Artúr Szalatnai-Slatinský

Artúr Szalatnai-Slatinský
Rodné jméno	Artúr Schlesinger
Narození	11. února 1891 nebo 9. října 1891 Slatina nad Bebravou
Úmrtí	2. listopadu 1961 (ve věku 70 let) nebo 10. listopadu 1961 (ve věku 70 let) Bratislava
Místo pohřbení	Bratislava
Alma mater	Technická a hospodářská univerzita v Budapešti (do 1919)
Povolání	architekt, urbanista a malíř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Artúr Szalatnai-Slatinský (vlastním jménem Schlesinger; 11. února 1891 Slatina nad Bebravou^[1] – 10. listopadu 1962 Bratislava) byl slovenský architekt. Schlesinger patří mezi významné avantgardní slovenské meziválečné architekty, jejichž realizace našly ohlas nejen na Slovensku, ale i v mnoha světových odborných časopisech.

Život

Artúr Schlesinger se narodil 11. února 1891 v Slatině nad Bebravou v rodině rolníka Mórice Schlesingera a Berty, rod. Kellerman, měl dvě sestry. Základní školu absolvoval ve Slatině nad Bebravou a v roce 1909 maturoval na reálném gymnáziu v Žilině. Architekturu studoval na Vysoké technické škole v Budapešti a poprvé si změnil jméno na Schlesinger-Szalatnai podle místa narození.

Během 1. světové války bojoval na italské a francouzské frontě, kde měl možnost poznat tamní architekturu. V roce 1920 se usadil v Bratislavě a v němčině vydal knihu Architektonické formy bratislavských cintorínov. V roce 1923 byla podle jeho návrhu realizována ortodoxní synagoga v Bratislavě. Ve 20. letech 20. století byla jeho tvorba ovlivněna nejprve kubismem, poté se objevuje „cihlové“ období. V roce 1927 vydal knihu o své architektonické tvorbě. Ve 30. letech se specializoval na lázeňské stavby a venkovské domy lékařů. V roce 1945 se vyhl deportaci a na konci války se skrýval před nacisty v Bratislavě. Po válce vstoupil do komunistické strany.

V letech 1948 až 1951 navrhl se sochařem Jozefem Pospíšilem Památník SNP na Jankově vršku. V letech 1951–1957 navrhl renovaci kaštela v Diviakách. V 50. letech pracoval na územních plánech mnoha slovenských měst. Zemřel 10. listopadu 1961 v Bratislavě, kde je i pochován.

Soutěže

Zúčastnil se mnoha soutěží, v nichž první ceny dostal za kino v Trenčianských Teplicích, za regulační plán Nových Zámků a Prešova, za okresní úřad ve Stupavě, veřejné lázně na Baštově ulici v Bratislavě a za synagogu v Bratislavě.

Realizované práce

• Piešťany: sanatoria Rozner, International, Vila Astoria a Hotel Pavla
• Trenčianske Teplice: termální koupaliště Sina, Hudební pavilon, Léčebný dům Esplanade
• Bánovce nad Bebravou: pošta, dům lékaře Dr. Ondreičky
• Martin, Šaľa, Komárno: domy lékařů
• Topoľčany: finanční úřad
• Bratislava: Ortodoxní synagoga, sanatorium Caritas, bytový dům K. Kempného, penzion Grunhut (později Perugia), nárožní obytný dům V. Kohna, Frosygův dům, rodinný dům na svahu
• Uhrovec: Památník SNP na Jankově vršku
• Diviaky: rekonstrukce renesančního kaštela
• Trnava: synagoga a památník obětem holokaustu
• Piešťany, Skalica, Krompachy, Prievidza, Poprad, Zvolen: regulační plány měst

Publicistická činnost

• 1920 – Architektonické formy bratislavských cintorínov
• O jeho tvorbě byla vydána monografie Ing. arch Artúr Szalatnai 1920 – 1926

Chronologický přehled tvorby

• 1922 – 26, Ortodoxní synagoga v Bratislavě, Heydukova 11, Bratislava
• 1923, Dům L. Ringwalda, Palackého 35, Trenčín
• 1924 – 25, Sanatórium Caritas, Zochova 10,12 Bratislava
• 1925, Bytový dům K. Kempného, Radlinského 4, Bratislava
• 1925 – 26, Penzió Grunhut (později Perugia), Zelná 5, Bratislava
• 1925 – 27, Vila Astoria, Sad Andreja Kmeťa 24, Piešťany
• 1926 – 27, Nárožní obytný dům V. Kohna, Mickiewiczova ulice 4, Bratislava 1
• 1928 – 29, Hotel Pavla, Sad Andreja Kmeťa 76, Piešťany
• 1929 – 31, Bazén Sina, Sinaova 1, Trenčianske Teplice
• 1931, Hudobný pavilón, terasa před lázeňským domem, Trenčianske Teplice
• 1931, Dům lékaře E. Kohna, P. Mudroňa 27, Martin
• 1933 – 34, Léčebný dům Esplanade, T. G. Masaryka 33, Trenčianske Teplice
• 1933 – 34, Rodinný dům na svahu, Bartoňova 7, Bratislava
• 1934 – 36, Frosygův dům, Františkánske námestie 3, Bratisalva
• 1935, Rodinný dům, Pohraničná 17, Komárno
• 1935 – 36, Dům lékaře Dr. Ondreičky, Jesenského 9, Bánovce nad Bebravou
• 1930 – 37, Dům manželů lékářů, Jokaiho 29, Komárno
• 1947, Synagoga a památník obětem holokaustu, Hojenárska 2, Trnava
• 1948 – 51, Památník Slovenského národného povstání, Jankov vŕšok, Uhrovec
• 1954 – 55, Centrum volného času, Mladoboleslavská 3, Pezinok

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artúr Szalatnai-Slatinský na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Architektúra Slovenska v 20. stor. – Matúš Dulla a Henrieta Moravčíková, vyd. Slovart, 2002
• Sprievodca po architektúre Bratislavy 1918 – 1950, vyd. Meritum, 1996
• Majstri architektúry – Dulla, Stachová, Noravčíková, Pohaničová, Vodrážka, Krivošová, Lukáčová, vyd. Perfekt, 2005
• Architektúra na Slovensku, stručné dejiny – Henrieta Moravčíková, vyd. Slovart, 2005
• Slovenská architektúra a česká avantgarda 1918 – 1939 – Ladislav Foltyn, vyd. Spolku architektov Slovenska, 1993
• Časopis Projekt 9/291-85, Štefan Šlachta

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Artúr Szalatnai-Slatinský na Wikimedia Commons
• Zapomenutý architekt Artúr Szalatnai-Slatinský^{[nedostupný zdroj]}