Arménská sovětská socialistická republika

Arménská sovětská socialistická republika Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն (arménsky) Армянская Советская Социалистическая Республика (rusky) ←  ←  ←  1936–1991  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Jerevan
Rozloha	29 800 km²
Nejvyšší bod	Aragac (4095 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 287 700 (1989)
Národnostní složení	Arméni, Rusové, Azerové, Kurdové
Jazyky	arménština (státní), ruština (úřední), ázerbájdžánština, kurdština
Náboženství	státem propagovaný ateismus, arménské východní
Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika s marxisticko-leninistickou vládou jedné strany a jedna ze svazových republik SSSR
Měna	sovětský rubl
Vznik	5. prosince 1936 – zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v rámci SSSR
Zánik	23. srpna 1990 – přejmenováním na Arménskou republiku, resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
Státní útvary a území
Předcházející Arménská republika (1918–1920) Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Republika Horské Arménie Následující Arménská republika

Arménská sovětská socialistická republika (arménsky Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն, Hajkakan Sovetakan Socialistakan Hanrapetuthjun, rusky Армянская Советская Социалистическая Республика, Armjanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu. Měla 29 800 km², hlavním město byl Jerevan. V roce 1982 v ní žilo 3,17 milionu obyvatel, z toho 89,7 % tvořili Arméni, dále pak Ázerbájdžánci, Rusové a Kurdové.

Arménská SSR hraničila na severu s Gruzínskou SSR, na severovýchodě, východě a jihozápadě s Ázerbájdžánskou SSR, na jihu s Íránem a na západě s Tureckem.

Arménská SSR vznikla na území současné Arménie zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936 po přijetí nové sovětské ústavy. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikla tak nezávislá Arménie.

Během socialistické výstavby byla vybudována průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na hutnictví barevných kovů a hliníku a na energetiku (tepelné elektrárny, hydroelektrárny, atomová elektrárna). Dále průmysl strojírenský, elektrotechnický, chemický, plastických hmot a umělých hnojiv, textilní, kožedělný, stavebních hmot (mramor, tuf), potravinářský, konzervárenský, vinařský. V zemědělství důležité zavlažování. Pěstování vinné révy, ovoce, bavlníku, řepy, tabáku, pšenice a ječmene. Chov skotu na maso a mléko (780 tis. ks, 1981), ovcí a koz (2,25 mil. ks, 1981).

• 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda Shromáždění; SDWP

• 30. 5. 1918 – 1. 8. 1918 – Avetis Arakeli Aharonyan – předseda Národní rady; HHD
• 1. 8. 1918 – 5. 8. 1919 – Avetik Hovhannesi Sahakyan – předseda Arménské rady; HHD
• 5. 8. 1919 – 2. 12. 1920 – Avetis Arakeli Aharonyan – předseda parlamentu; HHD

• 29. 11. 1920 – 5. (?) 5. 1921 – Sarkis Hovhannesi Kasyan – předseda Vojenského revolučního výboru; HKK
• 5. (?) 5. 1921 – 21. 5. 1921 – Aleksandr Teodorosi Miasnikyan – předseda Vojenského revolučního výboru; HKK
• 21. 5. 1921 – 2. 2. 1922 – Aleksandr Teodorosi Miasnikyan – předseda Rady lidových komisařů; HKK
• 2. 2. 1922 – 24. 6. 1925 – Sarkis Sahaki Ambartsumyan – předseda Ústředního výkonného výboru; HKK

• 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Aleksandr Fyodorovich Miasnikyan – člen Svazové rady (další dva kolegové z Ázerbájdžánské SSR a Gruzínské SSR); HKK

• 13. 12. 1922 – červen 1925 – Sarkis Saakovich Ambartsumyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• červen 1925 – červenec 1927 – Sarkis Meliksetovich Khanoyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• červenec 1927 – únor 1931 – Sarkis Ivanovich Kasyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• únor 1931 – leden 1935 – Armenek Artyomovich Ananyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• leden 1935 – 5. 12. 1936 – Sergo Nikolayevich Martikyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF

• 5. 12. 1936 – říjen 1937 – Gevorg Saribekovich Anesoglyan – předseda Ústředního výkonného výboru; HKK
• listopad 1937 – 12. 7. 1938 – Matsak Petrosovich Papyan – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; HKK
• 12. 7. 1938 – 14. 7. 1938 – Khachik M. Akopdzhanyan – předseda Nejvyššího sovětu; HKK
• 14. 7. 1938 – 1. 4. 1954 – Matsak Petrosovich Papyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 1. 4. 1954 – 4. 4. 1963 – Shmalon Minasovich Arushanyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 4. 4. 1963 – 3. 7. 1975 – Nagush Khachaturovich Arutyunyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 3. 7. 1975 – 3. 12. 1985 – Babken Yesayevich Sarkisov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 6. 12. 1985 – 4. 8. 1990 – Grant Mushegovich Voskanyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 4. 8. 1990 – 11. 11. 1991 – Levon Akopovich Ter-Petrosyan – předseda Nejvyššího sovětu; HHS
• 11. 11. 1991 – 25. 12. 1991 (– 3. 2. 1998) – Levon Hakobi Ter-Petrosyan – prezident; HHS

• CTPSSF = Komunistická strana Zakavkazské sovětské socialistické federace,
• HHS = Pan-arménské národní hnutí,
• HKK = Arménská komunistická strana,
• HDD = Arménská revoluční federace (dašnaci),
• SDWP = Sociálně demokratická dělnická strana (menševici)

• 
  Sovětský propagační plakát z roku 1937, slibující arménskému lidu lepší budoucnost.
• 
  Arménské obyvatelstvo protestuje v létě roku 1988 na jerevanském náměstí proti sovětskému vlivu na území Arménie.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arménská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons