Armstrong Sperry

Armstrong Sperry
Armstrong Sperry,, americký spisovatel
Armstrong Sperry,, americký spisovatel
Narození7. listopadu 1897
New Haven, Connecticut, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí26. dubna 1976 (ve věku 78 let)
Hanover, New Hampshire, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povoláníspisovatel a ilustrátor
NárodnostAmeričan
StátSpojené státy americké
Žánrdobrodružná literatura
Významná dílaOdvaha
OceněníNewbery Medal (1941)
Manžel(ka)Margaret Mitchell, rozená Robertsonová
DětiSusan a John
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Armstrong Sperry (7. listopadu 1897, New Haven, Connecticut26. dubna 1976, Hanover, New Hampshire) byl americký ilustrátor a spisovatel dobrodružných příběhů pro děti a mládež.[1]

Život

Armstrong Sperry studoval v letech 19151918 na umělecké škole Art Students League v New Yorku a poté pokračoval ve studiu malířství na Umělecké škole (School of Art) Yaleovy univerzity (Yale University). Na podzim roku 1918 byl však povolán do Námořnictva Spojených států amerických a zúčastnil se vojenských operací na konci první světové války. Po jejím skončení pracoval jako reklamní grafik a také opět v letech 19191923 navštěvoval s různými přestávkami školu Art Students League.[2]

V říjnu roku 1920 se vydal na svou první cestu do jižního Pacifiku, ze které se vrátil v květnu roku 1921. Inspirovala ho k ní četba knih Hermana Melvilla, Roberta Louise Stevensona a Jacka Londona a také cestopis amerického žurnalisty a světoběžníka Fredericka O’Briena (18691932) White Shadows in the South Seas (1919, Bílé stíny v jižních mořích). Během cesty navštívil ostrovy Tahiti, Raiatea, Bora-Bora, Fidži, Havaj a také Nový Zéland a Austrálii. V prosinci roku 1921 byly některé z jeho obrazů, které na své cestě vytvořil, vystaveny v Uměleckém centru (Art Centre) v New Yorku.[2]

V létě roku 1922 se seznámil s americkým antropologem Kennethem Emorym, který sehrál významnou roli při vytváření moderní antropologie v Oceánii. Jako jeho asistent pak podnikl v letech 1924–1925 svou druhou cestu do jižních moří, Podílel se na Emoryho vědeckém výzkumu na Havaji, na atolech Taburean, Malden a Penrhyn, na Vánočním ostrově a na ostrovech Tahiti, Bora-Bora a Raiatea. Dále také pokračoval v malování a své obrazy vystavil v červnu roku 1925 v Honolulu.[2]

Po návratu domů pracoval v reklamní agentuře a jako ilustrátor pulpových (brakových) magazínů (pulp magazines) a později knih a knižních obálek včetně prvního vydání Burroughsovy knihy Tarzan a ztracená říše (1929, Tarzan and the Lost Empire). Roku 1930 se oženil s Margaret Mitchell Robertsonovou, dcerou sanfranciského knihkupce a vydavatele, se kterou měl dceru a syna. Rovněž začal psát historky z jižních moří pro různé časopisy a nakonec se rozhodl navázat na tradice dobrodružných příběhů s chlapeckým hrdinou po vzoru Roberta Michaela Ballantyneho a Roberta Louise Stevensona. K tomu využil svou znalost polynéského folklóru, který na svých cestách sbíral. Jeho literární díla se tak dají charakterizovat jako etnografické fikce pro mladé čtenáře. Své knihy také sám ilustroval a jeho ilustrace připomínají polynéské malby.[1][2]

Debutoval prózou Jeden den s Manuem (1933, One Day with Manu) líčícím každodenní život na ostrově Bora-Bora. Za své nejslavnější dílo, novelu Odvaha (1940, Call It Courage) obdržel roku 1941 cenu Newbery Medal, každoročně udílenou za význačný příspěvek do americké dětské literatury.[1][3] Roku 1944 získal první cenu na jarním knižním festivalu New York Herald Tribune (New York Herald Tribune Children’s Spring Book Festival Honor Award) za knihu Storm Canvas a roku 1949 cenu Junior Book Award za román Deštný prales (1947, The Rain Forest).[4]

