Armanka

Armanka
Armanka.jpg
Výstavba1603
Poloha
AdresaPříbor, ČeskoČesko Česko
UliceV kopci
Souřadnice49°38′23,17″ s. š., 18°8′43,51″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky11360/8-3952 (Pk•MIS•Sez•Obr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Armanka je památkově chráněná stavba nacházející se při severní zdi hřbitova u kostela Narození Panny Marie v Příboře.

Historie

Na místě dnešní stavby byla farní škola, první školní zařízení v Příboře poprvé doložené již roku 1541.[1] V tomto roce založil nadaci urozený pán Jiří Krašovský z Krašovic na opravu kostela, z čehož měl jeden zlatý dostávat školní mistr a s žáky za to zpívat o zádušních mších.[1] Budova byla z počátku dřevěná,[1] jádro dnešní budovy pochází z 2. poloviny 16. století, z čehož se dodnes dochovalo datování 1568.[2] Posléze byla stavba roku 1603 zbourána a vystavěna v kameni.[1] Mezi lety 1587 a 1590 navštěvoval tuto školu Jan Sarkander.[1] Roku 1732 byla stavba adaptována děkanem Melicharem Toulem na kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a blahoslavenému Janu Sarkanderovi, škola se přemístila do piaristické koleje.[2][1] Literatura se však o založení kaple rozchází. Gregor Wolný píše, že kaple měla být založena v blízkosti školy již roku 1670 a mělo jí být vyčleněno 400 zlatých z nadačního fondu školy.[3] Ferdinand Pokorný uvádí, že kapli měl založit roku 1712 děkan Toul.[4] Archivní prameny a farní kronika však potvrzují rok 1732, dochován je také opis listu nalezený v makovici kaple.[5][6] Ze zakládací listiny vyplývá, že měl děkan Toul založit nadaci na udržování kaple a konat se zde měly každoročně 4 mše.[5][6] Není jasné jestli budova částečně sloužila škole nebo byla celá přeměněna na kapli. Prameny hovoří o tom, že Toul při kapli založil školu pro malé dítky městské, podle Marcely Gavendové šlo pouze o kapli.[7] Roku 1787 byla kaple dekretem Josefa II. společně s kaplí sv. Marka zrušena a koupena v dražbě příborskou obcí za 91 zlatých.[5] Po odsvěcení roku 1790 byla budova přeměněna tentokrát na dívčí školu,[5] ve které v letech 1835–1848 učil Jiří Janáček, otec Leoše Janáčka.[1] Dnešní název Armanka vychází ze slova normálka, zkratky německého Normalschule.[8] Škole sloužila budova do roku 1886,[5] později zde fungovalo stravovací zařízení a nějakou dobu také vinárna.[9]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Almanach Masarykova gymnázia v Příboře vydaný ke 100. výročí založení školy 1902-2002. Příbor: Masarykovo gymnázium, 2002. 107 s. S. 4. 
  2. ↑ a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Pro-Sto. Praha: Libri, 2004. 880 s. ISBN 80-85983-12-5, ISBN 978-80-85983-12-8. S. 182. 
  3. ↑ WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften I. Abtheilung. Olmützer Erzidiöcese. III. Band. Brünn: Selbstverlag, 1859. 471 s. Dostupné online. S. 34. 
  4. ↑ POKORNÝ, Ferdinand. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Jičínský kraj. Příborský okres. Příprava vydání DVORSKÝ František. Brno: Musejní spolek v Brně, 1917. 314 s. Dostupné online. S. 117. 
  5. ↑ a b c d e KODYSOVÁ, Gabriela. Sv. Jan Sarkander v barokním umění. , 2014. 242 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Doc. Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.. s. 118–120. Dostupné online.
  6. ↑ a b TENORA, Jan; FOLTÝNOVSKÝ, Josef. Bl. Jan Sarkander. Jeho doba, život a blahoslavení. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1920. 637 s. Dostupné online. S. 484–486. 
  7. ↑ kolektiv autorů. Dějiny města Příbora. 2. vyd. vyd. Příbor: Město Příbor, 2002. 414 s. ISBN 80-238-9541-9, ISBN 978-80-238-9541-4. S. 100, 109. 
  8. ↑ ŽÁRSKÝ, Bohuslav. Freudův Příbor. Ostrava: Město Příbor ve vydavatelství Montanex, 2006. 111 s. ISBN 80-7225-209-7, ISBN 978-80-7225-209-1. S. 30. 
  9. ↑ HOSTAŠOVÁ, Zuzana. Po stopách projevů kultu sv. Jana Sarkandra. Brno, 2013.  121 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Maňas. s. 31–32. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“