Arnošt Pořízka

Arnošt Pořízka
Narození1897
Úmrtí1980 (ve věku 82–83 let)
Ostrava[1]
Politická stranaVlajka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Symbol (vlajka) fašistické a kolaborantské organizace Vlajka

Arnošt Pořízka (1897?[1] – 1980?, Ostrava[1]) byl ostravský fašista, za protektorátu pak první z řady velitelů Svatoplukových gard.

Životopis

Arnošt Pořízka se narodil v roce 1897.[1] Arnošt Pořízka byl aktivní ve fašistickém hnutí již za první republiky.[2] Fašistická a kolaborantská organizace Vlajka disponovala za protektorátu elitními údernými složkami (paramilitantními oddíly) českých fašistů, které se nazývaly Svatoplukovy gardy (SG). Tyto gardy se rozšířily po celém protektorátu,[3] ale nejsilnější pozice a podporu měly na Ostravsku.[4]

Během roku 1940 se František Směták spolu s Arnoštem Pořízkou pokusili převzít moc nad Svatoplukovými gardami.[2] Ty tou dobou cvičily v Praze na Střeleckém ostrově a ve svém největším rozmachu měly asi 800 členů.[2]

Po výše uvedené roztržce v Myslíkově ulici byli i František Směták s Arnoštem Pořízkou vyloučeni z řad členů Svatoplukových gard.[2]

V únoru 1940 došlo v rámci Svatoplukových gard k rozkolu, jenž spočíval v tom, že se ostravské křídlo SG odtrhlo od ČNST–Vlajky a dále vystupovalo samostatně.[10] Shromáždění Vlajky byla od té doby pravidelně narušována stoupenci ostravských gardistů.[10] Dobrým příkladem, jak takové narušitelské akce probíhaly, může být událost z 18. června 1940, kdy byla naplánována přednáška Jana Ryse–Rozsévače v Moravské Ostravě (v místním Katolickém domě) na téma „O budoucnosti českého národa“.[10] Toho dne v podvečerních hodinách se před budovou shromáždilo několik desítek ozbrojených gardistů pod vedením Arnošta Pořízky.[10] Jejich cílem bylo násilným útokem znemožnit konání přednášky, což se jim skutečně zdařilo a Jan Rys-Rozsévač se musel zachránit rychlým útěkem oknem do dvora.[10] Situace implikovala násilný policejní zásah, při němž příslušníci policie zajistili u přítomných gardistů mnoho zbraní (2 býkovce, 13 obušků, 2 dýky, 1 poplašná pistole a tyče s hřeby).[10]

V letních měsících 1940 disponovaly SG poměrně značným počtem stoupenců soudě podle toho, že na jejich veřejně pořádaných akcích v Moravské Ostravě se pravidelně scházelo až několik stovek osob.[4] Dokladem toho je například účast 680 osob, členů a stoupenců Svatoplukových gard na přednášce Arnošta Pořízky, která se uskutečnila 18. května 1940.[4][11]

Rétorika a ideové zaměření SG vyznívalo pronacisticky se silným až nenávistným protižidovským akcentem.[4] Běžně gardisté požadovali například prohlášení bývalého prezidenta Edvarda Beneše za zrádce národa, propagovali zřizování pracovních táborů pro Židy a „osoby práce se štítící“, podporovali myšlenku kontroly školství ze strany českých „národovců“ (to jest představitelů SG a dalších kolaborantských organizací českých fašistů).[4] V rezoluci (vztahující se k přednášce Arnošta Pořízky z 18. května 1940) pak dále zaznívaly i požadavky na akceptování nacistické okupační správy, odmítání ideálů a demokratické praxe první republiky jakož i důsledné zavedení platnosti norimberských rasových zákonů na celém území Protektorátu Čechy a Morava.[12] V uvedené Pořízkově rezoluci kupříkladu dále gardisté požadovali „odstranění zločinného židovstva ze životního prostoru českého národa“, úplné hospodářské včlenění Protektorátu Čechy a Morava do nacistického Německa a předání českých rozhlasových stanic v Moravské Ostravě a Brně pod kontrolu gardistů.[4]

Arnošt Pořízka obdržel (v roce 1944 či na přelomu let 1944 / 1945) vyznamenání Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava a to III. stupeň se zlatým věncem.[13] (Totéž vyznamenání v tomtéž stupni obdrželi například i Emanuel Moravec, Jan Rys-Rozsévač či Josef Burda.)[13] Arnošt Pořízka zemřel v Ostravě v roce 1980.[1]

Po skončení druhé světové války byli odsouzeni Mimořádným lidovým soudem (MLS) v Moravské Ostravě zakladatelé Svatoplukových gard Arnošt Pořízka a Jakub Niemczyk k trestu odnětí svobody na dobu 20 let.[4] [p 3] Patnáctiletý trest odnětí svobody obdržel velitel Gajdových gard na Ostravsku Emanuel Jančar.[4] Během procesu s vlajkaři se všichni obžalovaní (a později i odsouzení) chovali klidně bez jediného slova.[15]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Arnošt Pořízka měl velitelské zkušenosti ještě z předešlého svého působení ve Fašistických gardách, které se rekrutovaly ze zakázaných Gajdových gard.[5][6]
  2. ↑ SG zanikly v lednu roku 1943, kdy byla Vlajka na popud ministra Emanuela Moravce rozpuštěna.
  3. ↑ Proces s Arnoštem Pořízkou proběhl dne 28. listopadu 1946 a vynesený trest – dvacetileté vězení – si odpykal jen částečně, po devíti letech byl propuštěn na podmínku a zbytek života prožil v ústraní v Ostravě.[6][14]