Bibliografie

  • One Day with Manu (1933, Jeden den s Manuem), příběh líčící každodenní život na ostrově Bora-Bora, jehož hlavním hrdinou je malý chlapec Manu.
  • One Day with Jambi in Sumatra (1934, Jeden den s Jambim na Sumatře), příběh chlapce a jeho slona při pronásledování tygra.
  • One Day with Tuktu, an Eskimo Boy (1935, Jeden den s Tuktem, eskymáckým chlapcem), příběh odehrávající se na dalekém severu.
  • All Sail Set: A Romance of the "Flying Cloud" (1936, Plnými plachtami: příběh "Letícího oblaku"), dobrodružstí patnáctiletého plavčíka, česky jako Plachetnicí dvěma oceány.
  • Wagons Westward: The Story of the Old Trail to Santa Fe (1936, Vozy západu: Příběh staré stezky do Santa Fé).
  • Little Eagle: A Navaho Boy (1938, Malý orel, navažská chlapec), dobrodružný příběh navažského chlapce a jeho rodiny.
  • Lost Lagoon: A Pacific Adventure 1939, Ztracená laguna, dobrodružný příběh z jižních moří).
  • Call It Courage (1940, Odvaha), nejslavnější autorovo dílo, dobrodružná novela založená na polynéské pověsti. Obdržel za ní roku 1941 prestižní cenu Newbery Medal, každoročně udílenou za význačný příspěvek do americké dětské literatury.[3]
  • Bamboo, the Grass Tree (1942, Bambus, trávový strom), příběh z Číny odehrávající se na řece Jang-c’-ťiang.
  • Coconut, the Wonder Tree 1942), Kokosovník, zázračný strom), příběh z tichomořského ostrova.
  • No Brighter Glory (1942), jediná autora kniha pro dospělé čtenáře, historický román o významné americké obchodní rodině Astorů.
  • Storm Canvas (1944), příběh chlapce sloužícího na americkém fregatě Thunderbolt v roce 1814. Kniha získala roku 1944 první cenu na jarním knižním festivalu New York Herald Tribune (New York Herald Tribune Children’s Spring Book Festival Honor Award)
  • Hull-Down for Action (1945), příběh čtyř mladíků v jižním Pacifku během druhé světové války.
  • Danger to Windward (1947), dobrodružný příběh mladíka sloužícího na velrybářské lodi na počátku 19. století.
  • The Rain Forest (1947, Deštný prales), román z pralesů Nové Guiney. Kniha získala roku 1949 cenu Junior Book Award.
  • Black Falcon: A Story of Piracy and Old New Orleans (1949, Černý sokol).
  • The Voyages of Christopher Columbus (1950, Cesty Kryštofa Kolumba).
  • River of the West: The Story of the Boston Men (1952).
  • Thunder Country (1952, Hromová země), příběh z Venezuely.
  • John Paul Jones, Fighting Sailor (1953), román o americkém námořním důstojníkovi skotského původu Johnovi Paulovi Jonesovi (1747–1792).
  • Captain Cook Explores the South Seas (1953), příběh první plavby anglického mořeplavce Jamese Cooka v letech 1768–1771.
  • Captain James Cook (1953, Kapitán James Cook).
  • Pacific Islands Speaking (1955, Mluva tichomořských ostrovů).
  • Captain Cook Explores the South Seas (1953), příběh první plavby anglického mořeplavce Jamese Cooka v letech 1768–1771.
  • Frozen Fire (1956, Zamrzlý oheň), příběh z amazonské džungle o pátrání po pokladu starých Inků.
  • All About the Arctic and Antarctic (1957, Vše o Arktidě a Antarktidě).
  • South of Cape Horn: A Saga of Nat Palmer and Early Antarctic Exploration (1958, Na jih od Mysu Horn), příběh amerického průzkumníka Antarktidy Nata Palmera (1799–1877).
  • All About the Jungle (1959, Vše o džungli).
  • All About Captain Cook (1960, Vše o kapitánovi Cookovi).
  • The Amazon, River Sea of Brazil (1961, Amazonka, říční moře Brazílie).
  • Great River, Wide Land: The Rio Grande Through History (1967, Velká řeka, rozlehlá země: historie Rio Grande).

Česká vydání

Adaptace

Filmové adaptace

Rozhlasové adaptace

  • Letící oblak (2013), na námět povídky Plachetnicí dvěma oceány, Český rozhlas, napsal Petr Mandel, překlad Jaromír Hořejš, režie Vladimír Rusko.[6]

Odkazy

Reference

  1. a b c Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1. - Zahraniční spisovatelé, Libri, Praha 2007, str. 718-719.
  2. a b c d Biographical Timeline of Armstrong Sperry
  3. a b Newbery Medal. www.ala.org [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-24. 
  4. The Story of Armstrong W. Sperry
  5. Sperry na webu IMDB
  6. Armstrong Sperry: Letící oblak Archivováno 10. 12. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ArmstrongSperry.jpg
This photograph of Armstrong Sperry, taken in 1941 when he won the Newbery Medal, was widely distributed by the author and his publisher for reproduction and publicity as the author's official headshot. It did not include a copyright notice at the time, and no application for extension of a copyright is on record, and so it is considered to be in the public domain.