Arnošt Heinrich
Arnošt Heinrich | |
---|---|
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Lid. str. pokrok. na Mor. Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie NSP |
Narození | 26. prosince 1880 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. května 1933 (ve věku 52 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | spisovatel, novinář, politik, šéfredaktor a redaktor |
Commons | Arnošt Heinrich |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arnošt Heinrich (26. prosince 1880 Praha[1][2][3] – 3. května 1933 Brno[2][3][4]) byl český a československý novinář (šéfredaktor Lidových novin) a politik; člen Lidové strany pokrokové na Moravě (moravská sesterská strana Národní strany svobodomyslné – mladočechů) a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.
Biografie
Vystudoval reálné gymnázium v Křemencově ulici v Praze, po maturitě začal studovat právnickou fakultu Univerzity Karlovy, studia však nedokončil. V mládí patřil do studentského hnutí realistů. Po dvouletém působení v redakci Času (od roku 1902[3]) se v roce 1904 stal redaktorem brněnských Lidových novin, hlavního tiskového orgánu moravského národního liberalismu. Za první světové války patřil do radikálního křídla strany odmítajícího prorakouský aktivismus části mladočechů. Byl aktivní v odbojové organizaci Maffie. V roce 1918 se podílel na utvoření strany Česká státoprávní demokracie, v jejímž zemském moravském vedení usedl.[5]
Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[6] Byl profesí redaktorem.[7]
Byl též členem první správní komise města Brna.[3]
V roce 1919 se stal šéfredaktorem Lidových novin, které se pod jeho vedením postupně staly významným celostátním deníkem. V roce 1925 se podílel na vytvoření Národní strany práce, které se ale nepodařilo proniknout do parlamentu.[8][9] Šéfredaktorem Lidových novin byl v letech 1919 až 1927 a poté od roku 1930 až do smrti.
Zemřel v květnu 1933 po kratší nemoci ve svém bytě v Brně.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Apolináře na Novém Městě pražském
- ↑ a b http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2056
- ↑ a b c d e Šéfredaktor Lidových novin A. Heinrich zemřel. Národní listy. Květen 1933, roč. 73, čís. 121, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17899, sn. 51 [online]. MZA [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 163, 183, 185, 380.
- ↑ Arnošt Heinrich [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Jeden pokus o jiné stranictví; Národní strana práce (1925 – 1930) [online]. pithart.cz [cit. 2011-11-18]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 625.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt Heinrich na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnošt Heinrich
- Arnošt Heinrich v Encyklopedii dějin města Brna
- Arnošt Heinrich v Revolučním národním shromáždění v roce 1918
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, rodina Aloise Heinricha 1858
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Arnošta Heinricha, čestný kruh na Ústředním hřbitově, Štýřice, Brno
Původní popisek: Vpravo: Arnošt Heinrich, šéfredaktor Lid. Novin v Brně, zemřel 3. t. m. Byl redaktorem „Času“, získal zásluhu o sloučení lid. a pokrok. strany na Moravě a tím také o zvolení prof. T. G. Masaryka do říšské rady za Valašsko. Za války byl členem Maffie a po převratu zasedal v revoluč. Nár. shromáždění