Arnošt Chotek z Chotkova

Arnošt hrabě Chotek
z Chotkova a Vojnína
Portrét hraběte Arnošta Chotka v uniformě c. k. generála jízdy (Jan Vochoč, 1919, zámek Veltrusy)
Portrét hraběte Arnošta Chotka v uniformě c. k. generála jízdy (Jan Vochoč, 1919, zámek Veltrusy)
6. majitel chotkovského majorátu
Veltrusy[pozn. 1]
Ve funkci:
1911 – 1927
(v Československu byly rodinné fideikomisy zrušeny v roce 1924)
PředchůdceEmerich Chotek
NástupceKarel Chotek
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1911 (?) – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceEmerich Chotek z Chotkova
Nástupcezánik monarchie
Tajný rada
Ve funkci:
1895 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Alžběty
Ve funkci:
1895 – 1903
Nástupcearcivévodkyně zemřela
Pobočník arcivévody Albrechta Rakousko-Těšínského
Ve funkci:
1890 – ?
Člen tělesné gardy císaře Františka Josefa I.
Ve funkci:
? – ?
C. k. komoří
Ve funkci:
1874 – 1918
Nástupcezánik monarchie
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství a Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostplukovník (1897), generálmajor (1903)

Narození13. března 1844
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. ledna 1927 (ve věku 82 let)
Veltrusy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníChotkovská hrobka v Nových Dvorech
RodičeJindřich Chotek z Chotkova (1802–1864) a Karolína z Eltzu (1810–1862)
Příbuzníbratr: Emerich Chotek (1833–1911)
bratr: Ferdinand Chotek (1838–1913)
bratr: Rudolf Chotek (1832–1894)
Profesevoják a politik
Náboženstvířímskokatolické
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt hrabě Chotek z Chotkova (Arnošt Antonín Karel Boromeus Jan Nepomuk Nicephorus říšský hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína; 13. března 1844 Praha24. ledna 1927 Veltrusy) byl český šlechtic a rakouský generál ze starého rodu Chotků. Od mládí sloužil v rakouské armádě a dosáhl hodnosti generálmajora, souběžně působil ve vysokých dvorských hodnostech u různých členů habsburské dynastie. Do roku 1918 byl dědičným členem Panské sněmovny a předposledním soukromým majitelem zámku ve Veltrusech.

Kariéra v armádě a u dvora

Chotkův palác na Malé Straně, rodiště Arnošta Chotka

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Chotků, narodil se v Chotkovském paláci v Praze na Malé Straně jako čtvrtý a nejmladší syn hraběte Jindřicha Chotka (1802–1864) a jeho manželky Karolíny, rozené hraběnky von und zu Eltz (1810–1862). Dětství trávil střídavě na rodových sídlech v Kačině a ve Veltrusech. Stejně jako další členové rodu Chotků vynikal v kresbě a jeho dětské kresby i práce z pozdějšího věku jsou dnes uloženy ve sbírkách Národní galerie. Základní vzdělání získal v Kutné Hoře (poblíž hlavního rodového sídla v Kačině), poté dálkově studoval gymnázium v Praze a odmaturoval v roce 1866. I když byl jako příslušník vlivného šlechtického rodu v roce 1864 zproštěn vojenské služby (po zaplacení předepsané taxy), za prusko-rakouské války v roce 1866 vstoupil jako dobrovolník do armády. I když se po maturitě zapsal na právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po válce již jako podporučík zůstal v armádě.

Erb Chotků z Chotkova a Vojnína

Jako důstojník sloužil v 60. a 70. letech nejprve v Pardubicích, poté strávil několik let v Horních Uhrách a následně působil u několika posádek na různých místech v Čechách. V roce 1874 byl jmenován c. k. komořím, v té době byl též členem tělesné gardy císaře Františka Josefa I. Souběžně postupoval v hodnostech a od roku 1890 byl jako major pobočníkem arcivévody Albrechta. V letech 1895–1903 byl nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Alžběty a v roce 1895 získal titul tajného rady. Arcivévodkyni Alžbětu doprovázel na cestách za jejími potomky a pobýval díky tomu mimo jiné v Bavorsku, Itálii nebo Španělsku. V roce 1897 byl povýšen na plukovníka, při pobytech ve Vídni měl k dispozici vlastní byt. Z titulu hofmistrovské funkce organizoval ještě pohřeb arcivévodkyně Alžběty a především pobyt její dcery, španělské královny Marie Kristiny ve Vídni. Při odchodu na penzi byl povýšen na generálmajora,[2] obdržel Řád železné koruny a byla mu přiznána penze ve výši 6 600 korun ročně (1903). Ve výslužbě žil nadále ve Vídni a byl členem řady spolků a institucí. Řadu let si vedl pečlivé deníkové záznamy, díky nimž je podrobně zmapován jeho soukromý život i profesní kariéra.[3]

