Arnošt Vaněček

Arnošt Vaněček
Narození10. srpna 1900
Benátky nad Jizerou
Úmrtí28. září 1983 (ve věku 83 let)
Praha
Povoláníspisovatel, autor sci-fi, překladatel a publicista
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arnošt Vaněček (13. srpna 1900 Nové Benátky[1]28. září 1983 Praha) byl úředník, překladatel, spisovatel, prezident českého PEN klubu.

Životopis

Narodil se v Nových Benátkách, které jsou dnes součástí Benátek nad Jizerou. Jako otec byl v matrice zapsán umělecký zahradník Jan Vaněček (1849–??), zahradník v tehdejším Německém Brodu, jako matka jeho manželka Marie rozená Vanclová (1863–??).[1] Podle vyjádření Arnošta Vaněčka však jeho matka manžela brzy po svatbě (konala se 29. 10. 1889) opustila a vrátila se do rodných Nových Benátek. Tam se seznámila se skutečným otcem, notářem Arnoštem Čeřovským. Ten ale roku 1904 zemřel a ke změně matričního záznamu nedošlo.[2] Po „matričním“ otci měl Arnošt Vaněček příjmení, po skutečném křestní jméno.[3]

Obchodní akademii začal studovat v roce 1914 v Hradci Králové, maturoval po válce roku 1918 v Praze a nastoupil jako úředník na revizní odbor ministerstva národní obrany. Další zaměstnání měl v bankách a při něm studoval politickou ekonomii, estetiku a literaturu na pražské Karlově univerzitě. Roku 1921 se stal členem Komunistické strany Československa a po roce 1930 se angažoval v Umělecké besedě.

V letech 1929–1937 založil a řídil v Praze nakladatelství bibliofilií, v němž vydával (ve spolupráci s básníkem Františkem Halasem a grafikem Vítem Obrtelem) bibliofilskou edici Mys dobré naděje (uplatnil tu vlastní tvorbu i drobné překlady z angličtiny nebo z francouzštiny).[4]

V roce 1940 byl zatčen gestapem a rok strávil v řadě vězení (Pankrác, Terezín, Mnichov, Drážďany). Roku 1941 byl propuštěn a vrátil se k práci bankovního úředníka. O rok později se stal redaktorem v Nakladatelství Josef Lukasík a stal se i členem vedení Umělecké besedy.

Po skončení druhé světové války pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, odtud šel do filmového odboru ministerstva informací a další změnou byl do roku 1957 archiv Svazu československých spisovatelů. Po tomto roce se stal překladatelem z angličtiny a spisovatelem z povolání.[5] V letech 1952–1956 byl presidentem českého centra PEN klubu.[3] Podnikl řadu zahraničních cest po Evropě. Po roce 1960 se věnoval jen spisovatelské činnosti. O 20 let později byl jmenován zasloužilým pracovníkem kultury. Zemřel v Praze ve věku 83 let.[6]

V místech, kde v Benátkách nad Jizerou stával jeho rodný dům, je po něm pojmenována Vaněčkova ulice.[7]

Dílo

Překlady

Přeložil řadu básnických prací, dílo Oscara Wildea, Williama Blakea a dalších, hlavně amerických autorů (jeho antologie Američtí básníci vyšla v roce 1946).

Beletristická tvorba

  • Vor Medusy (1938), sociální román, (2008 Vor Medúzy)
  • Světlo v zámku (1945)
  • Dýka v kříži (1946), román
  • Písař u Svatého Víta (1946), historický román
  • Odvalený život (1948), román
  • Atomové město (1948), novela SF
  • Bílé zlato (1956), dobrodružný román pro mládež
  • Barvy století (1956), ke stým narozeninám ústecké chemičky
  • Hudba Jizery (1957), povídky
  • Modré a bílé dny (1959)
  • Příběhy opice Jenovéfy (1963), pohádky pro malé čtenáře
  • Zlato na Labutí řece (1966), vzpomínkový cestopis
  • Rastislavův meč (1967), beletristická studie o dějích raného středověku
  • Králův houslista (1977)
  • Severní sen (1977)
  • Husitská balada (1978), historický román
  • Pražská zastaveníčka (1982), pragensie

Odkazy

Reference

  1. a b Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  2. úmrtní oznámení Arnošta Čeřovského. Lidové noviny. 17. 6. 1904, s. 5. Dostupné online. 
  3. a b ŠIMÁŇOVÁ, Jana. Arnošt Vaněček - Život a dílo. Liberec, 2007. Magisterská diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Eva Koudelková. Dostupné online.
  4. Arnošt Vaněček - Slovník českých nakladatelství. www.slovnik-nakladatelstvi.cz [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  5. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Vaněček, Arnošt, s. 232. 
  6. BLAHYNKA, Milan. Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Arnošt Vaněček, s. 673. 
  7. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy