Arméni
Arméni Հայեր Hayer | |
---|---|
1. řada Tigranés Veliký, Mesrop Maštoc, Vardan Mamikonjan, Mojžíš z Chorény, Řehoř z Nareku 2. řada: Levon I, Chačatur Abovjan, Mkrtič Chrimjan, Hovhannes Tumanjan, Andranik 3. řada: Aram Manukjan, Komitas, Martiros Sarjan, Aram Chačaturjan, William Saroyan 4. řada: Tigran Petrosjan, Viktor Ambarcumjan, Charles Aznavour, Vazgen Sarkisjan, Serj Tankian | |
Populace | |
cca 8 mil.[1] | |
Arménie | 3 145 354[2] |
Rusko | 1 182 388[3]–2 900 000[4] |
USA | 483 366[5]–1 500 000[6] |
Francie | 250 000[7]–750 000[8] |
Gruzie | 248 929[9] |
Sýrie | 150 000[10] |
Náhorní Karabach (de facto) | 137 380[11] |
Írán | 120 000[12] |
Libanon | 100 000[13] |
Ukrajina | 100 000[14] |
Turecko | 60 000[15] |
Kanada | 55 740[16] |
Abcházie | 41 864[17] |
Jazyk(y) | |
Arménština | |
Náboženství | |
Arménská apoštolská církev, Arménská katolická církev |
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Dlouhá a bolestná historie Arménů způsobila, že z přibližně osmi milionů příslušníků národa žije pět milionů v diaspoře, zejména v Rusku, USA a Francii. Jednou z posledních pohrom byla turecká genocida Arménů (1915–1918), kvůli níž mají Arméni s Tureckem dodnes velmi napjaté vztahy. Arméni hovoří arménským jazykem, který používá zvláštní písmo. Dnes se téměř všichni hlásí k Arménské apoštolské církvi.
Osobnosti
Otcem arménské vědy je starověký učenec Anania Širakaci. Významným botanikem byl Armen Tachtadžjan. V časech SSSR se proslavil astronom Viktor Amazaspovič Ambarcumjan a letecký konstruktér Arťom Mikojan. Arménský původ měl i rakouský matematik Emil Artin. Arménský původ měl i známý průkopník eutanazie Jack Kevorkian.
K intelektuálním pilířům starověké Arménie patřili zakladatel arménské církve Řehoř Osvětitel, historik Movses Chorenaci či teolog Řehoř z Nareku. Tvůrcem arménské abecedy byl Mesrop Maštoc. Georgij Ivanovič Gurdžijev byl známým mystikem 20. století.
K nejznámějším Arménům vůbec patřil hudební skladatel Aram Chačaturjan. Zakladatelem moderní arménské hudby byl Komitas. Představiteli klasické hudby byli též Alexander Arutjunjan či Alexander Spendiarjan. V populární hudbě se prosadili někteří představitelé arménské diaspory, například francouzský šansoniér Charles Aznavour, americká zpěvačka Cher, nebo rocker skupiny System of a Down Serj Tankian. Z Arménie naopak vyrážel do světa hráč na duduk Djivan Gasparyan.
Arménský původ měl malíř Ivan Ajvazovskij, stejně jako Američan Arshile Gorky. Ke známým malířům působícím v Arménii patřil Martiros Sarjan.
V sovětském filmu se prosadil režisér Sergej Paradžanov. V Kanadě režisér Atom Egoyan.
Nejznámějším spisovatelem arménského původu je patrně William Saroyan, ovšem ten působil v diaspoře. Zakladatelem moderní arménské literatury byl Chačatur Abovjan. K důležitým jménům patří též Jeghiše Čarenc, Aksel Bakunc, Hovhannes Tumanjan, Avetik Isahakjan, Sajať-Nova či Diana Abgar.
Nejvýznamnějším králem starověké Arménie byl Tigranés Veliký, dnes národní hrdina a symbol. Podobnou roli sehrává Andranik Ozanian, bojovník Arménské revoluční federace. Nubar Paša se stal prvním egyptským premiérem. V řadách Rudé armády se za druhé světové války proslavil Ivan Christoforovič Bagramjan. Velmi vlivným politikem v Sovětském svazu byl Anastas Mikojan. Prezidenty samostatné Arménie po roce 1991 byli Levon Ter-Petrosjan, Robert Kočarjan a Serž Sarkisjan. Bojovníkem za připojení Náhorního Karabachu k Arménii byl Vazgen Sarkisjan. Arménskou menšinu v Turecku reprezentoval aktivista Hrant Dink, zavražděný tureckými nacionalisty.
