Arnošt Leopold Salmsko-Neuburský

Arnošt Leopold
hrabě ze Salm-Neuburgu
Rodový erb Salm-Neuburgů
Rodový erb Salm-Neuburgů
Narození1683
Úmrtí1. ledna 1722 (ve věku 38–39 let)
Olomouc
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povoláníaristokrat
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1705) Marie Františka z Liechtenstein-Kastelkornu (1685–1754)
DětiKarel Otto Salmsko-Neuburský[1]
Ludvík Jan Salmsko-Neuburský
RodičeFrantišek Leopold Ignác ze Salm-Neuburgu[1] a Marie Herzenlaut ze Salm-Neuburgu[1]
PříbuzníKarel Otto Salmsko-Neuburský (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Leopold Ignác Salmsko-Neuburský (německy Ernst Leopold Ignaz Graf von Salm und Neuburg; 16831. ledna 1722 Olomouc) byl moravský šlechtic z rodu Salmů, patřil k linii Salm-Neuburg a vlastnil několik panství na Moravě (Tovačov).[2]

Život

Zámek Tovačov, hlavní sídlo Salm-Neuburgů v letech 1600–1714
Erb hrabat ze Salm-Neuburgu podle Siebmachera z roku 1605

Narodil se jako syn hraběte Františka Leopolda ze Salm-Neuburgu (1648–1702) a jeho manželky Marie Herzenlaut Schifferové (1653–1711), dcery Rudolfa Schiffera, barona z Freilingu a Daxbergu a jeho manželky Sabiny Blahrer z Wartensee.

Zastával hodnost císařského komořího.

Arnošt Leopold Ignác Salmsko-Neuburský zemřel 1. ledna 1722 v Olomouci.

Manželství a rodina

Arnošt Leopold se v roce 1705 oženil s hraběnkou Marií Františkou z Lichtenštejna-Kastelkornu (1685 – 6. listopadu 1754), sestrou pozdějšího olomouckého biskupa Jakuba Arnošta z Lichtenštejna-Castelcornu.[3] Z jejich manželství se narodili dva synové:[4][5]

  • 1. Karel Otto ze Salm-Neuburgu (14. května 1709 – 8. prosince 1766 Vídeň), byl třikrát ženatý – poprvé od roku 1737 s hraběnkou Marií Antonií Wengerovou (1721 – 18. července 1744), podruhé od roku 1746 s hraběnkou Marií Annou Eleonorou Zárubovou z Hustířan († 1753) a potřetí od roku 1755 s hraběnkou Marií Ernestinou Pruskovskou z Pruskova (1722–1806).
  • 2. Ludvík Jan ze Salm-Neuburgu († 1758), v roce 1754 se oženil se svobodnou paní Marií Vilelmínou Schirndingerovou ze Schirndingu (1733–1803)

Majetkové poměry

Salmův palác na Horním náměstíOlomouci

Po strýci Ferdinandu Juliovi zdědil v roce 1697 panství Tovačov, Kojetín a Kralice na Hané, po dobu Arnoštovy nezletilosti spravoval majetek otec František Leopold. S Kojetínem byl spojen dlouholetý soudní spor s pražským arcibiskupstvím, které si jako bývalý majitel panství nárokovalo ochranu nad městem. Rozhodnutím soudu z roku 1699 byl Kojetín přiřknut pražskému arcibiskupství,[6] k faktickému předání panství ale došlo až v roce 1720. Panství Tovačov se na základě závěti Ferdinanda Julia mělo stát fideikomisem, zřízení svěřenství ale nebylo schváleno císařem a Tovačov zůstal alodním statkem s možností volného nakládání.[7] V roce 1707 prodal Arnošt Leopold panství Kralice, které za 142 000 zlatých koupili Rottalové.[8] Pro Tovačov vydal v roce 1712 nový městský řád[9], ale nakonec i tento majetek v roce 1715 prodal. K panství tehdy patřilo město Tovačov, patnáct vesnic a za částku 630 000 zlatých koupili tento komplex Petřvaldští z Petřvaldu.[10][11] Arnošt Leopold krátce před definitivní ztrátou Kojetína (1720) koupil v roce 1719 panství Velké Opatovice (od Věžníků za 94 000 zlatých).[12][13] Manželka a syn Karel Otto později k tomuto panství přikupovali další statky (Jevíčko, Jaroměřice).[14]

V Olomouci byl sídlem rodu Salmův palác na Horním náměstí, kde také Arnošt Leopold zemřel. Palác byl poškozen při požáru města v roce 1709 a až v letech 1727–1728 byl přestavěn z iniciativy Arnoštovy vdovy Marie Františky.[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ернст Леополд Игнац фон Залм-Нойбург na bulharské Wikipedii.

  1. a b c Geni.com.
  2. Ottův slovník naučný, díl XXII.; Praha, 1904; s. 551 (heslo ze Salmu)
  3. Rodokmen rodu Lichtenštejnů z Castelcornu dostupné online
  4. Luxemburg 6, genealogy.euweb.cz
  5. Ernst Leopold Ignaz Graf v. Salm-Neuburg, ww-person.com
  6. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl; Praha, 1997; s. 929 ISBN 80-85983-14-1
  7. HOLÁSKOVÁ, Hana: Stavební a umělecká historie zámku v Tovačově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2009; s. 31–32 dostupné online
  8. Dějiny Kralic na Hané na webu městyse Kralice na Hané dostupné online
  9. Dějiny města na webu města Tovačov [1]
  10. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 248
  11. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 7. díl; Praha, 2008; s. 587 ISBN 978-807277-041-0
  12. Denkwürdiger und nützlicher rheinischer Antiquarius; Koblenz, 1861; s. 415–416 dostupné online
  13. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 267
  14. Salm-Neuburgové na Malé Hané na webu města Jaroměřice dostupné online
  15. Historie Salmova paláce na webu Města Olomouce dostupné online

Literatura

  • Duco van Krugten: Salm. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 22, Duncker & Humblot, Berlin 2005, ISBN 3-428-11203-2, S. 381 – 383
  • Josef Hofbauer: Die Grafschaft Neuburg am Inn. München 1969 (Historischer Atlas von Bayern, Altbayern Reihe I, Heft 20).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Tovačov, zámek (3).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Salm2 CoA.jpg
Coat of arms of Salm
Horona hr.png
Autor: Tomasz Steifer, Gdansk, Licence: CC BY 2.5
Counts Crown
Arms of the house of Salm-Neuburg.svg
Autor: MostEpic, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the house of Salm-Neuburg