Arnošt August Brunšvický
| Arnošt August III. | |
|---|---|
| vévoda brunšvický | |
 Portrét | |
| Doba vlády | 1. listopad 1913 – 8. listopad 1918 Hlava rodu: 1923 – 1953 |
| Úplné jméno | Ernst August Christian Georg |
| Narození | 17. listopad 1887 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. leden 1953 (65 let) Zámek Marienburg  Německo |
| Předchůdce | Brunšvicko: Vilém Brunšvický Hlava rodu: Ernest August II. |
| Nástupce | Arnošt August IV. |
| Manželka | Viktorie Luisa Pruská |
| Potomci | Arnošt August IV. Jiří Vilém Frederika, královna Řeků Kristián Oskar Welf Jindřich |
| Rod | Welfové |
| Dynastie | Hannoverská dynastie |
| Otec | Ernest Augustus Hannoverský |
| Matka | Thyra Dánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnošt August Kristián Jiří (německy: Ernst August Christian Georg; 17. listopadu 1887, Vídeň – 23. ledna 1953, zámek Marienburg) byl od 2. listopadu 1913 do 8. listopadu 1918 vévodou z Brunšviku. Byl vnukem Jiřího V. Hannoverského a Kristiána IX. Dánského a zetěm německého císaře Viléma II. Prusové sesadili v roce 1866 krále Jiřího z hannoverského trůnu.
Původ
Ernst (Arnošt) August se narodil 17. listopadu 1887 hannoverskému korunnímu princi Ernestu Augustovi a princezně Thyře Dánské, jako nejmladší z šesti dětí. Následníkem trůnu se stal poté, co zemřeli oba jeho starší bratři George a Christian.
Arnošt August byl v přímé linii potomkem Jindřicha Lva nebo britského krále Jiřího I.
Vláda
V roce 1884 zemřel brunšvický vévoda Vilém, který byl svobodný, bezdětný a byl poslední muž z brunšvicko-lüneburské větve rodu. Dědicem vévodství se měl stát další mužský příslušník rodu Welfů v řadě, a to hannoverský korunní princ Ernst August II. (vévoda z Cumberlandu) z vedlejší hannoverské dynastie.
Po připojení Hannoverska Pruskem v roce 1866 hannoverský král Jiří V. protestoval a odmítal akceptovat ztrátu svého trůnu. Po jeho smrti v roce 1878 se jeho syn Ernst August rovněž přihlásil ke svým právům na hannoverský trůn. Bylo tak jasné, že Ernst August v tomto případě nemůže být Pruskem přijat jako nástupce vévody Viléma v Brunšvicku.
Proto byla ustanovena regentská rada, která měla určit nového vévodu. Regentská rada zvolila za regenta pruského prince Albrechta Pruského, synovce německého císaře, který nastoupil do funkce regenta 2. listopadu 1885. Regent Albrecht zemřel 13. září 1906. Regentská rada se sešla a vyzvala zvláštní zasedání parlamentu; rozhodla, že nebude schopna přistoupit okamžitě k volbě nového vladaře, ale spíše bude hledat způsoby, jak skoncovat s problémy mezi vévodou z Cumberlandu a králem Pruska.
Vévoda z Cumberlandu napsal německému císaři Vilémovi II., že navrhuje, aby se on a jeho nejstarší syn Georg Wilhelm vzdali svých práv na Brunšvicko ve prospěch mladšího Ernsta Augusta. Tento návrh císař odmítl okamžitě. 28. května brunšvický parlament vybral jako regenta vévodu Johanna Albrechta Meklenbursko-Zvěřínského, který byl předtím regentem za svého synovce v letech 1897 až 1901. Jeho regentství v Brunšviku začalo 5. června 1907.
O několik let později se situace změnila. Arnoštův starší bratr Georg Wilhelm zemřel v roce 1912 při autonehodě. Císař Vilém II. poslal telegramem kondolenci a na oplátku poslal vévoda z Cumberlandu svého jediného žijícího syna Ernsta Augusta, který sloužil jako důstojník v bavorské armádě, osobně vyjádřit vděčnost císaři. Během této návštěvy se Arnošt August setkal s císařovou jedinou dcerou Viktorií Luisou. Bratr Viktorie Luisy, princ Adalbert Pruský a Max Bádenský provedli jemné jednání, aby dohodli manželství Viktorie Luisi a Ernsta Augusta, čímž by bylo možné i jeho nastoupení v Brunšvicku.
Vévoda z Cumberlandu se tedy vzdal svého práva na Brunšvik ve prospěch svého syna Ernsta. Ten zase souhlasil, že vstoupí do služby v pruské armádě (v regimentu husarů), což znamenalo přijmout slib věrnosti pruskému králi. Po přísaze se stal rytířem řádu černé orlice. Na základě této přísahy Prusko upustilo od svých námitek a Ernst (Arnošt) August se konečně mohl stát brunšvickým vévodou a zetěm císaře Viléma II.
