceArianeGroup
Účelstředně těžká nosná raketa
Rozměry
Výška63 m
Průměr5,4 m
Hmotnost530 000 - 860 000 kg
Nosnost
na LEOA64: 20 000 kg
A62: 10 350 kg
na GTOA64: 12 000 kg
A62: 4 500 kg
Únikovou rychlostA64: 8 500 kg (translunární)
A62: 3 000 kg (translunární)
Historie startů
Statusv provozu
KosmodromGuyanské kosmické centrum
Celkem startů1
Úspěšné starty1
První start9. července 2024
Pomocné motory – P120C
Počet2 (A62) nebo 4 (A64)
Tah4 500 kN
PalivoHTPB, ChA, Al
První stupeň  – centrální stupeň
MotorVulcain 2.1
Tah1 370 kN
PalivoLH2 / LOX
Druhý stupeň  – druhý stupeň
MotorVinci
Tah180 kN
PalivoLH2 / LOX

Ariane 6 je nosná raketa vyvíjená společností ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Je součástí série kosmických nosných raket Ariane a má nahradit typ Ariane 5. Jako středně těžký nosič srovnatelný s raketou Atlas V nebo Falcon Heavy má být schopna dopravit náklad až na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Raketa poprvé odstartovala 9. července 2024.

Oproti Ariane 5 by měla být při pravidelném provozu o polovinu levnější a umožňovat dvakrát vyšší frekvenci startů.[1]

Charakteristika

Ariane 6 má dva raketové stupně, oba jsou poháněné motory na kapalný vodík a kapalný kyslík. První stupeň je vybaven vylepšenou verzí motoru Vulcain, který již byl použit na Ariane 5, který hoří od začátku letu a má vynést raketu za deset minut do výšky asi 100 kilometrů.[1] Druhý stupeň má nově navržený motor Vinci, který má být schopen dopravit náklad na různé oběžné dráhy v rámci jednoho letu. Většinu počátečního tahu při startu zajišťují raketové boostery P120 na tuhé palivo připojené k prvnímu stupni.

Závěrečný návrh rakety byl vybrán ESA v prosinci 2014. První zkušební let byl původně plánován na rok 2020 a několikrát odložen,[2] podle odhadu z podzimu 2022 k němu mělo dojít ve 4. čtvrtletí 2023,[3] pak byl tento termín posunut na červen 2024.[4] V květnu 2024 pak ESA upřesnila, že se pro premiéru nové rakety počítá s prvními dvěma týdny července 2024.[5] První start proběhl 9. července 2024.[6]

Raketa by měla vynášet mj. satelity systému Galileo, [7] třetí generace série satelitů Meteosat[8] nebo sondu Plato.[9] Při prvním letu bylo vypuštěno 9 minisatelitů CubeSat.[6]

Na vývoji rakety se podílela i česká firma Aerotech Czech,[10] která vyrábí součásti palivového systému rakety.[11][12] Další česká firma, která se podílí na výrobě dílů pro raketu je klatovská ATC Space. [13]V jejich závodě probíhá výroba hliníkových částí plášťů pomocných urychlovacích motorů P120. Jedná se o spodní prstenec s úchytem k centrálnímu stupni a vrchní prstenec se skosenou hranou[14]. Dále se zde vyrábějí některé hliníkové díly na centrální stupeň nosiče. Na pozemním segmentu je osazen deflektor spalin, což je rozměrná ocelová konstrukce o hmotnosti 650 tun, která má za úkol odvádět spaliny od startující rakety. Výrobu deflektoru provedla firma MCE Slaný[15]. V roce 2021 byly realizovány testy spodní nosné části pomocných motorů ve zkušebnách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze Letňanech.[16]

Vývoj rakety stál asi 3,9 mld. eur.[3]

Varianty

Raketa má mít dvě varianty:

  • Ariane 62 - dva boostery P120, určená hlavně pro vědecké a státní mise, s nosností až 4,5 t na GTO a 10,35 t na LEO,
  • Ariane 64 - čtyři boostery P120, určená hlavně pro komerční mise s možností vynesení dvou satelitů najednou, s nosností až 11,5 t na GTO a 21,5 t na LEO.

Zvažuje se také vylepšení Block 2, které by mělo spočívat ve vylepšení boosterů P120 a motorů Vinci, které by mělo umožnit zvýšit nosnost na LEO o 3 tuny.[3]

První lety

VA262

První, testovací let rakety se uskutečnil 9. července 2024 z Guyanské kosmické centrum ve Francouzské Guyaně. Vlastní start proběhl v pořádku a podařilo se také vypustit devět malých satelitů CubeSat.[6] Jedním z vypuštěných CubeSatů byla i slovenská družice GRBBeta[17] slovenské soukromé společnosti Spacemanic. Náklad byl tvořen také vědeckými experimenty, které byly pevně spojeny s druhým stupněm nosiče. Například YPSat byl vyvinut studenty a jeho úkolem bylo vyfotit a natočit odhození aerodynamického krytu a pak vypouštění jednotlivých CubeSatů. Poslední část nákladu tvořila dvě experimentální návratová pouzdra, která měla ověřit nové technologie.

Po sérii testů se však nepodařilo obnovit provoz pomocné jednotky APU,[18] která se stará o správné zásobování motoru horního stupně palivem.[19] Proto nemohl být tento stupeň naveden k zániku v atmosféře (cílem tohoto manévru mělo být snížení množství existujícího kosmického smetí na zemské oběžné dráze). Bylo zrušeno také vypuštění dvou návratových pouzder.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Kosmický program Ariane 6. www.atc-space.cz [online]. ATC SPACE s.r.o. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ ESA requests €230 million more for Ariane 6 as maiden flight slips to 2022. SpaceNews [online]. 2020-10-29 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c FOUST, Jeff. Ariane 6 first launch slips to late 2023 [online]. 2022-10-19 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ FOUST, Jeff. ESA sets mid-2024 date for first Ariane 6 launch [online]. 30 November 2023 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ FOUST, Jeff. Ariane 6 inaugural launch planned for first half of July [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c KARLÍK, Tomáš. Evropská raketa Ariane 6 dokončila první let. ČT 24 [online]. Česká televize, 2024-07-09 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ FOUST, Jeff. Falcon 9 leading candidate to launch European science mission [online]. 2022-10-18 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MTG-S 1, 2 (Meteosat 13, 16 / Sentinel 4A, 4B). Gunter's Space Page [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ESA Science & Technology - Planet-hunting eye of PLATO. sci.esa.int [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ FRYDRYŠEK, Milan. ČR se bude podílet na přípravě rakety Ariane 6. Dopravní noviny [online]. 2.8.2016 [cit. 2018-09-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Od montoven mezi elitu. České firmy se uchytily ve vesmírném programu. iDNES.cz [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ ATC SPACE s.r.o. | Výrobce komponent pro kosmické aplikace. www.atc-space.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ Další česká stopa na Ariane 6 [online]. 2020-11-16 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ ATC SPACE s.r.o. | Výrobce komponent pro kosmické aplikace. ATC SPACE s.r.o. [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MCE-Slany. www.mce-slany.com [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ Výzkumný a zkušební letecký ústav. Ve VZLÚ probíhají zkoušky části rakety Ariane 6 | VZLÚ... národní centrum pro letectví a vesmír [online]. Praha: VZLU, a.s. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ GRBBeta. Gunter's Space Page [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ MAJER, Dušan. Ariane 6 byla úspěšná až na malou kaňku v závěru. Kosmonautix.cz [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ GEMBEC, Martin. 29. vesmírný týden 2024. Astro.cz [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce