Arrheniova rovnice
Ve fyzikální chemii je Arrheniova rovnice rovnicí pro výpočet teplotní závislosti reakčních rychlostí . Rovnici představil Svante Arrhenius v roce 1889 na základě práce nizozemského chemika Jacobuse Henricus van 't Hoffa, který v roce 1884 poznamenal, že van 't Hoffova rovnice pro teplotní závislost rovnovážných konstant navrhuje takový vzorec pro rychlosti dopředné i zpětné reakce. Tato rovnice má rozsáhlé a důležité použití při určování rychlosti chemických reakcí a pro výpočet aktivační energie. Arrhenius poskytl fyzikální zdůvodnění a výklad pro vzorec. [1] [2] [3] [4] V současné době je nanejvýš brána jen jako empirický vztah . [5] :s.188Rovnice může být použita k modelování teplotních změn difúzních koeficientů, četnost krystalových vakancí, rychlosti tečení a mnoha dalších tepelně indukovaných procesů/reakcí. Eyringova rovnice, představená v roce 1935, také vyjadřuje vztah mezi rychlostí a energií.
Arrheniova rovnice udává závislost rychlostní konstanty chemické reakce na absolutní teplotě jako:
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arrhenius equation na anglické Wikipedii.
- ↑ zenodo.org. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ zenodo.org. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ doi.org. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Laidler, K. J. (1987) Chemical Kinetics, Third Edition, Harper & Row, p. 42
- ↑ Kenneth Connors, Chemical Kinetics, 1990, VCH Publishers Chemical Kinetics: The Study of Reaction Rates in Solution na Knihách Google
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arrheniova rovnice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Zivilverteidigung (JPG version), Matthias M. (SVG version), Licence: CC BY-SA 3.0
Plot of the rate constant against temperature using 2 NO2 → 2 NO + O2 as an example
Autor: Comfr, Licence: CC BY-SA 4.0
According to the Arrhenius equation, the kinetic constant increases as temperature increases.