Arnošt August Hannoverský (1914–1987)

Arnošt August Hannoverský
Hlava Hannoverské dynastie
Portrét
Doba vlády30. ledna 19539. prosince 1987
Úplné jménoArnošt August Jiří Vilém Kristián Ludvík František Josef Mikuláš Oskar
Narození18. března 1914
Braunschweig, Brunšvické vévodství, Německé císařství
Úmrtí9. prosince 1987 (ve věku 73 let)
Schulenburg, Pattensen, Dolní Sasko, Západní Německo
Pohřbenzámek Marienburg
11. prosince 1987
ManželkyOrtrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
Monika zu Solms-Laubach
PotomciMarie Hannoverská
Arnošt Augustus Hannoverský
Ludvík Rudolf Hannoverský
Olga Hannoverská
Alexandra Hannoverská
Jindřich Hannoverský
DynastieHannoverská dynastie
OtecArnošt August Brunšvický
MatkaViktorie Luisa Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt August Hannoverský (Arnošt August Jiří Vilém Kristián Ludvík František Josef Mikuláš Oskar; 18. března 1914, Braunschweig9. prosince 1987, Pattensen) byl v letech 1953 až 1987 hlava Hannoverské dynastie. Od svého narození do Listopadové revoluci v Německu byl následník trůnu v Brunšvickém vévodství, státu v Německém císařství.

Narodil se v německém Braunschweigu jako nejstarší syn vévody Arnošta Augusta Brunšvického a jeho manželky Viktorie Luisy Pruské, jediné dcery německého císaře Viléma II. Od narození měl titul dědičný brunšvický princ, krátce po jeho narození v roce 1914 jej král Jiří V. jmenoval britským princem a byl také dědicem titulů vévody z Cumberlandu a Teviotdale a hraběte z Armaghu, tyto tituly mu však byly Zákonem o zbavení titulů 1917 pozastaveny.

Život

Arnošt August se svou matkou v roce 1914.

Křest Arnošta Augusta v létě 1914 byl posledním velkým shromážděním evropských monarchů před první světovou válkou. Měl zvučný seznam kmotrů: britský král Jiří V., rakouský císař František Josef I., ruský car Mikuláš, bavorský král Ludvík III., meklenbursko-zvěřínský velkovévoda Fridrich František IV., pruský princ Adalbert, pruský princ Oskar, princ Maxmilián Bádenský, 1. královská bavorská těžká kavalérie a všichni čtyři jeho prarodiče: německý císař a císařovna a vévoda a vévodkyně z Cumberlandu.

Přestal být dědicem brunšvického vévodství ve čtyřech letech, když jeho otec v roce 1918 abdikoval. Po otcově smrti v roce 1953 se stal hlavou Hannoverské dynastie.

Během druhé světové války bojoval na ruské frontě jako poručík (Oberleutnant) ve štábu generálplukovníka Ericha Hoepnera. U Charkova byl na jaře 1943 vážně zraněn. Po atentátu na Hitlera z 20. července 1944 byl na několik týdnů Gestapem zatčen v Berlíně.

V roce 1933 se přidal k SS a zůstal členem jeden rok. Jeho oficiální osvědčení o „denacifikaci“ z roku 1949, které prověřovalo jeho svazky se Třetí říší, ho klasifikovalo jako „nominálního příznivce nacismu“, aniž by byl členem nacistické strany a podle záznamu ministerstva zahraničí.

V roce 1938 se jeho sestra Frederika provdala za budoucího krále Pavla I. Řeckého a v roce 1946 se jeho mladší bratr Jiří Vilém oženil s princeznou Sofií Řeckou a Dánskou.

Arnošt August byl dědic britských titulů prince Velké Británie a Irska, který uznal ad personam pro otce Arnošta Augusta i pro něj a jeho sourozence král Jiří V. dne 17. června 1914, dále titulů vévody z Cumberlandu a Teviotdale a hraběte z Armaghu; tituly mu však byly pozastaveny Zákonem o zbavení titulů 1917. Kromě toho, že byl Němec, měl také britskou národnost poté, co se mu podařilo uplatnit Zákon o naturalizaci kurfiřtky Žofie z roku 1705. Nicméně nastal problém, protože zahraniční královské tituly nelze zapsat do britského pasu. Proto na pasu nemohly být uvedeny tituly princ hannoverský, vévoda brunšvický a lüneburský, ale kvůli Zákonu o zbavení titulů z roku 1917 ani britské tituly. Jméno, které bylo nakonec uvedeno do britských dokumentů znělo Ernest Augustus Guelph s dodatkem Jeho královská Výsost. Příjmení Guelph se stylizováním Královská Výsost používali ve Velké Británii i Arnoštovi sourozenci a děti.

