Arnošt Czech z Czechenherzu

Arnošt Czech z Czechenherzu
Narození23. srpna 1878
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. prosince 1951 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípřekladatel, básník, autor sci-fi, spisovatel, orientalista a dramatik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Czech z Czechenherzu (23. srpna 1878 Praha[1] – 26. prosince 1951 Praha) byl český básník, prozaik a dramatik. Psal se též A. C. z Czechenherzů, A. C. z Czechenherz nebo A. z Czechenherzu.[2]

Život

Pocházel z rodiny vyššího státního úředníka, jeho rodiči byli František Czech z Czechenherzu a jeho manželka Emilie, roz. Loulová[3] studoval na gymnáziu v Třeboni a pak v Praze, studia však nedokončil a roku 1896 si našel zaměstnání v poštovních službách. V roce 1902 se oženil[4] s Annou Valachovou. Roku 1906 podnikl cestu do Itálie. V letech 1909 až 1929 pak pracoval jako úředník Zemské banky, odkud odešel ze zdravotních důvodů předčasně do penze.

Nejprve vydával básně a prózy ovlivněné novoromantickými tendencemi (snové motivy, výlučná a tajemná prostředí, záhady duševního života). V tomto období napsal i několik divadelních her využívajících konvenční dramatické situace a dějové efekty. Přispíval do mnoha novin a časopisů (například Moderní žena, Národní listy, Světozor, Zlatá Praha) a sám redigoval časopisy Melpomene (v letech 1903–1904) a Česká svoboda (v letech 1919–1920).[2]

Zájem o parapsychologii ho pak postupně přivedl k amatérskému studiu indické kultury a jako její propagátor se stal členem Indického sdružení při Orientálním ústavu v Praze a Indian Society of Oriental Art v Kalkatě. Překládal ze sanskrtu. V několika svých románech ze třicátých let, které však postavil na konvenčních a senzačních dějových prvcích (intriky, nečekané zvraty, motivy iracionálních sil), se snažil informovat čtenáře o tradicích indické kultury a vyjadřoval v nich také podporu boji Indie za nezávislost.[2]

Dílo

  • Několik slov ku Goethově produkci literární (1901), studie,
  • Snivá láska (1902), povídka,
  • Štěstí světla (1902), novela,
  • Vilém Hauff (1903), studie o německém romantickém spisovateli Wilhelmovi Hauffovi,
  • Spása (1904), divadelní hra,
  • Cena slávy (1904 premiéra, knižně 1905), jediná autorova divadelní hra, která se dostala na profesionální scénu,[2]
  • Za cizí vinu (1906), divadelní hra,
  • Jen ta a žádná jiná (1906), divadelní hra, komedie se zpěvy,
  • Karel Havlíček Borovský (1906), studie,
  • Hétera (1908), povídka,
  • Ve tmách života (1908), tři dramatické etudy,
  • Písně samotáře (1910), sbírka básní,
  • Erotovy úsměvy (1910), sbírka básní,
  • Svatohelenský Prométheus (1912), sbírka básní věnovaná Napoleonovi Bonapartovi,
  • Zlatý horizont (1912), báseň,
  • Kupidovy hry o život i smrt (1912), sbírka povídek,
  • Víra v život (1920), román,
  • Hledající lidstvo (1922), esej, ve které autor spojuje výklad magie s odmítáním materialismu a ateismu a s popisem různých metapsychických jevů,
  • Podzimní píseň (1928), sbírka básní,
  • Brahmánská moudrost (1929), výklad véd, příspěvek ke srovnávací vědě náboženské,
  • Šiva, božský tanečník (1933), román,
  • Palác na břehu Gangy (1933), román,
  • Bouře nad Bombají (1936), román,
  • Má Indie (1938), báseň,
  • Hovory s nesmrtelnými (1940), báseň,
  • Okno ve vzpomínkách (1941), staropražská epizoda veršem,
  • Avašina píseň (1941), dramatická báseň,
  • Rozbitý džbán (1944), překlad sanskrtské básně Ghata Karparam,
  • Babylónská věž (1944), fantastický román líčící snahu šíleného miliardáře Shylocka postavit novou babylónskou věž, přičemž k ovládání lidí využívá nejmodernější techniku (např. televizní přístroj k dálkovému sledování podřízených).[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Arnošta Czecha z Czechenherzu farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
  2. ↑ a b c d Lexikon české literatury 1 A–G, Academia, Praha 1985, str. 373–374
  3. ↑ [1]
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku Arnošta Czecha z Czechenherzů s Annou Valachovou farnosti při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
  5. ↑ Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction, R3, Praha 1995, str. 50

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 490–491. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech z Czechenherzu Arnošt (1878-1951).jpeg
Arnošt Czech z Czechenherzu (1878 - 1951), Český básník, prozaik a dramatik.