Do dějin mezinárodního obchodu se zapsal Calouste Gulbenkian.
Jako i jiné kavkazské národy, mají Arméni slavnou šachovou a zápasnickou školu. Ze šachistů k nejvýznamnějším patří Tigran Petrosjan či Levon Aronjan. Zápasník Armen Nazarjan vyhrál pro samostatnou Arménii první a dosud jedinou zlatou olympijskou medaili (druhou vyhrál již v dresu Bulharska). Jeho kolegové Arsen Julfalakjan a Armen Mkrtčjan mají olympijské stříbro. Levon Julfalakyan vyhrál olympiádu ještě v dresu SSSR.
Reference
- ↑
- VON VOSS, Huberta. Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World. New York: Berghahn Books, 2007. ISBN 9781845452575. S. xxv.
- FREEDMAN, Jeri. The Armenian genocide. New York: Rosen Publishing Group, 2008. ISBN 9781404218253. S. 52.
- Guntram H. Herb, David H. Kaplan. Nations and Nationalism: A Global Historical Overview: A Global Historical Overview. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2008. ISBN 9781851099085. S. 1705.
- Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810854758. S. 50.
- PHILANDER, S. George. Encyclopedia of global warming and climate change. Los Angeles: SAGE, 2008. ISBN 9781412958783. S. 77.
- Robert A. Saunders, Vlad Strukov. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810874602. S. 51.
- ↑ 2001 Official Armenian Census statistics. 2010-01-30. Dostupné online.
- ↑ (rusky) National makeup of the population of the Russian Federation (Национальный состав населения Российской Федерации) [online]. Federální služba státní statistiky [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 978-0-8108-5475-8. S. 50.
- ↑ Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2011 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-12-22]. Dostupné online.
- ↑ * Barack Obama on the Importance of US-Armenia Relations [online]. Armenian National Committee of America, 19 January 2008 [cit. 2012-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-06.
- Kim Kardashian Urges Support for Telethon. www.armenianweekly.com. 20 May 2012. Dostupné online [cit. 24 July 2012].
- MILLIKEN, Mary. Armenian-American clout buys genocide breakthrough. www.reuters.com. 12 October 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18.
- ↑ THON, Caroline. Armenians in Hamburg: an ethnographic exploration into the relationship between diaspora and success. Berlin: LIT Verlag Münster, 2012. ISBN 978-3-643-90226-9. S. 25.
- ↑ TAYLOR, Tony. Denial: history betrayed. Carlton, Victoria: Melbourne University Pub., 2008. ISBN 978-0-522-85482-4. S. 4.
- ↑ The State Department for Statistics of Georgia [online]. Dostupné online. , see http://www.statistics.ge/index_eng.htm
- ↑ ARMENIAN POPULATION IN THE WORLD. www.armeniadiaspora.com [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26.
- ↑ National Statistical Service of Nagorno-Karabach Republic. Table 5.1: De Jure Population (Urban, Rural) by Age and Ethnicity [online]. 2006-11-16 [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-05.
- ↑ (arménsky) VARDANYAN, Tamara. Իրանահայ համայնք. ճամպրուկային տրամադրություններ [online]. Noravank Foundation, 21 June 2007 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
- ↑ GIBNEY, Matthew J. Immigration and asylum: from 1900 to the present. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-796-2. S. 13.
- ↑ The distribution of the population by nationality and mother tongue. [s.l.]: State Statistics Committee of Ukraine, 2001. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Foreign Ministry: 89,000 minorities live in Turkey. Today's Zaman. 15 December 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20.
- ↑ Canada National Household Survey. [s.l.]: Statistics Canada, 2011. Dostupné online. . Of those, 31,075 reported single and 24,675 mixed Armenian ancestry.
- ↑ (rusky) В Абхазии объявили данные переписи населения. Delfi. 29 December 2011. Dostupné online [cit. 20 August 2013]. . (According to the 2011 census).
Literatura
- REGATEOVÁ, Anne Elizabeth, Arméni, přel. J. A. Černý, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
- ŘOUTIL, Michal; KOŠŤÁLOVÁ, Petra; NOVÁK, Petr. Katastrofa křesťanů: Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. (Pro Oriente; sv. 37). ISBN 978-80-7465-254-7.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arméni na Wikimedia Commons
- Téma Arméni ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo Arménka ve Wikislovníku
- Slovníkové heslo Armén ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Abkhazia