Arkáda (architektura)

Arkády v oktogonu katedrály v Cáchách, kolem roku 800
Románsko-gotické arkády ambitu kláštera San Zeno Maggiore ve Veroně

Arkáda (z lat. arcus, oblouk) je stavební článek architektury tvořený obloukem, který nesou dvě svislé podpory, pilíře nebo sloupy.[1] Řada oblouků nesených sloupy nebo pilíři tvoří sloupořadí. Někdy se jako arkády označuje i arkádová chodba či podloubí, z jedné nebo obou stran oddělená sloupy.[2] Naproti tomu kolonáda a portikus nemají mezi sloupy oblouky, nýbrž rovná kladí (architráv). Lodžie se obvykle liší tím, že nevystupuje z obvodu stavby. Arkatura je řada arkád jako dekorativní opakování arkádového motivu.

Historie

  • Antická architektura římská užívala arkády na veřejných budovách (divadla, amfiteátry), lázně, chrámy, po obvodu veřejných prostranství (fórum, tržnice) hlavních ulic, kde poskytovaly stín i ochranu před deštěm. Několikakilometrové úseky akvaduktů se často budovaly jako arkády, někdy i ve dvou nebo třech podlažích nad sebou. Patrové arkády podle zásad klasické řádové architektury zformuloval Vitruvius, mají dodržovat antický princip řádové superpozice s dórským řádem v přízemí a iónským a korintským v horních patrech.
  • Byzantská architektura převzala od Římanů znalost arkády (např. Hagia Sofia v Konstantinopoli).
  • Karolínská architektura za vlády císaře Karla Velikého zahájila kolem roku 800 řadu raně středověkých monumentálních centrálních stave s arkádovými poli, podobně jako v byzantských chrámech na půdorysu kruhu nebo oktogonu (císařská kaple, později dostavěná jako Katedrála Panny Marie (Cáchy)).
  • Románská architektura pokračovala v byzantské a karolínské tradici centrálních staveb s arkádami, (např. dóm, baptisterium a věž v Pise, bazilika v Třebíči) nejčastěji to jsou přímé úseky kolem čtverce, u klášterů a kapitul tzv. rajský dvůr, čtvercová zahrada, obklopená klenutým ambitem čili křížovou chodbou, oddělenou otevřenými arkádami, zvanými arkádový dvůr či arkádové nádvoří. Také poutní kostely mohou být obklopeny ambity, v nich se shromažďovali i přenocovali poutníci (například v italských poutních trasách nebo u španělských chrámů na Svatojakubské cestě), ve střední a severní Evropě až v době barokní (například Svatá Hora u Příbrami, Klokoty u Tábora, Praha-Bílá Hora, Žďár nad Sázavou aj.).
  • Gotické arkády byly nejčastěji v přízemí objektů. Patrové arkády v atriu nebo v průčelí měly nejen hrady, ale i veřejné budovy italské: například radnice, v Čechách například chór pražské katedrály od Petra Parléře, hrady Zvíkov nebo Písek, v městské architektuře nejen paláce (např. Starý královský palác na Pražském hradě, saských vévodů v Praze), ale i měšťanské domy (například rohový Rotlevův dům v Praze; řazeny za sebou tvoří podloubí na tržištích (např. Havelský trh v Praze) nebo na náměstích. Mezilodní arkády oddělovaly od sebe chrámové lodi vícelodního kostela.
  • V období renesance a novorenesance dosáhly arkády největšího rozkvětu v dějinách evropské architektury; jednak pokračoval typ chrámové centrály, jak jej představil Donato Bramante v katedrále v Pavii a Michelangelo Buonarroti v kapli Sforzů při chrámu Santa Maria Maggiore v Římě, přímé arkády na zámcích, palácích, veřejných budovách a v atriových domech. Jedno- až tříetážová arkáda bývá otevřená nebo uzavřená. Arkáda o dvou nebo třech obloucích v přízemí zámků, paláců nebo letohrádků, otevřená do parku či zahrady je tzv. Sala terrena (např. Valdštejnský palác). Stejně jako v gotice může být na věži arkádový ochoz. Pokud je arkáda přisazena ke stěně (ať už dodatečně zazděná nebo tak byla postavena od počátku), nazýváme ji slepá arkáda (již v katedrální gotice, často v klasicismu). Pravidla italské renesanční architektury popsal Leon Battista Alberti. Proporce článků bývají všeobecně porušovány v manýrismu. V české renesanční architektuře arkády těchto vzorů najdeme jak na zámcích, tak v městských domech (např. Dům U Dvou zlatých medvědů v Praze).
  • Barokní arkády se od renesančních liší v iluzivních detailech vzájemných průniků, například spojením pilíře a sloupu, spojením slepé arkády s otevřenou, stlačením oblouků arkády nebo plastickou dekorací. Arkádami v kupolích centrálních chrámů se proslavili Francesco Borromini a Guarino Guarini, slepé arkády sloupového řádu se sala terrenou zkombinoval například Francesco Caratti na zahradním průčelí Černínského paláce v Praze, fantaskními vizemi arkádových labyrintů věznic byl znám Giovanni Battista Piranesi.

