Artaxerxés I.

Artaxerxés I.
perský velkokrál
(c) Ipaat na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0 Artaxerxova hrobka v Nakš-e Rustamu
Doba vlády	465–424 př. n. l.
Narození	neznámé
Úmrtí	424 př. n. l. Súsy
Pohřben	Nakš-e Rustam
Předchůdce	Xerxés I.
Nástupce	Xerxés II.
Manželka	Damaspia
Potomci	Xerxés II. Sogdianos Óchos (Dareios II.) Arsités Bagapaios dcera Parysatis
Dynastie	Achaimenovci
Otec	Xerxés I.
Matka	Améstris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artaxerxés I. Makrocheir (řecky Ἀρταξέρξης, staropersky Artachšaçá – 𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠, novopersky Ardašír [اردشیر یکم‎])^[1] byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 465^[2]–424 př. n. l. Jeho otcem byl král Xerxés I., jeden z hlavních aktérů řecko-perských válek, dědem Dareios I., syn knížete Hystaspa. Artaxerxův přídomek Μακρόχειρ, užívaný v řeckých pramenech, znamená „Dlouhoruký“.^[3] Jsou o něm zmínky v biblických knihách Ezdráše a Nehemjáše,^[4][5][6] v hebrejském textu אַרְתַּחְשַׁסְתְּא, Artachšaste.

Počátky

Na trůn se Artaxerxés dostal po zavraždění Xerxa I. velitelem gardy Artabanem a následném odstranění prince Dareia, nejstaršího královského syna. Artabanos, který jevil snahu sám se stát králem, byl novým panovníkem usmrcen.^[7]

Vláda

Již krátce po změně vlády propuklo roku 463 př. n. l. povstání v Baktrii a brzy na to i v Egyptě, kde ho vedl princ Inaros.^[8] Do posledně jmenovaného konfliktu se čile vměšoval Athénský námořní spolek v čele s Kimónem, který v této době dosáhl vrcholu své moci. Egyptští vzbouřenci byli zpočátku úspěšní (porazili perského místodržitele v oblasti a oblehli Memfidu), ale nakonec si Artaxerxův vojevůdce Megabyzos odbojnou provincii roku 454 př. n. l. opět podrobil.^[9] Přitom utrpěla značné ztráty athénská expediční flotila (snad až 50 lodí).

V příštích letech následovaly další boje s Řeky, vedené se střídavým štěstím, až byl podle antických pramenů v letech 449/448 př. n. l. uzavřen tzv. Kalliův mír (jeho historicita je ovšem sporná).^[10] Artaxerxés údajně uznal nezávislost maloasijských řeckých obcí, zatímco Řekové akceptovali perské panství v Egyptě a na Kypru. Po vypuknutí peloponéské války mezi Spartou a Athénami usilovaly obě strany o podporu Peršanů, tomu však zabránila králova smrt.

Za Artaxerxa pokračovala výstavba palácového komplexu v Persepoli, třebaže ne takovým tempem jako za předchozích vladařů. Hrobku si dal král patrně zřídit v Nakš-e Rustamu, nápisově to ale doložit nelze. Artaxerxés I. po sobě zanechal legitimního syna Xerxa a velké množství levobočků, z nichž dva – Sogdianos a Óchos – dosedli později na perský trůn. Pokud jde o osobní vlastnosti, byl král poměrně velkorysý, poskytl kupříkladu azyl Themistoklovi, vítězi od Salamíny.^[11]

Poznámky

Literatura

• KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
• WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Artaxerxés I. na Wikimedia Commons
• (anglicky) Artaxerxés I. v Encyclopaedia Iranica
• (anglicky) Chronologie na serveru Livius Archivováno 4. 6. 2011 na Wayback Machine.

Předchůdce: Xerxés I.

Perský král 465–424

Nástupce: Xerxés II.

Předchůdce: Xerxés I.

Egyptský král 465–424

Nástupce: Xerxés II.