Arpáčija

Arpáčija
Mísa z Arpáčije, 6000-5000 př. n. l., chaláfská kultura, dnes uložena v Britském muzeu v Londýně.
Mísa z Arpáčije, 6000-5000 př. n. l., chaláfská kultura, dnes uložena v Britském muzeu v Londýně.
Poloha
Souřadnice
StátIrákIrák Irák
Arpáčija
Arpáčija
Správa
Statuszaniklé sídlo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arpáčija, též Arpačijje nebo Tell Arpáčija je archeologická lokalita v severním Iráku, asi 6 km východně od Ninive, naleziště chaláfské kultury ze středního chalkolitu. Arpáčija je spolu s Chassunou hlavním objeveným sídlištěm v této oblasti. Počátek jejího osídlení kladou archeologové do konce 6. tisíciletí př. n. l. O výzkum Arpáčije se nejvíce zasloužil Max Mallowan (1904-1978).


Obydlí

Do chaláfské kultury řadíme v Arpáčiji archeologické vrstvy 10 - 6. Již na počátku existence osady objevuje se stavba typická pro chaláfskou kulturu - jde o okrouhlou stavbu, tzv. tholos s hliněnou (taufovou, tj. s příměsí slámy) a poměrně tlustou zdí na kamenných základech. Průměr tholu je čtyři až sedm metrů (vrstva 10 - 9). Podle rituálního modelu domu, který byl v Arpáčiji nalezen, lze soudit, že tholy byly sklenuté na způsob úlů a předsíň měla sedlovou střechu. Tholy byly obytné domy, o čemž svědčí příslušenství - spojení s pecemi, ohništi a obilnicemi.

Poslední, tj. 6. vrstva Arpáčije už nemá tholy, ale v centrálním místě sídliště se nalézal rozsáhlý dům o mnoha místnostech s dvorem, kde stála keramická pec. Většina místností byla skladišti. Zda se jednalo o dům řemeslníka - hrnčíře nebo spíše o chrám, v jehož skladištích se ukládaly obětiny, dary a další zboží. Uličky byly již dlážděné, prostředkem vedly kanály na odvod vody. Tu získávali obyvatelé Arpáčije z vesnické studny. Lidé byli pohřbíváni ve skrčené poloze přímo v domech, jako milodary do hrobů ukládány nádoby, lampičky, dětem hračky.

Zemědělství a chovatelství

Pěstuje se len a obilí, ke konci období už šestiřadý ječmen. Chová se tur domácí a kozy, zřejmě i ovce. Jistý pramen uvádí domněnku, že chov holubů byl nejstarším zooparkem, neboť se prý holubi v Arpáčiji kolem roku 4500 př. n. l. pěstovali pro okrasu a zábavu. Objevené sošky žen jsou symboly pasivní plodnosti, jsou z pálené nebo sušené hlíny.

Ženské figury z Arpáčije z pozdní chaláfské kultury (cca 5600-5200 př. n. l.)

Řemesla a umění

Kromě zemědělství a chovatelství se zde rozvíjí i řemeslná výroba. Pěstování lnu a četný výskyt přeslenů svědčí o rozvoji tkalcovství, jsou vyráběny kamenné a hliněné nádoby, později se objevuje i řezbářství a metalurgie, zpracovává se měď a zlato. Arpáčija byla asi střediskem výroby přepychovějšího zboží, vyrábějí se amulety vyřezávané do kamene, jichž se používalo jako pečetí.

Chaláfská kultura přichází do horní Mezopotámie ve své druhé fázi, reprezentované keramikou s geometrickým ornamentem - šachovnicemi, trojúhelníky, hvězdicemi, rozetami a maltézskými čtverci, s bílým nátěrem. Ve třetím stupni je malba polychromní.

Zánik

Vesnice, kterou nazýváme Arpáčija, byla ve své šesté vrstvě násilně zničena nositeli nové, obeidské kultury. Od konce 5. tisíciletí př. n. l. zde ve vrstvách 5 až 3 nacházíme nálezy této jižní, celomezopotamské kultury. Nálezy z mladší doby měděné však v Arpáčiji už nejsou tak bohaté a zajímavé. Bylo zde objeveno nevelké pohřebiště s keramikou obdobnou eridské a urské.

Literatura

  • Jan Pečírka a kol., Dějiny pravěku a starověku I., SPN, Praha 1982
  • Jan Burian, Pavel Oliva, Civilizace starověkého Středomoří, Praha 1984

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Iraq location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Iraq
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Bowl from Tell Aprachiyah, Iraq. The bowl was found fragmented, and the pieces were scattered over the floor before the building was slight. 6000-5000 BCE. British Museum.jpg
Autor: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), Licence: CC BY-SA 4.0
Bowl from Tell Arpachiyah, Iraq. The bowl was found fragmented, and the pieces were scattered over the floor. Halaf culture, 6000-5000 BCE. It was probably used on special occasions to serve food. Potters of the Halaf Period produced some of the finest handmade pottery known from the ancient world. Halaf vessels are fired at high temperatures and painted with detailed patterns and decorated with elaborate patterns in red, black, and white. British Museum, London.
Female figurines Halaf period - Arpachiyah BM.jpg
Autor: Zunkir, Licence: CC BY-SA 4.0
Two female figurines from the Halaf culture, late period (c. 5600-5200 BC), from Tell Arpachiyah (Syria). Left: stone figurine, BM 127717. Right: painted clay figurine, BM 127706.