Arsen Mekokišvili

Arsen Mekokišvili
Osobní informace
Rodné jménoარსენ მეკოკიშვილი
Арсен Мекокишвили
Datum narození12. dubna 1912
Místo narozeníGiorgicminda, Sagaredžo, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Datum úmrtí9. března 1972 (ve věku 59 let)
Místo úmrtíSagaredžo, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátSovětský svaz
Gruzie
Rusko
Sportovní informace
KlubTbilisi (klub)
Dinamo Moskva (vrch.)
TrenéřiŠalva Gzirišvili (spar.)
Giorgi Mekokišvili (zač.)
Akaki Adejišvili (osob.)
Ilo "Svaneli" Tomašvili (osob.)
Vachtang Kuchijanidze (vrch.)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylnárodní zápas, sambo, volný styl, řecko-římský styl
Účast na LOH1952
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlatoLOH 1952v.s. +87 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
zlatoMS 1954těžká váha

Arsen Mekokišvili (12. dubna 19129. března 1972 Sagaredžo) byl sovětský a gruzínský zápasník, olympijský vítěz z roku 1952 ve volném stylu.

Sportovní kariéra

Vyrůstal v obci Giorgicminda nedaleko Sagaredža v Kacheti. V 5 letech přišel o otce a od mala si navykl na tvrdou práci rolníka. V době volna se věnoval v regionu oblíbené krátochvíli, národnímu gruzínskému zápasu zvanému "kachuri, kartuli čidaoba". V roce 1936 se stal poprvé vítězem v národním zápase, když ve finále v Tbilisi porazil Vachtanga Čičinadzeho. Po zisku třetího titulu národního mistra v řadě se rozhodl v Moskvě poměřit síly se slavnými sovětskými mistry v Sovětském svazu jediném populárním zápasnickém stylu zápasu řecko-římském. Tento v evropských zemích populární styl mu však nevyhovoval, neměl soupeře za co chytit a hlavně nemohl útočit od pasu dolů. Na nejlepší klasiky v Sovětskému svazu (Alexandr Mazur, Johannes Kotkas, Konstantine Koberidze...) neměl zažitou techniku a pravidelně prohrával.

V roce 1939 se v Moskvě seznámil s tehdy mladým sportem, později známým jako sambo. Tento zápas na přelomu třicátých a čtyřicátých let nazývaný jako "volný styl" mu byl bližší kvůli podobnostem s jeho národním zápasnickým stylem. Jako národní gruzínský mistr se stal členem moskevského policejního sportovního klubu Dinamo. V roce 1940 se stal poprvé sovětským mistrem v zápasu sambo v nejtěžší váhové kategorii. Během druhé světové války sloužil jako policista v Tbilisi. V sambu neměl v oblibě submisivní techniky a po válce se stal jedním z průkopníku v Sovětském svazu novém olympijském zápasu ve volném stylu.

Sovětský svaz nebyl na mezinárodní scéně členem sportovních federací a mezinárodních turnajů se účastnil maximálně na pozvání pořadatelů. Situace se změnila v roce 1951. Sovětský svaz se stal členem Mezinárodního olympijského výboru a sovětští sportovci mohli startovat na olympijských hrách v Helsinkách. Tehdy ve čtyřiceti letech vybojoval nominaci na olympijské hry jako člen moskevského Dinama. V rozhodujícím 5. kole olympijského turnaje porazil Švéda Bertila Antonssona po verdiktu v poměru 2-1 a bez porážky získal zlatou olympijskou medaili. V roce 1954 potvrdil vítězstvím nad Antonssonem zlatou olympijskou medaili ziskem titulu mistra světa v Tokiu.

V roce 1956 byl připraven ve 44 letech reprezentovat Sovětský svaz na prosincových olympijských hrách v Melbourne. V květnu na prvním ročníku světového poháru v Istanbulu nestačil na mladého Turka Hamita Kaplana a skončil druhý. V srpnu vyhrál první ročník spartakiádu národů SSSR. Na olympijské hry však místo něj cestoval kyjevský Ivan Vychrysťuk. Důvody tohoto rozhodnutí sovětských sportovních funkcionářů objasnil až po letech jiný gruzínský sportovec, vzpěrač Rafael Čimiškijani. V únoru roku 1956 sovětský politik Nikita Chruščov poprvé veřejně promluvil o způsobu vládnutí svého předchůdce Josefa Stalina. Stalin upadl do nemilosti řady lidí a s ním i celý gruzínský národ. Být Gruzínem v té době nebylo jednoduché. Při předolympijském soustředění těžkých atletů v uzbeckém Taškentu došlo mezi ním a ruským vzpěračem Arkadi Vorobjovem k výměně názorů a byl vyloučen z reprezentace.[1]

Po skončení sportovní kariéry se věnoval trenérské a funkcionářské práci. Žil v Tbilisi a v rodném Sagaredžu, kde byl u začátků sportovní kariéry svého nástupce Levana Tedyjašviliho. Jeho slávy se nedožil, zemřel nedaleko své rodné obce při dopravní nehodě v roce 1972.[2]

Výsledky

Turnaj195119521953195419551956
394041424344
-87
Olympijské hry1.
Mistrovství světa1.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. gza.kvirispalitra.ge [online]. [cit. 2018-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-22. 
  2. Archivovaná kopie. sport-history.ru [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-24. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US flag 45 stars.svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Flag of the United States (1896–1908).svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.