Arménština
Arménština (Հայերեն, Hajeren) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Arménie , Írán , Irák , Izrael , Jordánsko , Libanon , Sýrie |
Počet mluvčích | 6,724 miliónů |
Klasifikace | |
Písmo | Arménské písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Arménie |
Kódy | |
ISO 639-1 | hy |
ISO 639-2 | arm (B) hye (T) |
ISO 639-3 | hye |
Ethnologue | ARM |
Wikipedie | |
https://hy.wikipedia.org Arménská Wikipedie | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi satemovou skupinu indoevropských jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:
- západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
- východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jí i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.
Příklady
Číslovky
Číslice | Arménsky | Transliterace | Česky |
Ա | մէկ | mek | jeden |
Բ | երկու | yerku | dva |
Գ | երեք | yerek' | tři |
Դ | չորս | chors | čtyři |
Ե | հինգ | hing | pět |
Զ | վեց | vets' | šest |
Է | Եօթ | yot' | sedm |
Ը | ութ | ut' | osm |
Թ | ինը | iny | devět |
Ժ | տաս | tas | deset |
Užitečné fráze
Arménsky | Česky |
Bari galust! | Vítejte! |
Barev! | Ahoj! |
Inčʻpes es? | Jak se máš? |
Lav yem, isk dow? | Mám se dobře, děkuji a ty? |
Šutvanic’irar č’enk’tesel! | Dlouho jsme se neviděli! |
K’vo anuny inč’e? | Jak se jmenuješ? |
Im anuny ... e | Jmenuji se ... |
Vorteghic’ yes? | Odkud jsi? |
Yes Hayastan its’yem | Jsem z Arménie |
Urakh yem tsanot’alu hamar! | Rád tě poznávám! |
Bari luys! | Dobré ráno! |
Bari or! | Dobré odpoledne! |
Bari yereko! | Dobrý večer! |
Bari gišer! | Dobrou noc! |
Hajogh! | Na shledanou! |
Lav or yem maght’um! | Hezký den! |
Bari akhoržak! | Dobrou chuť! |
Haskanowm yes? | Rozumíš? |
Haskanum yem | Rozumím |
Ch’em haskanum | Nerozumím |
Ayo / Voč’ | Ano / Ne |
Miguts’e | Možná |
Č’gitem | Já nevím. |
Angleren khosowm yes? | Mluvíš anglicky? |
Hayeren khosowm yes? | Mluvíš arménsky? |
Ayo, mi k’ič’ | Ano, trochu |
Nerec’ek’ | Promiňte |
Sa inč’k’an arže? | Kolik to je? |
Neroghut’yun | Promiň |
Khndrum yem | Prosím |
Šnorhakalut’yown! | Děkuji! |
Č’arže! | Nemáš zač! |
Yes k’ez sirum yem | Miluju tě |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
arménsky | Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով։ Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ – միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն։ |
transliterace | Bolor mardik cnvum jen azat u havasar irenc’ aržanapatkut’jamb u iravunk’nerov. Nrank’ unen banakanut’jun u khighč – mimjants’ petk’ e jeghbajrabar veraberven. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu arménština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo arménština ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Autor: Fobos92, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Caucasus showing the regions where Armenian is the language of the majority
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Fragment de l'Épître de Paul aux Hébreux, Matenadaran, patarik 463, f° 1.