Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu
| Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu | |
|---|---|
 | |
| 24. majitel seniorátního fideikomisu Třebíč | |
| Ve funkci: 21. července 1903 – 1. srpna 1904 | |
| Předchůdce | Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu |
| Nástupce | Josef Vincenc z Waldstein-Wartenbergu |
| Nejvyšší dědičný kráječ Českého království, hlava mnichovohradišťské linie Waldsteinů a majitel valdštejnského majorátu Mnichovo Hradiště | |
| Ve funkci: 24. prosince 1858 – 1. srpna 1904 | |
| Předchůdce | Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu |
| Nástupce | Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu |
| 5. předseda (prezident) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách | |
| Ve funkci: 1871 – 1884 | |
| Předchůdce | Albert Nostitz-Rieneck |
| Nástupce | Ferdinand z Lobkowicz |
| C. k. tajný rada | |
| Ve funkci: 1867 – 1. srpna 1904 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1861 – 1. srpna 1904 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Panská sněmovna zřízena v roce 1861 Únorovou ústavou |
| Nástupce | Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Ve funkci: 1861 – 1866 | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komoří | |
| Ve funkci: 1845 – 1. srpna 1904 | |
| Panovník | Ferdinand I., František Josef I. |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství |
| Doba služby | ?–1852 |
| Hodnost | rytmistr; čestný major (1862) |
| Narození | 10. října 1821 Praha Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1. srpna 1904 (ve věku 82 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | rodinná hrobka v Mnichově Hradišti |
| Titul |  hrabě |
| Choť |
|
| Rodiče | Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858) a Marie Františka z Thun-Hohensteinu (1793–1861) |
| Děti | Arnošt Karel (1849–1913) Kristiana Alžběta, provd. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidtová (1859–1935) Adolf Arnošt (1868–1930) |
| Příbuzní | sestra: Gabriela z Waldstein-Wartenbergu, provd. Rohanová (1827–1890) bratr: Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu (1824–1903) děd: Arnošt Filip z Waldstein-Wartenbergu (1764–1832) švagr: Artur Rohan (1826–1885) švagr: Josef II. z Nostic-Rokytnice (1821–1890) tchán: Karel II. ze Schwarzenbergu (1802–1858) tchán: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) zeť: Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (1849–1913) zeť: Reinhard z Neippergu (1856–1919) vnuk: Karl Ernst Waldstein-Wartenberg (1897–1985) |
| Profese | politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1867: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009), hannoverský Řád Guelfů, ruský Řád sv. Vladimíra |
| Commons | Ernst Franz de Paula Waldstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnošt Antonín František hrabě z Waldstein-Wartenbergu, případně z Valdštejna-Vartenberka,[1] také uváděn jako Arnošt František[2] (10. října 1821 Praha – 1. srpna 1904 Praha[3][4])[5] byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Valdštejnů.
Původ
Narodil se v roce 1821 v Praze Kristiánu Vincenci Arnoštovi z Valdštejna-Vartenberka (1794–1858), který působil mimo jiné jako prezident Společnosti Českého muzea, a jeho choti Marii Františce Thun-Hohensteinové (1793–1861). Jeho mladší bratr Josef Arnošt (1824–1903) působil v armádě, po odchodu na odpočinek byl jmenován čestným polním podmaršálkem. V roce 1876 mu bylo postoupeno právo na seniorátní panství Třebíč.[2]
Život
Studoval práva a filozofii na Univerzitě Karlově.[2] Svou kariéru začal jako voják v regimentu husarů Františka Jáchyma z Lichtenštejna, kde dosáhl hodnosti rytmistra, později byl jmenován čestným majorem (1862).[6] Pochopil hospodářské proměny moderní doby, v roce 1852 opustil armádu a zařadil se mezi přední podnikatele v zemědělství a lesnictví v Čechách.
