Artem Dolgopjat

Artem Dolgopjat
Artem Dolgopjat (16. srpna 2021)
Rodné jménoArtem Olegovich Dolgopyat
Narození16. června 1997 (27 let)
Dnipro
BydlištěRišon le-Cijon
Alma materShevah Mofet
Povolánísportovní gymnasta
Nábož. vyznáníjudaismus
křesťanství
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artem Olegovič Dolgopjat (hebrejsky: ארטיום אולגוביץ' דולגופיאט; ukrajinsky: Артем Олегович Долгопят; * 16. června 1997, Dnipro) je izraelský sportovní gymnasta narozený na Ukrajině. Největších úspěchů dosahuje v disciplíně prostná. Získal v ní zlatou olympijskou medaili na hrách v Tokiu konaných roku 2021.[1] Stal se tak druhým izraelským olympijských vítězem v historii (na stejných hrách ho za šest dní napodobila Linoy Ašramová). V prostných je i mistrem světa (2023), má dvě světová stříbra (2017, 2019) a je dvojnásobným mistrem Evropy (2020, 2022). Jeho otec byl Žid, matka Ukrajinka, rodina emigrovala do Izraele v roce 2009, v jeho dvanácti letech.[2] Jeho přítelkyně Saša Sakovičová je běloruská překladatelka, kterou poznal na závodech, a předmětem tradičních kontroverzí je, že si ji nemůže v Izraeli vzít za manželku, neboť civilní sňatek v Izraeli není možný a církevní by rabíni nedovolili kvůli tomu, že Sakovičová není Židovka a ani Dolgopjatova matka nebyla.[3][4] Po útoku Hamásu na Izrael v roce 2023 vydražil svou zlatou medaili z mistrovství světa a peníze poslal izraelským obcím na hranicích Gazy zničených teroristy.[5]

Reference

Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlatoTokio 2020prostná
stříbroPaříž 2024prostná
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoAntverpy 2023prostná
stříbroMontréal 2017prostná
stříbroStuttgart 2017prostná
  1. Gymnasta Dolgopjat získal v prostných druhé olympijské zlato pro Izrael. Sport.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  2. DEUEL, Elyasaf. Artem Dolgopyat's road to Olympic glory. Ynetnews. 2021-08-01. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. (anglicky) 
  3. Olympian Dolgopyat arrives home to hero's welcome in Israel. AP News [online]. 2021-08-03 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Artem Dolgopyat's plight highlights Israel's golden double standard. The Jerusalem Post [online]. 2021-08-05 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Izrael ve válce: Hamas a Palestinský islámský džihád se odmítají vzdát moci výměnou za mír. Eretz.cz [online]. 2023-12-25 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946; 3-2 aspect ratio).svg
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Artem Dolgopyat Honored at Beit HaNassi, in Jerusalem (5136) (cropped).jpg
(c) Mark Neyman / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 4.0
Israeli President Isaac Herzog and Prime Minister Naftali Bennett host a tribute event, Monday, August 16, in honor of the Israeli Tokyo 2020 athletes at Beit Hanasi, in Jerusalem