Reference

  1. ↑ a b c d e POŘÍZKA Arnošt 0.0.1897-0.0.1980 [online]. Český biografický slovník [cit. 2019-09-20]. (Kategorie: D47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848; 45- Voják nebo partyzán; 48- Politický publicista; * 1897; † 1980 Ostrava). Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h PADEVĚT, Jiří. Rvačky českých fašounů (Krvavá léta 1938 – 1953) [online]. www televize seznam cz, 2018-01-01 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ HLAVINKA, Tadeáš. Čeští novináři ve stínu hákového kříže: Jan Rys-Rozsévač - český Vůdce a sluneční diktátor [online]. www idnes cz, 2016-09-01 [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h SUCHÁNEK, Marek. Organizace a aktivity českých fašistů na Moravě v letech 1922 – 1945. Brno, 2010 [cit. 2019-09-10]. 146 s. Disertační práce. Masarykova univerzita; Filozofická fakulta; Historický ústav; Historie – České dějiny. Vedoucí práce doc. PhDr. Vladimír Goněc, CSc.. s. Gajdovy gardy (strana 51 až 53); Svatoplukovy gardy (strany 76, 78, 111, 112, 115, 116, 130, 136). Práce o vývoji a organizaci českého fašismu na Moravě v letech 1922–1945; Emanuel Jančar (velitel Junáků NOF pro oblast Ostravska). Dostupné online.
  5. ↑ a b c ŠÍR, Vojtěch. Svatoplukovy gardy [online]. www fronta cz, 2006-01-14 [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b CHROBÁKOVÁ-LNĚNIČKOVÁ, Andrea. Fašismus před soudem; Poválečné trestání organizovaných fašistů v Ostravě (1945-1947) [online]. Protimluv – Revue pro kulturu, 2004-12-08 [cit. 2019-09-24]. TEMNÁ MÍSTA (Protimluv – Revue pro kulturu, Ročník 3 / Číslo 3 / vyšlo 8. prosince 2004). Dostupné v archivu. 
  7. ↑ a b CVACHOVCOVÁ, Klára. Pravda vítězí 1938 protičeskoslovenské vysílání vídeňského rozhlasu. Praha, 2016 [cit. 2019-09-10]. 80 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze; Fakulta sociálních věd; Institut komunikačních studií a žurnalistiky; Katedra mediálních studií. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Pavel Suk. s. Vojtěch Musil (strany 29 až 33); Jaroslav Čermák (strana 32); Svatoplukovy gardy (strana 17). Práce o vysílání vídeňského rozhlasu „Pravda vítězí“ (v českém a slovenském jazyce) na podzim roku 1938 (tj. v období bezprostředně předcházejícím a následujícím uzavření Mnichovské dohody).. Dostupné online.
  8. ↑ BÁRTA, Zdeněk. Vlastenec vlajkař Čermák odsouzen k trestu smrti [online]. zdenek barta blog idnes cz, 2019-08-15 [cit. 2019-09-10]. Čermák - Jaroslav, člen Vlajky a velitel jejího polovojenského oddílu Svatoplukova garda byl v roce 1946 odsouzen a popraven za kolaboraci s nacisty.. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k l m PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: František Směták). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 167, 274, 322, 356. 
  10. ↑ a b c d e f SUCHÁNEK, Marek. Organizace a aktivity českých fašistů na Moravě v letech 1922 – 1945. Brno, 2010 [cit. 2019-09-10]. 146 s. Disertační práce. Masarykova univerzita; Filozofická fakulta; Historický ústav; Historie – České dějiny. Vedoucí práce doc. PhDr. Vladimír Goněc, CSc.. s. Arnošt Pořízka (strany 111, 112, 116). Práce o vývoji a organizaci českého fašismu na Moravě v letech 1922–1945. Dostupné online.
  11. ↑ Moravský zemský archiv v Brně (MZA Brno), B 40/3 F, karton 16 (462)
  12. ↑ Moravský zemský archiv v Brně (MZA Brno), B 40/3 F, karton 16 (462)
  13. ↑ a b Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí Svatováclavskou (”Svatováclavská orlice”) [online]. 2016-02-02 [cit. 2019-09-24]. Arnošt Pořízka – velitel Svatoplukových gard. Dostupné online. 
  14. ↑ Archiv města Ostravy (AMO), fond: Ústřední národní výbor Ostrava (ÚNV) 1945-1949. Vyšetřující komise (trestní nalézací komise = TNK), K. č. 1047, Tv. 259/46 Pořízka.
  15. ↑ 'Nejhnusnější zrádci národa' dostali oprátku [online]. www lidovky cz, 2011-05-02 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bandera Vlajka.svg
Flag of the Vlajka (ČNST), nationalist political movement in Czechoslovakia and Protectorate of Bohemia and Moravia in 1928–1942.