Rodina
V roce 1913 se v Berlíně oženil s dcerou císaře Viléma II., princeznou Viktorii Luisou Pruskou. Jejich svatba byla posledním větším setkáním evropských panovníků před první světovou válkou. Ernst a Viktorie spolu měli tyto děti:
- Arnošt August (18. března 1914 – 9. prosince 1987), v letech 1953–1987 hlava Hannoverské dynastie
- ⚭ 1951 Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (19. prosince 1925 – 6. února 1980)
- ⚭ 1981 Monika zu Solms-Laubach (8. srpna 1929 – 4. června 2015)
- ⚭ 1951 Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (19. prosince 1925 – 6. února 1980)
- Jiří Vilém (25. března 1915 – 8. ledna 2006) ⚭ 1946 Sofie Řecká a Dánská (26. června 1914 – 3. listopadu 2001)
- Frederika (18. dubna 1917 – 6. ledna 1981) ⚭ 1938 řecký korunní princ Pavel (14. prosince 1901 – 6. března 1964), budoucí řecký král Pavel I. Řecký
- Kristián Oskar (1. září 1919 – 10. prosince 1981) ⚭ 1963 Mireille Dutry (*1946)
- Welf Jindřich (11. března 1923 – 12. července 1997)
Tituly
- 1887–1913: Jeho královská Výsost Princ hannoverský, princ Velké Británie a Irska, vévoda brunšvicko-lüneburský (neoficiálně Princ Arnošt Cumberlandský)
- 1913–1917: Jeho královská Výsost Vévoda brunšvický, princ hannoverský, princ Velké Británie a Irska, vévoda brunšvicko-lüneburský
- 1917–1923: Jeho královská Výsost Vévoda brunšvický, princ hannoverský, vévoda brunšvicko-lüneburský
- 1923–1953: Jeho královská Výsost Vévoda brunšvický, pretendent hannoverský, vévoda brunšvicko-lüneburský
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest Augustus, Duke of Brunswick na anglické Wikipedii.
Související články
- Seznam brunšvických panovníků
- Seznam hannoverských panovníků
- Následnictví hannoverského trůnu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt August Brunšvický na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Jan Albrecht (jako regent) | .png){kind=small} | Brunšvický vévoda 1913–1918 | | Nástupce: - |
| Předchůdce: - | | Titulární brunšvický vévoda 1918–1953 | | Nástupce: Arnošt August IV. |
| Předchůdce: Arnošt August II. |  | Hlava dynastie Arnošt August III. 1923–1953 | | Nástupce: Arnošt August IV. |
| Předchůdce: Ludvík III. Bavorský | .svg){kind=small} | Němečtí panovníci podle data abdikace v roce 1918 8. listopad 1918 – 2. | .png){kind=small} | Nástupce: Vilém II. Pruský |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Shield of Arms of the Kingdom of Hanover
Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Braunschweig (Grosses). Greater shield of the Dukes of Brunswick-Lüneburg (later Electors of Hanover and Kings of the United Kingdom). Quarterly of 12:
- 1:
Duchy of Lüneburg (Or semée of hearts gules, a lion rampant azure armed and langued of the second. The coat of arms of Lüneburg consisted of a blue lion on a gold field, which was sprinkled with red hearts. It was derived from the coat of arms of Denmark: the mother of Otto I, 1st Duke of Brunswick-Lüneburg was Princess Helena of Denmark. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 2:
Duchy of Brunswick/Braunschweig (Gules, two lions passant guardant in pale or); In 1235 Otto I was elevated to Duke of Brunswick and Lüneburg by the Emperor. He was the only son of w:William of Winchester, Lord of Lunenburg, born in Winchester, England, the fifth and youngest son of the deposed Duke Henry the Lion of Saxony and Bavaria by his wife Matilda, the eldest daughter of King Henry II of England. Otto's royal lineage was accentuated by the arms designed for Brunswick and Lüneburg. The coat of arms of Brunswick consisted of two golden leopards in a red field and was derived from the coat of arms of England because of the marriage of Henry the Lion to Mathilde of England. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 3:
County of Eberstein/Everstein (Azure, a lion rampant argent armed and langued gules crowned or); w:de:Everstein (Adelsgeschlecht); In 1425 w:Otto IV, Duke of Brunswick-Lüneburg (d.1446) (son of w:Bernard I, Duke of Brunswick-Lüneburg) married the heiress Countess Elizabeth of Eberstein (c.1415-1468), which gave him the possession of the County of Eberstein in 1408. The dukes included the arms of Eberstein and Homburg in their coat of arms in 1482. Their descendants, the later Electors of Hanover and the Dukes of Brunswick, continued to do so. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 4:
