Arsenopyrit

Arsenopyrit
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0 Arsenopyrit z lokality Hidalgo del Parral, Chihuahua, Mexico
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	FeAsS
Identifikace
Barva	stříbřitě bílá, ocelově šedá
Vzhled krystalu	ploché tabulkovité krystaly, sloupcovité, stébelnaté krystaly
Soustava	monoklinální P21/c
Tvrdost	5,5-6
Lesk	kovový
Štěpnost	zřetelná podle {101}, ojediněle podle {010}
Vryp	šedočerný, černý
Hustota	6.07 g ⋅ cm−3

Arsenopyrit je sulfid železa a arsenu. Vzorec je FeAsS.^[1] Jako první jej popsal Agricola v roce 1546. Starší český název je kyz arzénový. Jméno je odvozeno od chemického složení minerálu a jeho podobnosti s pyritem. Poprvé bylo použito roku 1847 Ernstem Friedrichem Glockerem. Systematické zařazení podle Strunze je 2/D.22-10, dle Nickel-Strunze 2.EB.20.

Vyskytuje se v řadě minerálních asociací, převážně však vzniklá za vyšších teplotních podmínek. Vzácně je znám jako primární součást magmatitů, hojný je v pegmatitech, skarnech a greisenech. Hydrotermální na žilách Sn-W, Sn-Cu, kyzové žíly Pb-Zn, křemenné žíly se zlatem. Též metamorfní - kyzová stratiformní ložiska, mramory, metamorfované břidlice, ruly.

(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0

Tvoří ploché tabulkovité krystaly, rýhované rovnoběžně s {001}, dlouze či krátce sloupcovité krystaly, též stébelnatý, zrnitý, celistvý. Dvojčatí podle {100} a {001}, na kontaktech či jako penetrační dvojčatí dle {101}, nebo dle {012} vytváří trojčata tvaru hvězdy nebo dvojčata tvaru kříže.

Monoklinický minerál, dříve řazen jako ortogonální, bodová grupa 2/m, prostorová grupa P2₁/c, a=5,744, b=5,675, c=5,785, ß = 112,17°, Z=4, V=174,82.

Tvrdost 5,5-6, hustota průměrná 6,07 g.cm⁻³, lom nerovný, nepravidelný, je křehký, štěpnost je zřetelná dle {101}, ojediněle {010}. Po zahřátí je magnetický. Není radioaktivní.

Barva ocelově, cínově šedá, v odraženém světle téměř bílý do žluta. Lesk kovový, je opakní. Vryp je šedočerný až černý. Je silně anizotropní (červeno-fialová), slabě pleochroický, luminiscence chybí.

Procentuální zastoupení prvků:

• Fe 34,30 %,
• As 46,01 %,
• S 19,69 %,
• příměsi Au, Sn, Ni, Sb, Bi, Cu, Pb.
  Při rozpuštění v kyselině dusičné uvolňuje síru, při pražení vydává typický zápach po česneku (díky přítomnosti arsenu). Odrůda s vyšším obsahem kobaltu se nazývá danait.

Ze skupiny arsenopyritu je to gudmundit, osarsit, ruarsit.

(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0

Běžně s scheelitem, kasiteritem, pyrrhotinem, pyritem, chalkopyritem, zlatem, křemenem, fluoritem, wolframitem, sideritem.

Jako vedlejší produkt těžby žil Sn-W, Sn-Cu (Cornwall - největší těžba As na konci 19. století) či kyzových ložisek.

Ruda arsenu a zlata.

• Česko
  • Horní Slavkov
  • Kutná Hora
  • Příbram
  • Jílové
  • Kasejovice
  • Obří důl
  • Měděnec
  • Ondřejovice

(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0

• Slovensko
  • Banská Štiavnica
  • Hnúšťa
  • Rožňava
  • Železník
• Evropa
  • Altenberg, Ehrenfriedersdorf, Freiberg, (Německo)
  • Cornwall, Devonshire (Velká Británie)
  • Trepča (Srbsko)
  • Kassandra, Stratonik (Řecko)
  • Panasqueira (Portugalsko)
  • Sala, Tunaberg, Stolberg, Boliden, Nordmark (Švédsko)
• Franconia, Franklin, Buckfield, Edenville USA
• Hidalgo del Parral, Santa Eulalia (Mexiko)
• Cobalt district (Kanada)
• Obira mine, Ashio Mine (Japonsko)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arsenopyrit na Wikimedia Commons
• Arsenopyrite Mineral Data na webmineral.com (anglicky)
• Arsenopyrite, Mineral Data Publishing (PDF) (anglicky)
• Arsenopyrite na mindat.org (anglicky)
• Arsenopyrit, Mineralienatlas Lexikon (německy)