Arteterapie

Arteterapie je definována s ohledem na vlastní metody, monografie a vznik asociací jako samostatný a svébytný obor pod názvem umělecké terapie (společně s muzikorteterapií, dramaterapií a tanečně - pohybovou terapií). Na Slovensku je součást léčebné pedagogiky zaměřená na léčení prostřednictvím obrazu a výtvarných aktivit, což využíval už C. G. Jung, když se svými pacienty tvořil mandaly.[1] Na jeho práci navázalo mnoho arteterapeutů, včetně Joan Kelloggové. Ta dále rozvinula Jungovo pozorování, že lidé v průběhu individuace volí symboly typické pro jednotlivé fáze vývoje.[2] Analyzovala tisíce mandal a sestavila tzv. velký kruh mandaly, který je využíván při mandalovém diagnostickém testu.[3] Koncept velkého mandalového kruhu lze v arteterapii využít nejen jako obraz aktuálního duševního rozpoložení, ale i pro zpracování osobních témat nebo při hledání výnamů mandal.[4]

Samotné slovo arteterapie se skládá ze dvou slov. "Arte" je indoevropského původu a znamená nadání, později řemeslná profese a dnes umění. Druhá část slova pochází z řeckého "therapeia", což znamená léčba, léčení.[5]

Mezinárodní asociace uměleckých terapií definuje arteterapii jako: "Světový název Art Therapy můžeme volně do češtiny přeložit jako Terapie uměním. V ČR se začal hojně užívat název Umělecké terapie. Do Uměleckých terapií spadají čtyři hlavní terapeutické obory, kde se jednotlivé terapie liší svým prostředkem. Jedná se o Arteterapii, Muzikoterapii, Dramaterapii a Tanečně - pohybovou terapii. Společně se tedy řadí pod obecný název Art therapy - Umělecké terapie."

Česká arteterapeutická asociace definuje arteterapii jako: "léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Někdy bývá přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to terapie uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány."[6] Za účelem terapie je vlastní tvorba kombinována s dalšími technikami, jako je např. technika Eugena Gendlina focusing.[7]

"V širším smyslu arteterapie znamená léčbu uměním, například pomocí hudby, poezie, prózy, tance, divadla a výtvarného umění, v užším slova smyslu znamená arteterapie léčba výtvarným uměním. Arteterapii dělíme na receptivní a produktivní." [8]

"Arteterapie využívá výtvarné umění jako prostředek k osobnímu vyjádření v rámci komunikace, spíše než aby se snažila o esteticky uspokojivé výsledné produkty, posuzované vnějšími měřítky. Tento druh činnosti získal název „arteterapie“ zejména proto, že se nejvíce rozvinul v oblasti duševního zdraví a převážně v zařízení pro duševně nemocné."[9]

Arteterapie může probíhat individuálně i ve skupině. Slouží především k harmonizaci osobnosti.

Arteterapie využívá

  • tvorbu jako je kresba, malba, koláž, práce s hlínou nebo jiným materiálem, který umožňuje vnitřní prožitek zvnějšnit a podívat se něj z odstupu, z různé vzdálenosti, ale také z jiného úhlu atd.
  • příběh (pohádkový nebo snový), který je metaforou našeho života – vždy když o někom nebo o něčem mluvíme, mluvíme o sobě a svém vnímání světa
  • hudbu, kdy mluvíme o muzikoterapii
  • divadlo, kdy mluvíme o dramaterapii

Léčení problémů

V čem může arteterapie pomoci:[10]

  • při léčbě somatických onemocnění
  • při překonávání strachu
  • při životních změnách (ztráta partnera, ztráta zaměstnání, ukončení školy)
  • při snaze porozumět sobě i druhým
  • při práci se sny

Metody

Podrobnější informace naleznete v článku Arteterapeutické metody.

Reference

  1. ↑ JUNG, CARL GUSTAV, 1875-1961. Člověk a jeho symboly. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 319 s. Dostupné online. ISBN 978-80-262-1259-1, ISBN 80-262-1259-2. OCLC 1019660914 
  2. ↑ FINCHER, SUSANNE F., 1941-. Creating mandalas : for insight, healing, and self-expression. Revised edition. vyd. Boston: [s.n.] xiv, 207 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-59030-805-9, ISBN 1-59030-805-0. OCLC 436030255 
  3. ↑ KELLOGG, JOAN. Mandala : path of beauty. Lightfoot, VA: MARI ix, 98 pages s. Dostupné online. ISBN 0-9631949-1-7, ISBN 978-0-9631949-1-6. OCLC 30430100 
  4. ↑ ŘEZÁČOVÁ LUKÁŠKOVÁ, ZUZANA, 1983-. Mandaly sebepoznání : výklad mandal pomocí testů a cvičení : odhalte své nitro. Vydání první. vyd. Brno: [s.n.] 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7413-386-2, ISBN 80-7413-386-9. OCLC 1081393876 
  5. ↑ Marie Lhotová, Proměny výtvarné tvorby v arteterapii, Scienta, 2010
  6. ↑ Česká arteterapeutická asociace
  7. ↑ RAPPAPORT, LAURY. Focusing-oriented art therapy : accessing the body's wisdom and creative intelligence. London: Jessica Kingsley Publishers 1 online resource (251 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-84642-852-4, ISBN 1-84642-852-1. OCLC 310115064 
  8. ↑ ŠICKOVÁ-FABRICI, JAROSLAVA, 1950-. Základy arteterapie. Vyd. 1. vyd. Praha: Portál 167 s., viii s. barev. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 80-7178-616-0, ISBN 978-80-7178-616-0. OCLC 53268089 
  9. ↑ LIEBMANN, MARIAN, 1942-. Skupinová arteterapie : nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou práci. Vyd. 2. vyd. Praha: Portál 279 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7367-729-9, ISBN 80-7367-729-6. OCLC 655147045 
  10. ↑ O arteterapii

Literatura

  • ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Praha: Portál, 2016. 304 s. ISBN 978-80-262-1043-6. 
  • LHOTOVÁ, Marie; PEROUT, Evžen. Arteterapie v souvislostech. Praha: Portál, 2018. 200 s. ISBN 978-80-262-1272-0. 

Externí odkazy