Armen Tachtadžjan

Armen Tachtadžjan
Narození	28. květnajul. / 10. června 1910greg. Šuša
Úmrtí	13. listopadu 2009 (ve věku 99 let) Petrohrad, Rusko Rusko
Místo pohřbení	Smolenský arménský hřbitov
Národnost	Arméni
Alma mater	Jerevanská státní univerzita (1929–1931)
Povolání	botanik, biolog, pteridolog, vysokoškolský učitel a sběratel rostlin
Zaměstnavatelé	Jerevanská státní univerzita (1938–1948) Petrohradská státní univerzita (1951–1955) Botanický institut V. L. Komarova (od 1954)
Ocenění	Cena V. L. Komarova (1969) Hrdina socialistické práce (1970) zasloužilý vědecký pracovník RSFSR medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Státní cena SSSR … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Choť	Alisa Davtian Takhtajan[1]
Děti	Leon Takhtajan
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Armen Leonovič Tachtadžjan (arménsky Արմեն Թախտաջյան, rusky Арме́н Лео́нович Тахтаджя́н; 10. červen 1910 Šuša – 13. listopad 2009 Petrohrad) byl arménský botanik. Vytvořil nový systém taxonomie kvetoucích rostlin, tzv. Tachtadžjanův systém.^[2] Napsal přes 20 monografií a 300 vědeckých článků. Jeho hlavními tématy byl systém a původ kvetoucích rostlin, morfologie rostlin, paleobotanika, květena Kavkazu a botanická geografie. Jeho oficiální botanická autorská zkratka je Takht.^[3]

Život

Narodil se v arménské rodině v Náhorním Karabachu. Střední školu studoval v Tbilisi, kde ho biologii učil autor slovníku jmen rostlin v gruzínštině, ruštině a latině A. K. Makajev, který v něm vzbudil zájem o rostliny. Studoval poté biologii na Leningradské univerzitě, poté na Jerevanské univerzitě a nakonec na Všesvazovém institutu subtropických kultur v Tbilisi. V Tbilisi byl žákem systematika a floristy D. I. Sosnovského. Po studiích se roku 1932 stal laborantem v subtropickém oddělení Všesvazového institutu užité botaniky a nových kultur (dnes Všeruský institut rostlinné výroby N. I. Vavilova) v Suchumi. Ve stejném roce získal místo vědeckého pracovníka v Přírodovědecko-historickém muzeu Arménie, pro něž sbíral rostliny do herbáře. Roku 1934 vydal první odborný článek (K ekologii Ceratocarpus arenarius).

Od roku 1935 pracoval v Biologickém ústavu arménské pobočky Akademie věd SSSR. V létě 1935 absolvoval expedici do údolí řeky Araks, kterou vedl Nikolaj Vavilov. Rok poté začal vyučovat systematiku a geografii rostlin na Jerevanské univerzitě. V roce 1941 vydal první knižní publikaci Botaniko-geografičeskij očerk Armenii. Toho roku byl též povolán do armády, ale protože onemocněl malárií, byl z vojska propuštěn. Roku 1943 se stal profesorem Jerevanské univerzity. O rok později se stal ředitelem Ústavu botaniky Akademie věd Arménské SSR. V roce 1946 spoluzakládal Arménskou geografickou společnost a stal se jejím prvním prezidentem. V roce 1948, v rámci kampaně pavědecké skupiny lysenkovců proti genetice, byl Tachtadžjan obviněn z „mendelismu a weismanismu“ a zbaven funkcí. Tažení lysenkovců ho však nezničilo zcela, uchytil se na katedře morfologie a systematiky rostlin na fakultě biologie a studia půdy Leningradské univerzity a už roku 1951 se zde stal děkanem. Od roku 1954 vedl oddělení paleobotaniky a od roku 1963 oddělení vyšších rostlin v Botanickém ústavu Akademie věd SSSR, letech 1976–1986 byl pak jeho ředitelem.

Zlomem v jeho vědecké práci se stala expedice do Tichomoří v roce 1971. Sesbíral spoustu materiálu na Fidži, Samoi, v Singapuru, na Nové Guineji, Nové Kaledonii, Novém Zélandu i v Austrálii. Jeho věhlas se šířil do zahraničí (1971 členem americké akademie věd, ve stejném roce finské, 1972 německé). Od roku 1973 byl prezidentem Všesvazové botanické společnosti. V roce 1978 vydal klíčové pojednání o fytogeografii Florističeskije oblasti Zemlji, kde rozvinul to, co je dnes známo jako Tachtadžjanův systém. Stále ho zdokonaloval, poslední verze z roku 2009 zohledňovala nejnovější objevy molekulární fylogenetiky. Získal mnoho ocenění (1981 státní cena SSSR, 1990 Hrdina socialistické práce aj.), je po něm pojmenováno několik botanických rodů a druhů rostlin.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Armen Tachtadžjan na Wikimedia Commons
• Portrét v New York Times