Arrestatorium
Arrestatorium označuje v exekuci soudní zákaz vůči dlužníkovi povinného, aby mu vyplatil jeho pohledávku nebo aby s ní i jakkoli jinak nakládal. Účelem arrestatoria je totiž zajistit finanční prostředky k úspěšnému provedení exekuce.[1]
Tento zákaz počíná pro dlužníka povinného od okamžiku, kdy je mu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí či exekuční příkaz, ve kterém je se zákazem seznámen, a končí až provedením exekuce. Uplatňuje se pak typicky při srážkách ze mzdy či jiných příjmů, při přikázání pohledávky z bankovního účtu nebo při přikázání jiné pohledávky. Pohledávka je ale vždy postižena jen do výše v dané exekuci vymáhaného plnění,[2] zákaz se nevztahuje na určitou základní částku, odvozenou od výše životního minima, a pokud mají být navíc z bankovního účtu hrazeny mzdy zaměstnanců povinného, také vůči těmto prostředkům arrestatorium pro nejbližší výplatní termín nepůsobí.[3]
Arrestatoriem také počíná procesně založené právo oprávněného vůči dlužníkovi povinného na danou pohledávku povinného, a to až do výše v exekuci vymáhané pohledávky oprávněného a veškerého jejího příslušenství. Oprávněný se tak v tomto rozsahu dostává do pozice povinného, aniž by to ovšem cokoli měnilo na právních poměrech mezi povinným a jeho dlužníkem. Jestliže toto právo dlužník povinného poruší a pohledávku oprávněnému nevyplatí, je oprávněný vůči němu podle § 311 nebo podle § 315 občanského soudního řádu aktivně legitimován k jejímu vymáhání. Toto právo se nazývá úkojné právo.[4]
Reference
- ↑ ZAHRADNÍKOVÁ, Radka, a kol. Civilní právo procesní. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2018. ISBN 978-80-7380-714-6. S. 406.
- ↑ § 282 odst. 1, § 304 odst. 1 a § 313 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. § 60, § 65 a § 65a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
- ↑ § 278, § 304a odst. 1 a § 304b odst. 1 občanského soudního řádu
- ↑ HENDRYCH, Dušan, a kol. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-059-1. Heslo Úkojné právo.