V roce 1961 prodal své zbývající majetky v zahradách Herrenhausen, včetně umístění paláce Herrenhausen, který byl zničen britskými bombovými nálety v roce 1943. Ponechal si však Knížecí dům, který nechal postavit v roce 1720 britský král Jiří I. pro svou nemanželskou dceru Annu Luisu. Ze zámku Marienburg udělal Arnošt August v roce 1954 muzeum poté, co se přestěhoval do nedalekého Calenberg Demesne, což způsobilo hádku s jeho matkou, která byla nucena se odstěhovat. Státu Horní Rakousy v roce 1979 prodal rodinné exilové sídlo, zámek Cumberland v rakouském Gmundenu jeho rodinná nadace se sídlem v Lichtenštejnsku ale udržovala v Gmundenu rozsáhlé lesy, oboru, lovecký zámeček, Královninu vilu a další majetky.

Manželství a potomci

Během druhé světové války, konkrétně v roce 1941, se jeho bratranec princ Hubertus Pruský oženil se společensky uznávanou kráskou a aristokratkou baronkou Marií Annou von Humboldt-Dachroeden. V roce 1943 se však pár rozvedl kvůli jejímu poměru s jeho bratrancem, Arnoštem Augustem Hannoverským, který vyústil v narození syna, jehož biologickým otcem byl Arnošt August. Arnošt August se však s Marií Annou neoženil, protože by to jeho rodiče neschválili kvůli jejímu neadekvátnímu původu a také tomu, že byla rozvedená, a kdyby si ji vzal, stal by se dědicem vedení rodu Hannoverů Arnoštův mladší bratr Jiří Vilém. Jejich nemanželský syn, narozený v roce 1943, byl pokřtěn jako Kristián Arnošt August Hubertus, svobodný pán von Humboldt-Dachroeden.

5. září 1951 se sedmatřicetiletý Arnošt August oženil s o jedenáct let mladší princeznou Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskou. Svatby se zúčastnilo mnoho královských osobností, včetně jeho sestry královny Frederiky a jejího manžela krále Pavla I. Řeckého, a hlav rodů ze Saska, Hesenska, Meklenburska, Oldenburska a Bádenska. Po svatbě následovala recepce v budově galerie v zahradách Herrenhausen, jediné části bývalého hannoverského letního sídla, která byla stále neporušená, sám palác shořel během druhé světové války.

S první manželkou měl Arnošt August šest dětí:

Princezna Ortrud zemřela v roce 1980.

Arnošt August se v roce 1981 znovu oženil s Monikou zu Solms-Laubach (1929–2015), dcerou Jiřího, 9. hraběte ze Solms-Laubach, a Johany, princezny ze Solms-Hohensolms-Lich.

Arnošt August zemřel v Schulenburgu v Pattensenu v Dolním Sasku 9. prosince 1987 ve věku 78 let. Pohřben byl vedle své první manželky na kulaté baště zámku Marienburg.

V populární kultuře

V první řadě Netflix seriálu Koruna jej ztvárnil britský herec Daniel Betts.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Arnošt August I. Hannoverský
 
 
Jiří V. Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Frederika Meklenbursko-Střelická
 
 
Ernest Augustus Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
Marie Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Württemberská
 
 
Arnošt August Brunšvický
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
Kristián IX. Dánský
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Thyra Dánská
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
Arnošt August Hannoverský
 
 
 
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
Vilém II. Pruský
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Královna Viktorie
 
 
Viktorie Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Kristián August II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský
 
 
Fridrich VIII. Šlesvicko-Holštýnský
 
 
 
 
 
 
Luisa Žofie z Danneskiold-Samsøe
 
 
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
Adléta z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
 
 
 
 
Feodora Leiningenská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Ernest Augustus of Hanover (born 1914) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal Arms of the Kingdom of Hanover.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Shield of Arms of the Kingdom of Hanover
Ernest Augustus, Hereditary Prince of Brunswick.jpg
Ernest Augustus, Prince of Hanover and Hereditary Prince of Brunswick
Coat of Arms of the Kingdom of Hanover.svg
Autor: Glasshouse, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Kingdom of Hanover