Arnošt II. Saský

Arnošt II. Saský
(c) Bundesarchiv, Bild 183-32971-0006 / Biscan / CC-BY-SA 3.0
Narození	26. června 1464
Úmrtí	3. srpna 1513 (ve věku 49 let) Halle nad Sálou
Místo pohřbení	Katedrála svatého Mořice a svaté Kateřiny v Magdeburku (52°7′29″ s. š., 11°38′4″ v. d.)
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	Arnošt Saský a Alžběta Bavorská a Saská
Rod	Wettinové
Příbuzní	Kristina Saská, Markéta Brunšvicko-Lüneburská, Adalbert Saský, Jan I. Saský a Fridrich III. Saský (sourozenci)
Funkce	katolický arcibiskup (od 1489) arcibiskup administrátor diecéze
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt II. Saský, také Ernst II. von Sachsen (26. června 1464 – 3. srpna 1513 Halle) byl arcibiskup magdeburský z dynastie Wettinů a administrátor halberstadtský.

Narodil se jako třetí potomek saského kurfiřta a knížete Arnošta Wettina (1441–1486) z ernestinské větve dynastie Wettinů a jeho manželky Alžběty, dcery bavorského knížete Albrechta III. Jeho starší bratr Fridrich III. Saský byl významným saským kurfiřtem a konvertoval k luteránství.

Od dětství byl určen pro duchovní stav, proto byl postulován jako budoucí magdeburský arcibiskup již v 11 letech, hned po smrti svého předchůdce Teprve roku 1489 byl do úřadu vysvěcen. V roce 1479 se stal administrátorem Halberstadtského biskupství. Jeho otec touto politikou usiloval o zvýšení významu rodiny Wettinů.

Zbudoval rezidenci v Halle, nazvanou Moritzburg na počest patrona arcidiecéze, svatého Mořice. Arnošt na rozdíl od mnoha soudobých církevních hodnostářů plnil svědomitě své náboženské povinnosti, dařilo se mu udržet klid v městech své arcidiecéze a církevní správou zachovat autoritu katolické církve v Halle a Magdeburgu. Dostavěl magdeburskou katedrálu, v té době jednu z největších ve střední Evropě.

Konflikt mezi Židy a křesťany eskaloval v letech 1492–1493 v Magdeburgu, když tovaryši cechů kovářů a ševců na trhu zaútočili na tamní Židy a jednoho zabili. Židovská komunita z magdeburského předměstí Sudenburg bezvýsledně zažalovala pachatele na magdeburské radnici. Židé pak písemně požádali o ochranu arcibiskupa. Ten však byl již dříve účastníkem soudu ve Sternbergu, kde bylo 27 Židů odsouzeno a upáleno na hranici, ostatní museli opustit Meklenbursko. Také dvě stovky členů magdeburské židovské komunity nepodpořil, musely opustit město a arcidiecézi, podařilo se jim alespoň dostat finanční vyrovnání za zabavené pozemky v Sudenburgu.

Od roku 1503 začal trpět onemocněním syfilisem, ale není jasné, zda bylo příčinou jeho úmrtí. Jeho tělo bylo pohřbeno v mariánské kapli magdeburského dómu, kterou zřídil a v jejímž středu si dal již roku 1495 připravit bronzovou náhrobní tumbu s deskou. Srdce bylo podle jeho přání pohřbeno v kapli Marie Magdalény v Moritzburgu. Jeho hrob silně poškodilo bombardování za druhé světové války; bronzový náhrobek od Petra Vischera staršího se dochoval a je zrestaurován.

• Karl Janicke: heslo Ernst, Erzbischof von Magdeburg. In: Allgemeine Deutsche Biographie, díl 6. Leipzig: Verlag von Dunckler & Humblot, 1877, s. 291–293; online [1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt II. Saský na Wikimedia Commons