lordship of Homburg; in 1409 w:Bernard I, Duke of Brunswick-Lüneburg (1358/64-1434) ("Middle House of Lüneburg") bought the lordship of Homburg, whose lords had died out in 1408. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 5:
county of Diepholz. In 1585 the lords of Diepholz died out with Frederick II. The area later named a county fell to Duke William of Brunswick-Celle, (w:William the Younger, Duke of Brunswick-Lüneburg (d.1592)) the founder of the newer branch of Lüneburg. His brother Hendrik van Brunswijk-Dannenberg (w:Henry, Duke of Brunswick-Dannenberg (1533-1598))) was the founder of the newer branch Brunswijk. They both included Diepholz's coat of arms in their coat of arms. - 6:
county of Lauterberg; - 7:
- 7a:
w:County of Hoya; w:de:Grafschaft Hoya; In 1582 the house of Hoya died out with Count Otto VIII. Half of the county of Hoya belonged to Duke Wilhelm of Brunswick-Celle (?w:William the Younger, Duke of Brunswick-Lüneburg (1535-1592)) from the middle branch of Lüneburg, the other half to Duke Julius of Brunswick-Wolfenbüttel from the middle branch of Brunswick. The coats of arms of the County of Hoya and the associated lordships of Alt-Bruchhausen and Neu-Bruchhauden were added to the arms of both branches. Brunswijk-Wolfenbüttel carried this coat of arms until 1596 and Brunswijk-Harburg until 1624. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 7b1:
lordship of Neu-Bruchhausen; Wappen der Grafschaft Neubruchhausen - 7b2:
; lordship of Alt-Bruchhausen;
- 7a:
- 8: county of Diepholz
- 9:
county of Hohnstein; In 1593, the Klettenberg branch of the Counts of Hohnstein died out. The Counts of Stolberg inherited the county, but Brunswijk also claimed the county as liege lord. In 1596, the Dukes of Brunswick-Wolfenbüttel took up the arms in their coat of arms. Eventually the county was divided between Brunswijk and Stolberg. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 10:
county of Regenstein; - 11:
county of Klettenberg; - 12:
county of Bankenburg. In 1599 the counts of Blankenburg died out with Count Johan Ernst. The county came to Brunswick-Wolfenbüttel as a vacant fief. The arms of the counts of Blankenburg were also added. After the death of Duke Hendrik Julius in 1613, the ranking was changed by his successor Frederik Ulrich. With this duke the middle house Brunswijk (in Wolfenbüttel) died out in 1634.(Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg)
Das Kleine Wappen des Herzogtums Braunschweig mit Schildhaltern.
Blasonierung nach Ströhl:
"Das Grössere Wappen Sr. Majestät des Deutschen Kaisers zeigt den deutschen Reichsadler preussischen Wappenschild, dessen Adler mit dem Schilde von Hohenzollern belegt ist im goldenen Schilde, der über sich die deutsche Reichskrone trägt. [...] Um den Schild schlingt sich die Kette des Hohen Ordens vom Schwarzen Adler. [...] Der Schild, der auf einem steinernen Postamente aufruht, wird von zwei mit Eichenlaub bekränzten und umgürteten, wilden Männern als Schildhalter beseitet, von denen jeder eine goldbefranste, und mit goldenen Schnüren gezierte, nach außen abfliegende Standarte an goldener Lanze trägt. Die Standarte des rechts stehenden Schildhalters zeigt die Wappenfigur des Schildes, mit welcher die Herzstelle des Reichsadlers belegt ist, den Adlerkopf zur Stange gewendet. Die Standarte des linken Schildhalters trägt das Wappenbild des Markgraftums Brandenburg, dessen Adler mit dem Schilde des Burggraftums Nürnberg belegt ist.
Ueber dem Wappen erhebt sich das kuppelförmige, mit Hermelin ausgeschlagene und gefütterte, mit goldenen Schnüren aufgebundene Kaiserzelt aus Goldbrokat, mit schwarzen, rotbewehrten Adlern und goldenen Reichskronen abwechselnd gemustert. Ein purpurroter Reif, von dem goldbequastete, mit weissen Tafelsteinen belegte Goldlätze herabfallen, umschliesst die Kuppel und trägt in goldenen Lettern die preussische Devise: «GOTT MIT UNS».
Auf dem Gipfel des Zeltes ruht die Reichskrone über die das Nationalbanner hervorragt. Es hängt an einer goldenen Querstange mit Kronenenden, werlche Stange wieder an einem, in den preussischen Farben (Schwarz - Silber) gestreifen Maste befestigt ist, der auf seinem Kronenende den preussischen Adler trägt. Die Farben des in der Mitte geschlitzten und in Quasten endigenden Nationalbanners sind Schwarz-Silber-Rot." - Ströhl: Dt. Wappenrolle, S. 1.