Armanka
Armanka | |
---|---|
Výstavba | 1603 |
Poloha | |
Adresa | Příbor, Česko |
Ulice | V kopci |
Souřadnice | 49°38′23,17″ s. š., 18°8′43,51″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11360/8-3952 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Armanka je památkově chráněná stavba nacházející se při severní zdi hřbitova u kostela Narození Panny Marie v Příboře.
Historie
Na místě dnešní stavby byla farní škola, první školní zařízení v Příboře poprvé doložené již roku 1541.[1] V tomto roce založil nadaci urozený pán Jiří Krašovský z Krašovic na opravu kostela, z čehož měl jeden zlatý dostávat školní mistr a s žáky za to zpívat o zádušních mších.[1] Budova byla z počátku dřevěná,[1] jádro dnešní budovy pochází z 2. poloviny 16. století, z čehož se dodnes dochovalo datování 1568.[2] Posléze byla stavba roku 1603 zbourána a vystavěna v kameni.[1] Mezi lety 1587 a 1590 navštěvoval tuto školu Jan Sarkander.[1] Roku 1732 byla stavba adaptována děkanem Melicharem Toulem na kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a blahoslavenému Janu Sarkanderovi, škola se přemístila do piaristické koleje.[2][1] Literatura se však o založení kaple rozchází. Gregor Wolný píše, že kaple měla být založena v blízkosti školy již roku 1670 a mělo jí být vyčleněno 400 zlatých z nadačního fondu školy.[3] Ferdinand Pokorný uvádí, že kapli měl založit roku 1712 děkan Toul.[4] Archivní prameny a farní kronika však potvrzují rok 1732, dochován je také opis listu nalezený v makovici kaple.[5][6] Ze zakládací listiny vyplývá, že měl děkan Toul založit nadaci na udržování kaple a konat se zde měly každoročně 4 mše.[5][6] Není jasné jestli budova částečně sloužila škole nebo byla celá přeměněna na kapli. Prameny hovoří o tom, že Toul při kapli založil školu pro malé dítky městské, podle Marcely Gavendové šlo pouze o kapli.[7] Roku 1787 byla kaple dekretem Josefa II. společně s kaplí sv. Marka zrušena a koupena v dražbě příborskou obcí za 91 zlatých.[5] Po odsvěcení roku 1790 byla budova přeměněna tentokrát na dívčí školu,[5] ve které v letech 1835–1848 učil Jiří Janáček, otec Leoše Janáčka.[1] Dnešní název Armanka vychází ze slova normálka, zkratky německého Normalschule.[8] Škole sloužila budova do roku 1886,[5] později zde fungovalo stravovací zařízení a nějakou dobu také vinárna.[9]
Reference
- ↑ a b c d e f g Almanach Masarykova gymnázia v Příboře vydaný ke 100. výročí založení školy 1902-2002. Příbor: Masarykovo gymnázium, 2002. 107 s. S. 4.
- ↑ a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Pro-Sto. Praha: Libri, 2004. 880 s. ISBN 80-85983-12-5, ISBN 978-80-85983-12-8. S. 182.
- ↑ WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften I. Abtheilung. Olmützer Erzidiöcese. III. Band. Brünn: Selbstverlag, 1859. 471 s. Dostupné online. S. 34.
- ↑ POKORNÝ, Ferdinand. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Jičínský kraj. Příborský okres. Příprava vydání DVORSKÝ František. Brno: Musejní spolek v Brně, 1917. 314 s. Dostupné online. S. 117.
- ↑ a b c d e KODYSOVÁ, Gabriela. Sv. Jan Sarkander v barokním umění. , 2014. 242 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Doc. Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.. s. 118–120. Dostupné online.
- ↑ a b TENORA, Jan; FOLTÝNOVSKÝ, Josef. Bl. Jan Sarkander. Jeho doba, život a blahoslavení. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1920. 637 s. Dostupné online. S. 484–486.
- ↑ kolektiv autorů. Dějiny města Příbora. 2. vyd. vyd. Příbor: Město Příbor, 2002. 414 s. ISBN 80-238-9541-9, ISBN 978-80-238-9541-4. S. 100, 109.
- ↑ ŽÁRSKÝ, Bohuslav. Freudův Příbor. Ostrava: Město Příbor ve vydavatelství Montanex, 2006. 111 s. ISBN 80-7225-209-7, ISBN 978-80-7225-209-1. S. 30.
- ↑ HOSTAŠOVÁ, Zuzana. Po stopách projevů kultu sv. Jana Sarkandra. Brno, 2013. 121 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Maňas. s. 31–32. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Armanka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“