Arnošt Alois Till

D. Arnošt Alois Till, O.Praem.
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Zasvěcený život
Sliby 
            dočasné20. září 1940
Svěcení
Jáhenské svěcení25. 2. 1945
Kněžské svěcení29. 7. 1945
světitel Stanislav Zela
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození26. listopadu 1915
Místo narozeníCakov,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí12. října 1995 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíBrno,
ČeskoČesko Česko
Povoláníkněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

D. Arnošt Alois Till, O.Praem. (26. listopadu 1915, Cakov – 12. října 1995, Brno) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, novoříšský premonstrát, perzekvovaný v době komunistického režimu.

Životopis

Studoval na gymnáziu v Brně, v posledním ročníku přestoupil na přání rodičů na gymnázium v Prostějově, kde odmaturoval 17. června 1936. V říjnu téhož roku nastoupil na právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval až do uzavření českých vysokých škol. V září 1939 vstoupil do kláštera v Nové Říši, jednoduché sliby složil 20. září 1940. Teologii studoval na biskupském diecézním bohosloveckém učilišti v Brně. [1] Na kněze byl vysvěcen 29. července 1945 v brněnské katedrále. Jeho světitelem byl olomoucký pomocný biskup Stanislav Zela. Dne 1. září 1945 byl ustanoven kooperátorem v Brně-Zábrdovicích. Na konci roku 1951 přišel do Židenic, aby nahradil kaplana Bedřicha Krumpa, který musel nastoupit k PTP. Během následujícího roku se po zatčení zdejšího duchovního Bohuslava Němčanského stal na půl roku správcem židenického kostela. V říjnu 1952 se vrátil opět do Zábrdovic a po zatčení faráře Jana Valáška se stal tamějším administrátorem.

V roce 1958 byl odsouzen na dva a půl roku vězení za vytvoření možnosti při řeholní formaci mladých premonstrátů v prostorách fary. Byl propuštěn na amnestii 9. května 1960.[2][3] Poté pracoval jako dělník v Elektrotechnických závodech Julia Fučíka v Brně, dále v Maloměřické cementárně a v kamenolomu u Líšně, a to až do důchodu, do něhož odešel 1. června 1976. V roce 1966 obdržel státní souhlas k výpomoci v duchovní správě v Brně-Komíně. Po pěti letech mu byl státní souhlas byl odňat a opětovně navrácen až v roce 1987 pro farnost v Brně-Zábrdovicích. Ke dni 1. října 1991 byl v Brně-Židenicích ustanoven jako kooperátor. Tím byl až do července 1994, na zdejší faře žil až do své smrti.

Jako duchovní se věnoval především výchově mládeže. Byl vůdcem a duchovním skautského oddílu působícího v Brně-Židenicích. V roce 1969 se podílel na výstavbě skautské klubovny tohoto oddílu na pozemku farnosti nad Hrozňatovou ulicí. [4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 60. Dostupné online.
  2. ↑ RADIM ŠTĚPÁN HORKÝ. SKRYTÁ ČINNOST PREMONSTRÁTŮ V BRNĚ V 50. LETECH XX. STOLETÍ [online]. TEOLOGIA MŁODYCH [cit. 2020-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  3. ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 32. Dostupné online.
  4. ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 60–61. Dostupné online.

Literatura

  • M. R. KOSÍK Osm století (publikace k výročí zábrdovického a novoříšského kláštera, r. 2009)
  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 59–60. 
  • NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“