Arkádové zámky v Česku

Morava

Čechy

Slezsko

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Oldřich J. Blažíček- Jiří Kropáček, Slovník pojmů z dějin umění. Odeon Praha 1991, s. 21
  2. W. Koch, Evropská architektura, str. 429.

Literatura

  • Kolektiv autorů: Dějiny českého výtvarného umění, Středověk I./1,2; Renesance a baroko II./1,2. Academia Praha 1984, 1989
  • Wilfried Koch, Evropská architektura, Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha: Universum 2008,
  • Ottův slovník naučný, heslo Arkáda. Sv. 2, str. 733

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hagia-Sophia-Laengsschnitt.jpg
Cross-section of Hagia Sophia, reconstruction
Severní dvorek.jpg
Autor: Kozinzuz, Licence: CC BY-SA 4.0
Severní dvorek
VeronaSanZenoMaggioreCloister.jpg
Autor: Andreas Tille, Licence: CC BY-SA 4.0
Cloister of San Zeno Maggiore, Verona
Print, Carceri Series, Plate V, 1745 (CH 18425241).jpg
Vertical rectangle. Interlacing vaulted arcades, with massive classical sculpture in the foreground. Figures haul in ropes in the center. Upper right, Calcografia number 353.
20190131 Krumlov 1706 (32483461467).jpg
Autor: Ray Swi-hymn from Sijhih-Taipei, Taiwan, Licence: CC BY-SA 2.0

Český-Krumlov 契斯基-庫倫隆

Krumlov 庫倫洛夫
Černínský palác slepé arkády a salla terrena.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Francesco Carattiː Černínský palác v Praze, zadní průčelí
Aix dom int vue cote.jpg
Autor: Velvet, Licence: CC BY-SA 3.0
Vue intérieure de la chapelle palatine d'Aix-la-Chapelle.
Belvedere Prague 0.jpg
Autor: MissKaB, Licence: CC BY-SA 4.0
Belvedere Prague 0
Květná zahrada - galerie.JPG
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 4.0
Galery in Flower Garden (Květná zahrada). Kroměříž (Kremsier), Moravia, Czech Republic
CampoDeiMiracoli2.JPG
Autor: Drvk, Licence: CC BY-SA 3.0
Šikmá veža v Pise.
Zámek Litomyšl 5.JPG
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY 3.0
Zámek Litomyšl
Jindrichuv Hradec Neuhaus (24753993418).jpg
Autor: Herbert Frank from Wien (Vienna), AT, Licence: CC BY 2.0
Jindrichuv Hradec / Neuhaus
Acueducto2 Lou.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0