Arno Novák

Arno Novák
Narození	9. února 1872 Kukleny Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. prosince 1914 (ve věku 42 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	malíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Arno Novák, křtěný Arnošt (9. února 1872 Kukleny – 9. prosince 1914 Praha^[1][2]) byl český kreslíř a malíř krajin i figurálních obrazů.

Narodil se ve východočeském městečku Kukleny v rodině drážního zřízence Václava Nováka. Dle Prokopa Tomana zprvu studoval na pražské uměleckoprůmyslové škole a později na malířské akademii v Praze u prof. V. Hynaise a J. Mařáka. Jeho studium u J. Mařáka není však jednoznačně doloženo. V knize vydané k příležitosti výstavy "Julius Mařák a jeho žáci" (NG v Praze, 1999) není uveden v seznamu mezi 43 žáky J. Mařáka. Almanach AVU v Praze uvádí absolutorium Anošta Nováka u prof. Františka Ženíška v r. 1897. Následně cestoval v zahraničí a postupně se školil v Mnichově, Drážďanech, Berlíně a Vídni.

V únoru roku 1900 se podepsal pod protest umělců, kteří nesouhlasili s obsazením profesorského místa po zemřelém Juliu Mařákovi vídeňským malířem Rud. z Ottenfeldu. V listopadu 1900 je přijat za člena Výtvarného odboru Umělecké besedy. S Krasoumnou jednotou vystavuje od r. 1900, zpočátku jako Arnošt Novák. V roce 1902 bydlel na adrese Praha 1, Dlouhá třída č. 739. Aktivně se účastnil činnosti amatérských divadelních sdružení. V prosinci 1903 se jako přítel pianisty a skladatele Rudolfa Frimla účastnil v aféře "napadení" uměleckého kritika Času Jana Branbergera v jeho bytě, ve snaze si vynutit odvolání nepříznivé kritiky klavírního koncertu R. Frimla.

V letech 1907 až 1909 byl členem správní rady Umělecké besedy z titulu jednatele Výtvarného odboru.^[3] V aféře financování rekonstrukce renesančního domu U Vejvodů byl na konci roku 1909 společně s dalšími 14 členy (sporným způsobem) vyloučen z Umělecké besedy. Jeho nástupcem ve funkci jednatele se o něco později stal Václav Rabas. V září roku 1914 se oženil^[4] s Adolfou Procházkovou^[5].

Arno Novák umírá náhle v prosinci roku 1914 v podolském sanatoriu na aneuryzma aorty^[1]. Je pohřben na Olšanských hřbitovech. Periodikum Venkov v krátkém nekrologu uvádí "byl v pražských uměleckých kruzích osobností známou a oblíbenou".

Figurální obrazy, resp. kresby Arna Nováka jsou reprodukovány ve Zlaté Praze od r. 1900. Jeho tvorba může být omylem zaměňována za obrazy staršího jmenovce Arnošta Nováka absolventa Vídeňské akademie (např. V klášterním sklepě a Na bludné cestě), které Zlatá Praha publikuje již od roku 1890. Arno Novák pravidelně vystavoval s Uměleckou besedou od r. 1900. Kritik Lidových novin (-ý) jeho obrazy na Vánoční výstavě Umělecké besedy v prosinci 1901 hodnotí výstižně: "Arno Novák miluje hru různých přísvitů, zápasících se svůdným pološerem mlh nad vodami a stínů v houštinách a mezi stromy s náladou stichlých zákoutí a opuštěných míst." Toto období reprezentují např. obrazy Vodní hladina, Měsíc a Říční zátočina. Podobné záznamy intimních říčních zákoutí s nádechem pozdního romantismu, či esence symbolismu, najdeme i u řady žáků J. Mařáka (např. Jan Köppl, Ľudovít Csordák, Ferdinand Engelmüller, Josef Ullmann a Josef Král). Karel Domorázek v Rozhledech (7. 12. 1901) ku příležitosti stejné výstavy Umělecké besedy se však o jeho díle vyjadřuje spíše kriticky: "Arno Novák chápe umělecky barvu nálad najmě večerních, ale podati činí mu leckdy obtíže opravdu zřetelné. Jeho kolory obloh jsou těžky, udělány, nechví se v nich optické, měkké, barevné akordy, ale vidíte na nich hmotnou barvu nanášenou hustě na plátno." V dalším období Arno Novák postupně mění svůj technický přístup k malbě. Opouští splývavý rukopis a směřuje k impresionistické malbě založené na dělených úhozech štětcem stále výraznější barevné intenzity. Sleduje tedy vývoj, kterým prochází řada žáků J. Mařáka jeho generace.

Jeho díla byla příležitostně uveřejňována v dobových časopisech, jako např. Zlatá Praha^[6], Besedy lidu^[7], Světozor^[8] a další. Dle názvů reprodukovaných obrazů a kreseb (Žebrák, Do světa, Rybářská idyla, Pěkné čtení a Nedorozumění) je patrné, že se věnoval i figurální tvorbě, která však dnes není blíže známá. Dle Prokopa Tomana existuje soupis díla Arna Nováka, který sestavil Dr. Otakar Hurych (1876-1949) v roce 1932.

• 
  Arno Novák Sedící dívka (1897)
• 
  Arno Novák Rozhovor
• 
  Arno Novák Vodní hladina
• 
  Arno Novák Říční zátočina
• 
  Arno Novák Říční meandr
• 
  Arno Novák Vrby (1899)
• 
  Arno Novák Olše u potoka
• 
  Arno Novák Podzim v podhůří
• 
  Arno Novák Úvoz na podzim (1900)
• 
  Arno Novák Studie stromů
• 
  Arno Novák Podzim (1902)
• 
  Arno Novák Zatopené pole (okolo 1905)
• 
  Arno Novák Podzimní bukový les
• 
  Arno Novák Březový hájek (asi 1908)
• 
  Arno Novák Březový háj (1908)
• 
  Arno Novák Březový háj (studie)
• 
  Arno Novák Vřes

• Vánoční výstava Umělecké besedy, Lidové noviny, roč. 9, č. 293, s. 2, 19. 12. 1901.
• Sdružení několika mladých adeptů dramatické masy, Národní listy, roč. 42, č. 310, s. 2, 11. 11. 1902.
• Hudební kritik přepaden, Čas, roč. 17, č. 326, s. 7, 29. 11. 1903.
• Hrdinové se omývají, Čas, roč. 17, č. 333, s. 6, 6. 12. 1903.
• Spor správního odboru Umělecké besedy s akad. mal. A Klusáčkem, Národní listy, roč. 49, č. 181, s. 6, 3. 7. 1909.
• Mimořádná valná hromada Umělecké besedy, Čas, roč. 23, č. 330, s. 4-5, 30. 11. 1909.
• Z Umělecké besedy, Čas, roč. 23, č. 339, s. 5, 9. 12. 1909.
• Nekrolog, Venkov, roč. 9, č. 299, s 6, 11. 12. 1914.
• Kol. autorů: Masarykův slovník naučný (N - Q). Praha: Československý kompas, 1931.
• Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž). Praha: Rudolf Ryšavý, 1936.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arno Novák na Wikimedia Commons
• Arno Novák v informačním systému abART
• ART+, Novák Arno (1872 - 1914)
• Galerie Kroupa, Novák Arno (1872 - 1914)
• Galerie Kutná Hora, Novák Arno Archivováno 25. 2. 2019 na Wayback Machine.
• Galerie Marold, Novák Arno (1872-1914)
• Aukční galerie Platýz, Autoři - Novák Arno