Arnošt II. Saský

Arnošt II. Saský
(c) Bundesarchiv, Bild 183-32971-0006 / Biscan / CC-BY-SA 3.0
Narození26. června 1464
Úmrtí3. srpna 1513 (ve věku 49 let)
Halle nad Sálou
Místo pohřbeníKatedrála svatého Mořice a svaté Kateřiny v Magdeburku (52°7′29″ s. š., 11°38′4″ v. d.)
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeArnošt Saský a Alžběta Bavorská a Saská
RodWettinové
PříbuzníKristina Saská, Markéta Brunšvicko-Lüneburská, Adalbert Saský, Jan I. Saský a Fridrich III. Saský (sourozenci)
Funkcekatolický arcibiskup (od 1489)
arcibiskup
administrátor diecéze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt II. Saský, také Ernst II. von Sachsen (26. června 14643. srpna 1513 Halle) byl arcibiskup magdeburský z dynastie Wettinů a administrátor halberstadtský.

Život

Narodil se jako třetí potomek saského kurfiřta a knížete Arnošta Wettina (1441–1486) z ernestinské větve dynastie Wettinů a jeho manželky Alžběty, dcery bavorského knížete Albrechta III. Jeho starší bratr Fridrich III. Saský byl významným saským kurfiřtem a konvertoval k luteránství.

Od dětství byl určen pro duchovní stav, proto byl postulován jako budoucí magdeburský arcibiskup již v 11 letech, hned po smrti svého předchůdce Teprve roku 1489 byl do úřadu vysvěcen. V roce 1479 se stal administrátorem Halberstadtského biskupství. Jeho otec touto politikou usiloval o zvýšení významu rodiny Wettinů.

Zbudoval rezidenci v Halle, nazvanou Moritzburg na počest patrona arcidiecéze, svatého Mořice. Arnošt na rozdíl od mnoha soudobých církevních hodnostářů plnil svědomitě své náboženské povinnosti, dařilo se mu udržet klid v městech své arcidiecéze a církevní správou zachovat autoritu katolické církve v Halle a Magdeburgu. Dostavěl magdeburskou katedrálu, v té době jednu z největších ve střední Evropě.

Vyhnání Židů z Magdeburgu

Konflikt mezi Židy a křesťany eskaloval v letech 1492–1493 v Magdeburgu, když tovaryši cechů kovářů a ševců na trhu zaútočili na tamní Židy a jednoho zabili. Židovská komunita z magdeburského předměstí Sudenburg bezvýsledně zažalovala pachatele na magdeburské radnici. Židé pak písemně požádali o ochranu arcibiskupa. Ten však byl již dříve účastníkem soudu ve Sternbergu, kde bylo 27 Židů odsouzeno a upáleno na hranici, ostatní museli opustit Meklenbursko. Také dvě stovky členů magdeburské židovské komunity nepodpořil, musely opustit město a arcidiecézi, podařilo se jim alespoň dostat finanční vyrovnání za zabavené pozemky v Sudenburgu.

Smrt a hrob

Od roku 1503 začal trpět onemocněním syfilisem, ale není jasné, zda bylo příčinou jeho úmrtí. Jeho tělo bylo pohřbeno v mariánské kapli magdeburského dómu, kterou zřídil a v jejímž středu si dal již roku 1495 připravit bronzovou náhrobní tumbu s deskou. Srdce bylo podle jeho přání pohřbeno v kapli Marie Magdalény v Moritzburgu. Jeho hrob silně poškodilo bombardování za druhé světové války; bronzový náhrobek od Petra Vischera staršího se dochoval a je zrestaurován.

Odkazy

Literatura

  • Karl Janicke: heslo Ernst, Erzbischof von Magdeburg. In: Allgemeine Deutsche Biographie, díl 6. Leipzig: Verlag von Dunckler & Humblot, 1877, s. 291–293; online [1]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bundesarchiv Bild 183-32971-0006, Magdeburg, Dom, Restaurierung.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-32971-0006 / Biscan / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Zentralbild-Biscan Wjt-Ho. 7 Motive 19.9.1955 Der Dom zu Magdeburg zur Nutzung freigegeben Der in jahrelanger Arbeit wiederhergestellte Dom zu Magdeburg ist am 15.9. von der Baupolizei abgenommen und zur Nutzung freigegeben worden. Die feierliche Eröffnung des Doms ist für 22. September geplant und soll gleichzeitig mit der Einführung des neuen Bischofs Jänicke vorgenommen werden. Die Wiederherstellung des knapp vor Kriegsende von amerikanischen Bomben schwer zerstörten Doms hat über eine Million DM gekostet und wurde ausschliesslich aus den Staatsmitteln bestritten. Auch nach der Freigabe zur Nutzung sind viele kleinere Kriegsschäden zu beheben. UBz, Die Erzplastik des letzten katholischen Bischofs von Magdeburg, des Bischofs Ernst von Sachsen, ist ein Werk des Nürnberger Erzgiessers Peter Vischer d. Ä.