Arnošt Habsburský

Arnošt Habsburský
Místodržící ve španělském Nizozemí
Portrét
arcivévoda Arnošt kolem roku 1580
obraz od Martina Roty
Doba vlády15941595
Narození15. července 1553
Vídeň
Úmrtí12. února 1595
Brusel
PohřbenChrám sv. Guduly v Bruselu
DynastieHabsburkové
OtecMaxmilián II. Habsburský
MatkaMarie Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Habsburský (15. července 1553 Vídeň12. února 1595 Brusel) byl rakouský arcivévoda, syn císaře Maxmiliána II. a jeho manželky španělské infantky Marie Španělské.

Život

Narodil se jako druhý přeživší syn svých rodičů. Vychováván byl od deseti let se svým o rok starším bratrem Rudolfem (pozdější císař Rudolf II.) na dvoře svého strýce, španělského krále Filipa II. v Madridu. Zde byl položen základ jeho pevné katolické víry i celoživotního blízkého vztahu se starším bratrem, který mu jako jedinému ze svých bratří plně důvěřoval. Jako mladší syn ovšem neměl nárok na nástupnictví, a proto dvakrát, v letech 1573 a 1587, byl kandidátem na polský trůn; v roce 1592 dostal od polského krále Zikmunda III. nabídku přijetí polské koruny, ani tentokrát však neuspěl.

Otec nicméně využíval jeho služeb v politické oblasti, např. v roce 1574 předsedal jako zástupce Maxmiliána II. a Rudolfa českému sněmu.

Od roku 1576 vládl v Rakouském arcivévodství, kde prováděl protireformaci. V roce 1590, po smrti své strýce Karla II. Štýrského byl jmenován guvernérem regentem Vnitřních Rakous po dobu neplnoletosti svého bratrance Ferdinanda II. Štýrského a jeho poručníkem. V roce 1592 utrpěl v Uhrách porážku v boji s Turky. V tomtéž roce mu svěřil král Filip II. Španělský vládu ve Španělském Nizozemí; do Bruselu však dorazil Arnošt až v roce 1594. Místodržitelem zde byl velmi krátce a neměl valného politického významu, neboť již v roce 1595 zemřel, aniž stačil splnit očekávání, která do něj král vkládal.

Přesto je jeho působení zde pro dějiny Habsburků významné. Pozornost vzdělaného a uměnímilovného arcivévody zde totiž upoutal malíř Pieter Brueghel a on jej doporučil svému bratrovi Rudolfovi, vášnivému sběrateli umění; to položilo základy sbírky Breughelových děl v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.

Arnošt Habsburský se nikdy neoženil a neměl legitimní potomky. Zemřel ve dvaačtyřiceti letech v roce 1595 v Bruselu, kde byl v katedrále sv. Michaela archanděla a sv. Guduly i pohřben.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Maximilián I. Habsburský
 
 
Filip I. Sličný
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
 
 
 
 
Isabela Kastilská
 
 
Maxmilián II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
Vladislav II. Jagellonský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Habsburská
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Gaston II. de Foix-Candale
 
 
Anna de Foix a Candale
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Foix
 
Arnošt Habsburský
 
 
 
 
 
Maxmilián I. Habsburský
 
 
Filip I. Sličný
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
 
Karel V.
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
 
 
 
 
Isabela I. Kastilská
 
 
Marie Španělská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand, vévoda z Viseu
 
 
Manuel I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Portugalská
 
 
Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
Marie Aragonská
 
 
 
 
 
 
Isabela I. Kastilská
 

Odkazy

Literatura

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
  • MACŮREK, Josef. Čechové a Poláci v 2. pol. XVI. století : 1573-1589 : tři kapitoly z dějin česko-polské politické vzájemnosti. Praha: Miroslav Stejskal, 1948. 276 s. 
  • MACŮREK, Josef. Dozvuky polského bezkráloví z roku 1587, příspěvek k osvětlení snah rodu habsburského o získání koruny polské v letech 1588-94. Praha: Filosofická fakulta University Karlovy, 1929. 195 s. 
  • WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 1.. Wien: Ueberreuter, 2003. 621 s. ISBN 3-8000-3528-6. (německy) 
  • WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 2.. Wien: Ueberreuter, 2003. 567 s. ISBN 3-8000-3987-7. (německy) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Petr Arnošt I. Mansfeld
Znak z doby nástupuNizozemský místodržitel
15941595
Znak z doby konce vládyNástupce:
Pedro Henriquez de Acevedo

Média použitá na této stránce

Martino Rota Archduke Ernest of Austria.png
Description

This painting, long thought to be a portrait of Rudolf II (1552-1612) by Alonso Sánchez Coello, was identified as a portrait of Rudolf's younger brother Ernst (1553-1595) in the early 1960s (G. Heinz, 'Studien zür Porträtmalerei,' p. 114). It was one of three portraits of the sons of Maximilian II painted by Martino Rota in Vienna around 1580. The portrait of Maximilian III (1558-1618) is now in Vienna (Kunsthistorisches Museum) and the portrait of Rudolf II (1552-1612) is thought to be lost. DaCosta Kaufmann has described Portrait of Archduke Ernst as one of Rota's finest works and it certainly displays both the artist's talent for portraiture and his facility with the elements that make up court imagery (T. DaCosta Kauffman, op. cit., Chicago, 1988, p. 29). Indeed, Rota's training as a printmaker can be seen in his schematic treatment of fabrics and his focus on the engraved portions of Ernst's armor. The dating of the portrait to around 1580 on stylistic grounds is supported by the fact that Ernst was made regent of Inner Austria during that year and a portrait of this type would have been appropriate to commemorate his appointment. Three bust length portraits of Rudolf II, Ernst, and Maximilian III by Rota, all in the Kunsthistorisches Museum, Vienna, are thought to be reduced versions of his three-quarter-length portraits.

Flag of the Low Countries.svg
Flag of the Seventeen Provinces (17 Provinces), the Low Countries (Netherlands, Belgium, Luxemburg). Since 1482 (Habsburg Netherlands) till 1588 (Republic of the Seven United Netherlands) and 1713 (Austrian Netherlands).