Arnoštka Henn

Arnoštka Henn von Henneberg-Spiegel
Rodné jménoErnestine von Kopal
Jiná jménaErnestine Henn von Henneberg-Spiegel
Narození3. září 1839
Rakouské císařství Fiume
Úmrtí19. září 1915 (ve věku 76 let)
Rakousko-Uhersko Kostelní Bříza
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán Baronka
ChoťGottlieb Henn
RodičeKarel Kopal
Marie Terezie von Kopal (von Spiegel)
RodKopalové
PříbuzníKarel Kopal (bratr)
Viktor Kopal (bratr)
Robert Kopal (bratr)
Viktorína Brand (sestra)
Ludvík Brand (švagr)
Karel Brand (synovec)
Marie Kopalová (švagrová)
Františka Kopalová (neteř)
Viktor Brand-Kopal
Bohumil Brand-Kopal
Josef Kopal
Wilhelm Kopal
Františka Auerspergová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arnoštka Henn von Henneberg-Spiegel (německy Ernestine Henn von Henneberg-Spiegel), rozená Arnoštka Kopalová (3. září 1839 Fiume[1] – 19. září 1915 Kostelní Bříza[2]) byla česká šlechtična, příslušnice rodu Kopalů, dcera Karla von Kopala a Marie Terezie von Spiegel[3] (25. prosince 1797 Kostelní Bříza – 5. září 1846 Kostelní Bříza).[4] Byla sestrou c. k. generálmajora Karla Kopala, c. k. plukovníka Viktora Kopala, c. k. nadporučíka Roberta Kopala a Viktoríny Brand. Užívala dědičný šlechtický titul baronka.

Život

Mládí

V březnu 1836 pověřil císař jejího otce velením 7. mysliveckého praporu, který byl dislokován jako posádka v chorvatské Rijece (Fiume) a Bakaru (Buccar). Dne 12. února 1837 císař ocenil věrnost Karla Kopala povýšením do prostého šlechtického stavu (Karl von Kopal). V Chorvatském Přímoří působil čtyři roky a mezi místním obyvatelstvem si získal velkou oblibu, důkazem čehož byl titul čestného občana (patricia) města Bakaru (1838) a poté i Rijeky (1840). Roku 1839 se mu zde také narodila dcera Arnoštka.

Dne 24. dubna 1846 byl její otec jmenován plukovníkem a velitelem 10. praporu polních myslivců se základnou v Miláně. Začátkem roku 1846 se matka Arnoštky musela ze zdravotních důvodů vrátit do Kostelní Břízy. Spolu s ní cestovali její sourozenci Viktorína a Robert. Zde v rodinném sídle na zámku v Kostelní Bříze Marie Terezie v průběhu roku 1846 zemřela. Ve stejné době její bratr Karel nastoupil na vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Bratr Viktor zůstal s otcem v Itálii, v září 1848 následoval staršího bratra na vojenskou akademii.[5]

Povýšení do šlechtického stavu

Dne 27. listopadu 1848 byl její otec za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy[6] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byla Arnoštka spolu s dalšími členy rodiny povýšena na svobodnou paní (baronku).[7]

Slavnostní odhalení Kopalova památníku ve Znojmě

Podrobnější informace naleznete v článku Kopalův památník.

Její podpis je uveden na zakládací listině empírového památníku vztyčeného na počest otce, jež byl slavnostně odhalen 16. října 1853 za účasti významných osobností Znojma a celé Moravy, přátel a spolubojovníků Karla von Kopala. Památník a posléze i celé náměstí byly pojmenovány po plukovníkovi Karlu von Kopalovi.[8][9]

Panství Kostelní Bříza a Arnoltov

Arnoštka byla roku 1878 provdána za správce panství Kostelní Bříza a Arnoltov Bohumila ml. Henn von Henneberg-Spiegel (12. září 1823 – 10. března 1899 zámek Kostelní Bříza).[10][11] Bohumil majetek vlastnil v letech 1872 až 1899, od roku 1895 byl zapsán jako patron zdejšího kostela a majitel několika dvorů v kraji. V roce 1899 předal všechny majetky své manželce (oficiálně po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901). Arnoštce tak obec patřila v letech 1899–1915. Když v roce 1915 zemřela, přešel majetek na jejího blízkého příbuzného Viktora Brand-Kopala, který byl až do roku 1945 posledním šlechtickým majitelem panství.[12][13][14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ernestine Freiin von Kopal. www.gedbas.de [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Ernestine Freifrau Henn von Henneberg-Spiegel. www.geni.com [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Theresia von Kopal. www.geni.com [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Anekdota z Kostelní Břízy – Muzeum Novojičínska. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-08. 
  5. ↑ Oberst Karl von Kopal. www.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Das Kopalgrab in Sankt Pölten. www.kopaljaeger.at [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Heraldisch-genealogische Zeitschrift: Organ d. Heraldisch-genealogischen Vereins "Adler" in Wien, Band 1. [s.l.]: Braumüller, 1871. Dostupné online. S. 51. (německy) 
  8. ↑ Das Kopaldenkmal in Znaim. kopaljaeger.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ SMOLA, Daniel. Sarkofág skrýval přes sto padesát let starý pergamen. Znojemský deník. 2009-05-02. Dostupné online [cit. 2021-02-20]. 
  10. ↑ Gottlieb K. J. Freiherr Henn von Henneberg-Spiegel. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. (anglicky) 
  11. ↑ Gottlieb Karl Johann Freiherr Henn von Henneberg-Spiegel. www.geni.com [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Výzkum tvrziště | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Kostelní Bříza – Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ Arnoltov – Arnoltzgrün. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • MAŠEK, Petr. Zámecká knihovna Kostelní Bříza - Miscellanea Oddělení rukopisů a starých tisků [online]. Národní knihovna v Praze. Oddělení rukopisů a starých tisků, 1991 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  • MAŠEK, Petr. Zámecká knihovna Hřebeny. České památky. Roč. 2003, čís. 2, s. 8–9. 
  • STRACK, Josef. Das Kopal-Denkmal in Znaim und das k.k. 10. Feld-Jäger-Bataillon von der Errichtung bis zur fünfzigjährigen Jubelfeier [online]. Wien: Kaiserlich königliche Hof und Staatsdruckerei - Braumüller Wien, 1864 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (německy) 
  • ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9, s. 389.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Baro.jpg
Autor: RADA Tamás, Licence: CC BY 2.5
Barons crown