Rodinné a majetkové poměry

Zámek Veltrusy v podobě z počátku 20. století

V roce 1911 po smrti staršího bratra Emericha (1833–1911) zdědil velkostatek Veltrusy, kam se hned nastěhoval. K veltruskému velkostatku v té době patřilo 2 064 hektarů půdy[4]. Druhou část Emerichova dědictví (Kačina, Nové Dvory) převzali spříznění Thun-Hohensteinové, s nimiž Arnošt Chotek vedl několikaletý spor o finanční vyrovnání. Po bratru Emerichovi převzal Arnošt také dědičné místo v rakouské Panské sněmovně a příležitostně zajížděl do Vídně, převážně ale pobýval ve Veltrusech. Měl zájem na vyrovnaném hospodaření velkostatku, realizoval také četné stavební úpravy zámku. V červenci 1914 se zúčastnil pohřbu své vzdálené sestřenice Žofie Chotkové zavražděné při atentátu v Sarajevu, za první světové války poskytl část veltruského zámku pro potřeby Červeného kříže. I když byl věrným stoupencem Habsburků, překvapivě dobře se vyrovnal se zánikem monarchie a vznikem Československa. Se zapojením do veřejného života ve Veltrusech mu mimo jiné pomohla dobrá znalost češtiny, kterou ovládal již od dětství (a také z českého jazyka maturoval). Do chodu veltruského velkostatku zasáhla pozemková reforma, ale Pozemkový úřad přihlédl k uměleckým hodnotám komplexu veltruského parku a zámku. Bylo ve veřejném zájmu, aby ochranu kulturních památek mohli Chotkové nadále financovat z výnosů velkostaku. Od roku 1921 žil ve Veltrusech Arnoštův předurčený dědic Karel Chotek (1887–1970) z velkobřezenské větve rodu, který později částečně převzal i správu velkostatku.

Arnošt Chotek zemřel na zámku Veltrusy 24. ledna 1927 ve věku 82 let. Čistá hodnota jeho majetku byla v dědickém řízení vyčíslena na necelých šest miliónů korun. Univerzálním dědicem se stal poslední potomek rodu Chotků Karel Chotek (1887–1970), který již v předešlém roce zdědil také Velké Březno.

Odkazy

Poznámky

  1. Fideikomis byl zřízen hrabětem Rudolfem Chotkem (1706–1771), který neměl mužského potomka, dne 1. března 1770 na základě císařského povolení z 11. května 1755 a 13. února 1770 pro prvorozené svého rodu. Svěřenství tvořily statky Jeviněves, Ouholice č. Ostrova, Všestudy, Dušníky, Vepřek, Vojkovice, Kozomín a Chlumín (Klomín), dále pak dvůr Lhota s pozemky u Dědibab (Jedibab), dům U Zlatého melounu a k němu přistavený Kaplanovský dům na Starém Městě v Praze. V době vzniku byl fideikomis oceněn na 296 600 zlatých.[1] Nové Dvory byly alodiálním statkem.

Reference

  1. LEDR, Josef. Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Studie rodopisná. Kutná Hora: Josef Ledr (vlastním nákladem), 1886. S. 43. 
  2. SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generälitat; Vídeň, 2007; s. 27 dostupné online
  3. HRADECKÁ, Vladimíra: Poklidné dny venkovského šlechtice v neklidné době. Z deníkových záznamů Arnošta hraběte Chotka in: Chotkové a Kutnohorsko; Státní oblastní archiv v Praze, Praha, 2015 s. 65–70 ISBN 978-80-86772-92-9 dostupné online
  4. PROCHÁZKA, J. F.: Topographisch-Statistischer Schematismus des Grossgrunbesitzes in Königreiche Böhmen; Praha, 1894 s. 79–82 dostupné online

Literatura

  • CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; NLN, Praha, 2008 756 s. ISBN 978-80-7106-977-5
  • NAČERADSKÁ, Petra: Poslední Chotkové ve Veltrusech; Národní památkový ústav, Praha, 2015 144 s. ISBN 978-80-7480-044-3

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chotkův palác, Praha 02.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Chotkův palác, Malá Strana
Veltrusy Castle (Duras).jpg
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Chotek-de-Chotkova-et-Vognin-Grafen-Wappen.png
Wappen der Grafen Chotek de Chotkova et Vognin (Chotek von Chotkova und Wognin)
Ernst Chotek.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrabě Arnošt Chotek z Chotkova a Vojnína (1844–1927), c. k. generál jezdectva, od roku 1911 majitel velkostatku Veltrusy
Chotek-de-Chotkova-Wappen.png
Stammwappen der Chotek de Chotkova ([Grafen] Chotek von Chotkova)