Arnošt Caha

Arnošt Caha
Narození1. dubna 1891
Sádek u Poličky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. června 1935 (ve věku 44 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, autor sci-fi, historik a publicista
Manžel(ka)Růžena Cahová, roz. Maloušková
PříbuzníJaroslav Caha (syn)
David Karásek (pravnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arnošt Caha (1. dubna 1891 Sádek u Poličky[1]17. června 1935 Brno[2]) byl český spisovatel, kulturní historik a profesor na učitelském ústavu v Brně.

Život

Arnošt Caha byl předsedou představenstva nakladatelství Dědictví Havlíčkovo a zde také publikoval většinu svých děl. Kromě učebnic a dějepisných příruček je také autorem dvou sci-fi románů určených mládeži.

Dílo

Beletrie

  • V pravěkém světě, Dědictví Havlíčkovo, Brno 1927, sci-fi román pro mládež, ve kterém dva chlapci podniknou spolu se svým otcem archeologem výpravu do jeskyně Macocha. V podzemí se dostanou do velké dutiny, kde procházejí geologickými érami Země od prvohor až mezi pravěké lovce. Téměř s jistotou lze předpokládat, že kniha se stala předlohou pro slavný film Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955, ačkoliv to v titulcích filmu není uvedeno.[3] Pod původním názvem vyšla kniha znovu roku 2008 v nakladatelství Millenium a pod názvem Cesta do pravěku a zase zpátky roku 2011 v nakladatelství XYZ.
  • Výlet doktora Hlavsy do vesmíru, Dědictví Havlíčkovo, Brno 1927, sci-fi román pro mládež, ve kterém vynálezce Hlavsa objeví způsob jak zbavit hmotu tíže. Na tomto základě postaví letoun, se kterým odletí na Měsíc, kde posádka letounu prožívá různá dobrodružství včetně záchrany před smrtí od Marťanů.
  • Jánošík, kapitán dobrých horních chlapců, Svědomím českých dějin, Brno 1930, dějepisné povídky napsané v duchu slovenských lidových písní a pověstí. Kniha vyšla znovu roku 2009 v nakladatelství XYZ.
  • Povídky o chudém hochu, který osvobodil národ 1. – Mladá léta T. G. Masaryka, Dědictví Havlíčkovo, Brno 1930,
  • Povídky o chudém hochu, který osvobodil národ 2. – Učitelem národa, bojovníkem za pravdu, Dědictví Havlíčkovo, Brno 1932.

Odborné publikace (výbor)

  • Stručné dějiny národa československého (1919)
  • Bílá hora a poprava staroměstská (1919)
  • Tatíček Masaryk Osvoboditel (1920)
  • Stručná nauka občanská (1920)
  • Slovensko a Podkarpatská Rus: zeměpisný náčrt (1920)
  • Legenda svatojanská: lež a pravda o Janu Nepomuckém (1920)
  • Bojovník za práva národa českého (1920), k 100. výročí narozenin Karla Havlíčka Borovského,
  • Pomsta Habsburkova: k 300. výročí vraždy 27 pánů na náměstí staroměstském (1921)[4]
  • Náš první odboj proti Habsburkům (1921)[5]
  • Čtení o našem Havlíčkovi (1921)[6]
  • Husitství od svého počátku až po přijetí kompaktát (1921)
  • Čarodějnické procesy v našich zemích (1921)
  • Republika česko-slovenská: zeměpisný přehled (1922)
  • Přehled dějin literatury české (1922)
  • Masaryk české mládeži (1922)[7]
  • Malé dějiny česko-slovenské (1923)[8]
  • Nepřátelské hlasy o Žižkovi (1924) – ze starých i nových spisů k 500. výročí smrti Jana Žižky z Trocnova[9]
  • Žižka v našich lidových pověstech (1924)
  • Domov, rodiče a děti (1924)
  • Mistr Jan Hus (1925)[10]
  • Zeměpisný přehled všech států na zeměkouli (1925)
  • Svět v číslech a diagramech: statistická příručka (1926)
  • Stručný přehled mluvnice a pravopisu (1926)
  • Památné hrady a zámky československé (1930)
  • Příručka k přijímacím zkouškám do I. třídy středních škol (1931)
  • Tisíc otázek a odpovědí z dějin československých (1934)

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1872-1900 v Sádku u Poličky, sign.5510, ukn.7582, str.92. Dostupné online
  2. Matrika 17899, sn. 109 [online]. MZA [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  3. Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction, R3, Praha 1995, str. 47-48
  4. CAHA, Arnošt. Pomsta Habsburkova: k 300. výročí vraždy 27 pánů na náměstí Staroměstském [online]. Brno: Nákladem Vydavatelského odboru Ústředního spolku učitelského na Moravě a ve Slezsku, 1921 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  5. CAHA, Arnošt. Náš první odboj proti Habsburkům [online]. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1921 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  6. CAHA, Arnošt. Čtení o našem Havlíčkovi [online]. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1921 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  7. CAHA, Josef. Masaryk české mládeži [online]. Brno: Odbor Ústřed. spolku učitel. na Moravě a ve Slezsku, 1922 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  8. CAHA, Arnošt. Malé dějiny česko-slovenské [online]. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1923 [cit. 2021-12-08]. [Malé dějiny česko-slovenské Dostupné online]. 
  9. CAHA, Arnošt. Nepřátelské hlasy o Žižkovi [online]. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1924 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  10. CAHA, Arnošt. Mistr Jan Hus [online]. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1925 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“