Arnošt Kolman

Arnošt Kolman
Narození	6. prosince 1892 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. ledna 1979 (ve věku 86 let) ? Švédsko Švédsko
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, matematik, filozof a publicista
Zaměstnavatelé	S.I. Vavilov Institute for the History of Natural Science and Technology (od 1952) Lomonosovova univerzita
Politické strany	Komunistická strana Sovětského svazu (do 1976) Komunistická strana Československa
Příbuzní	František Janouch zeť Kateřina Janouchová vnučka
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Arnošt Kolman (Ernest Natanovič, 6. prosince 1892 v Praze – 22. ledna 1979 ve Švédsku) byl český a sovětský matematik a marxistický filozof.

Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka.^[1]

Dlouho působil v Sovětském svazu (1915–1945, 1948–1959, 1963–1976). Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina.^[2] Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. V roce 1976 vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha.

Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru („Profesor filosofie (sic) na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“).^[3]

Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka (1. díl). Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného. Podílel se na šestisvazkových Dějinách filosofie za redakce Michaila Dynnika, kde napsal kapitolu o české a slovenské filozofii v II. svazku.

• Předmět a metoda soudobé matematiky, 1936
• Ideologie německého fašismu, 1946
• Kritický výklad symbolické metody moderní logiky, 1948
• Bernard Bolzano, rusky 1955, česky 1958
• Lenin a současná fyzika, rusky 1959, česky 1960
• KOLMAN, Arnošt. Čechy a Slovensko. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL, 1961. Svazek 2. Kapitola šestá „Vývoj pokrokového filosofického a sociologického myšlení ve východoevropských zemích v období rozkladu feudalismu a formování kapitalistických vztahů (první polovina a střed XIX. stol.)“, s. 421–436.
• Zaslepená generace: paměti starého bolševika (paměti), česky 2005
• Filosofické polopohádky, vydáno roku 1968 v nakladatelství Svoboda, jedna z povídek má SF námět.^[4]

• Arnošt Kolman v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (Libri 1998, ISBN 80-85983-65-6)
• KOLMAN, Arnošt. Zaslepená generace: paměti starého bolševika. Brno: Host, 2005. ISBN 80-7294-148-8. 
• Václav Černý: Paměti, 3. díl 1945-1972 (Toronto 1983, Brno 1992), str. 152–153. (dostupné online)

• Osoba Arnošt Kolman ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnošt Kolman
• František Janouch: Příběh Arnošta Kolmana (www.vesmir.cz)
• Arnošt Kolman v Slovníku českých filosofů
• Karel R. Kdo nám taky přednášel marxák aneb stručný výtah z pamětí Arnošta Kolmana. Životopis Arnošta Kolmana, dostupné online Archivováno 5. 3. 2021 na Wayback Machine..