Arno Breker

Arno Breker
Arno Breker při práci (1940)
Narození	19. července 1900 Eberfeld Německá říše Německá říše
Úmrtí	13. února 1991 (ve věku 90 let) Düsseldorf Německo Německo
Místo pohřbení	Nordfriedhof (Düsseldorf)
Alma mater	Umělecká akademie v Düsseldorfu
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arno Breker (19. července 1900 v Eberfeldu – 13. února 1991 v Düsseldorfu) byl německý sochař a architekt. Nejvíce proslul obřími sochami čistokrevných árijců, tak jak si je představoval Hitler.

Život

Již od dětství jej zajímalo umění. Studoval nejprve u Adolfa von Hildebranda sochařství a v roku 1920 začal studovat na akademii v Düsseldorfu, kde dosáhl mimo jiné ceny guvernéra Düsseldorfu. Již během 20. let získal různé ceny. Mimo jiné obdržel zakázku od města Budberg na vytvořetí válečného památníku. Roku 1927 se usadil v Paříži. Zde se stýkal s malíři jako Robert Delaunay, Georges Braque a obchodníkem Danielem-Henry Kahnweilerem, který jej naučil rozumět Piccasově dílu. Stýkal se i se sochaři jako Aristide Maillol či Constantin Brâncuşi. Obdržel objednávku od kostela sv. Matouše v Düsseldorfu. V roce 1932 získal pruské stipendium pro cestu do Říma a pobyt ve Ville Medici, a zde, v Římě restauroval poškozenou Michelangelovu sochu Pieta. V roce 1934 se vrátil do Německa a dostal se rychle do vlivu nacistů. Nacisté brali jeho umění jako povznášející příklad proti všemu „dekadentnímu a zvrhlému“, jak nazývali díla malířů a sochařů s nimiž se Breker v Paříži stýkal. V této době se Breker také stal porotcem pro výběr plastiky na výstavu „Velké německé umění“ a vytvořil bustu Richarda Wagnera pro Hitlerovo letní sídlo v Baumgartenu v Mnichově. Také vytvořil plastiky pro Německý pavilón na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. V roce 1938 navrhl postavy pro sál Říšského kancléřství, projektovaný Albertem Speerem. Za války mnohokrát jel do Paříže, kde se pokusil strhnout k spolupráci i francouzské umělce. Po válce byl obviněn, že se svými sochami podbízel vkusu Třetí Říše. Odpověděl: „Nikdy jsem s nacismem neměl nic společného.“ Proto byl propuštěn. Několik jeho soch bylo vystaveno v Centre Georges Pompidou v Paříži roku 1981. V roce 1985 bylo z iniciativy rodiny Bodensteinů zřízeno na jejich zámku Nörvenich soukromé Muzeum Arno Brekera.^[1] Zemřel v Düsseldorfu 13. února 1991.

Galerie

• Díla Arno Brekera
• 

  Prométheus (1934)

• 

  Vítěz (1939)

• 

  Eos (1939)

• 

  (c) Bundesarchiv, Bild 183-H27141 / CC-BY-SA 3.0

  Socha Strana před Říšským kancléřstvím

• 

  Portrét Cosimy Wagnerové v parku před Festivalovým divadlem Richarda Wagnera v Bayreuthu

• 

  Portrét Salvadora Dalího (1975)

Odkazy

Reference

Literatura

• PIJOAN, José. Dějiny umění. Svazek 11. Praha: Knižní klub : Balios, 2002. 263 s. ISBN 80-242-0449-5. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arno Breker
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arno Breker na Wikimedia Commons