V roce 1845 byl jmenován c. k. komořím,[7][pozn. 1] v roce 1867 se stal c. k. tajným radou.[5] V letech 1861–1866 a 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu, mezitím byl jmenován také dědičným členem rakouské panské sněmovny (1861). Podporoval centralizační úsilí liberálních rakouských a rakousko-uherských vlád.[2]
Hojně podporoval výstavbu nových komunikací (silnic, železnic). Stál například u založení České severní dráhy, jež se později stala důležitou železniční společností v Rakousku-Uhersku. V roce 1867 mu císař František Josef I. udělil rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009).[5] V letech 1871–1884 byl 5. prezidentem (předsedou) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která finančně podporovala Pražskou konzervatoř.[2][8] Dobře střílel a byl čestným hejtmanem pražských ostrostřelců.[2]
Majetek
Po svatbě mu otec postoupil Šťáhlavy a Chocenice, novomanželé tehdy sídlili na zámku Kozel.[2]
Vlastnil majorát Mnichovo Hradiště, Bělou, Doksy, Šťáhlavy a byl také uherským magnátem, protože i v Uhrách držel statky.[5]
K 31. 12. 1869 byl pátým největším pozemkovým vlastníkem v Čechách.[9] Po otci zdědil železárnu v Sedlci na Plzeňsku, sém také zakládal železářské podniky, zvláště na Šťáhlavsku.[10]
Rodina
Jeho první manželkou se 14. května 1848 v Praze stala osmnáctiletá princezna Anna Marie ze Schwarzenbergu (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha), dcera Karla II. knížete ze Schwarzenbergu (1802–1858) z orlické větve rodu a jeho manželky Josefiny Marie Wratislavové z Mitrowicz (1802–1881),[11] která sloužila dva roky jako dvorní dáma císařovny. Po devítiměsíčním manželství se narodil syn Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni). Po jeho porodu Anna v šestinedělí zemřela.
Dva roky poté 23. června 1851 se ve Vídni Arnošt oženil podruhé: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (2. 11. 1833 Vídeň – 8. 2. 1909 Praha) byla dcerou knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) a jeho manželky Eleonory z Liechtensteinu (1812–1873).[11] Pocházela také z rodu Schwarzenbergů, avšak z primogeniturní krumlovské rodové linie. Marie mu porodila šest dětí.
Arnošt Antonín z Valdštejna zemřel 1. srpna 1904 ve Valdštejnském paláci v Praze a o tři dny později byl pochován do rodinné hrobky v Mnichově Hradišti.[12] Tam byla také už 15. února 1849 pohřbena jeho první manželka[13] a 12. února 1909 i jeho druhá choť.[14]
Potomci
I. manželství:
- 1. Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni)
II. manželství:
- 2. Anna Eleonora (11. 7. 1853 – 12. 4. 1903 Praha)
- 3. Marie Karolína (14. 8. 1854 – 4. 9. 1934), dvorní dáma korunní princezny Štěpánky, pak představená kongregace sester Nejsvětějšího srdce Ježíšova – Riedenburg
- 4. Gabriela Ida (19. 8. 1857 Hluboká nad Vltavou – 28. 10. 1948 Schwaigern)
- ⚭ (30. 6. 1880 Praha) Reinhard z Neippergu (30. 7. 1856 Hořín – 15. 1. 1919 Schwaigern)
- 5. Kristiana Alžběta (12. 6. 1859 Doksy – 6. 8. 1935 Doksy)
- ⚭ (3. 3. 1878 Praha) Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (14. 12. 1849 Žehušice – 21. 10. 1913 Vídeň)
- 6. Karel (4. 6. 1861 Doksy nebo Praha[15] – 3. 7. 1884), c. k . poručík dragounů
- 7. Adolf Arnošt (27. 12. 1868 Praha – 20. 6. 1930 Doksy)
- ⚭ (29. 4. 1895 Vídeň) Sofie z Hoyos-Sprinzensteinu (14. 9. 1874 Horn – 24. 3. 1922 Doksy)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 429 uvádí rok 1844, ten je s největší pravděpodobností chybný.
Reference
- ↑ Pobytová přihláška
- ↑ a b c d e f g NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 118–119.
- ↑ Matrika zemřelých u sv. Tomáše 1896–1937, sign. TO Z6, s. 64 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
- ↑ https://www.geni.com/people/Arno%C5%A1t-Graf-von-Waldstein-Wartenberg/6000000016317196580
- ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 429. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; s. 210 dostupné online
- ↑ Předsedové Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách 1810-1918 [online]. Jednota pro zvelebení hudby v Čechách [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Národní listy č. 358, 28.12. 1869, strana 3: po Adolfu Schwarzenbergovi, obou Fürstenbercích a Lichtenštejnovi.
- ↑ Petr MAŠEK, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Mladá fronta Praha 1999, s. 296
- ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 430
- ↑ Matrika zemřelých 1901–1921, rok 1904, Mnichovo Hradiště 34, pag. 49 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1849, Mnichovo Hradiště 13, pag. 205 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých 1901–1921, rok 1909, Mnichovo Hradiště 34, pag. 110 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 431
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Kněžna Anna Maria ze Schwarzenbergu (1830 - 1849) se roku 1848 provdala za hraběte Ernsta Waldstein-Wartenberg
Ernst Franz de Paula Graf Waldstein (1821-1904), als Husarenoffizier, Majoratsherr, Ritter des Goldenen Vlies, erbliches Mitglied des Herrenhauses.