Arthur Charles Clarke

Arthur Charles Clarke
Arthur Charles Clarke
	Arthur C. Clarke
Rodné jméno	Arthur Charles Clarke
Narození	16. prosince 1917 ; Minehead, Spojené království
Úmrtí	19. března 2008 (ve věku 90 let) ; Kolombo, Srí Lanka
Příčina úmrtí	srdeční selhání
Místo pohřbení	Borella Kanattha General Cemetery
Pseudonym	Charles Willis
Povolání	spisovatel
Stát	Spojené království
Alma mater	Králova kolej v Londýně; Richard Huish College, Taunton
Žánr	science fiction
Témata	science fiction a sci-fi literatura
Významná díla	Vesmírná odysea,; Setkání s Rámou,; Rajské fontány
Ocenění	Komandér Řádu britského impéria,; Cena Hugo (4x),; Cena Nebula (3x),; Forry Award; Velmistr sci-fi
Manžel(ka)	Marilyn Mayfield (1953–1964)
Podpis
	„Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.“
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Charles Clarke (16. prosince 1917 Minehead, Spojené království – 19. března 2008 Kolombo, Srí Lanka) byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu. Počátky jeho díla jsou spojovány s obdobím zlatého věku science fiction.

2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována jeho povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů.

Napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odysey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru. Stal se vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Jeho jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus Serendipaceratops arthurcclarkei objevený v australském Inverlochu. Velkou část života strávil na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

Životopis

Narodil se v pobřežním městě Minehead v Somerset v jihozápadní Anglii do farmářské rodiny. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Během studia Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).

Během druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem.^[1] V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném čase. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce principu telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stal předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracoval na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946–1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astounding Science-Fiction. V roce 1948 mu v časopise vyšlo jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.

Roku 1956 se přestěhoval do Kolomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu.

Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, vždy však obhajoval výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Záhady světa Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

Od roku 1988 byl upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Jeho zdravotní stav v této době mu však neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Kolombu. Byl čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1985 mu byl udělen titul velmistra sci-fi. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Zemřel 19. března 2008 nedlouho po svých 90. narozeninách v Kolombu na Srí Lance, kde žil od roku 1956.^[1] V posledních měsících svého života trpěl respiračními problémy.

Dílo

Vesmírná odysea

2001: Vesmírná odysea, Svoboda 1971 (2001: The Space Odyssey, 1968)
2010: Druhá vesmírná odysea, Práce 1991 (2010: Odyssey Two, 1982)
2061: Třetí vesmírná odysea, Práce 1991 (2061: Odyssey Three, 1988)
3001: Poslední vesmírná odysea, Baronet 1996, ISBN 80-7214-032-9 (3001: The Final Odyssey, 1997)

Ráma

Setkání s Rámou, Svoboda, 1984 (Rendezvous with Rama, 1973)
Návrat Rámy, Baronet, 1994, ISBN 80-85621-90-8 (Rama II, 1989) – spoluautor Gentry Lee
Zahrada Rámova, Baronet, 1994, ISBN 80-85621-91-6 (The Garden of Rama, 1991) – spoluautor Gentry Lee
Ráma tajemství zbavený, Baronet, 1995, ISBN 80-85621-21-5 (Rama Revealed, 1993) – spoluautor Gentry Lee

Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.

Oko času/Odysea času

Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter
Sluneční bouře, Baronet 2006 (Sunstorm, 2005) – spoluautor Stephen Baxter
Prvorození, Baronet 2008 (Firstborn, 2007) – spoluautor Stephen Baxter

Jiné romány

Proti pádu noci, Baronet 1999, ISBN 80-7214-172-4 (Against the Fall of Night, 1948/1953)
Prelude to Space, 1951
Marťanské písky, Baronet 1998, ISBN 80-7214-132-5 (The Sands of Mars, 1951)
Islands in the Sky, 1952
Konec dětství, Laser 1992, ISBN 80-85601-06-0 (Childhood's End, 1953)
Světlo Země, Laser 1992, ISBN 80-85601-30-3 (Earthlight, 1955)
Město a hvězdy, Laser 1992, ISBN 80-85601-11-7 (The City and the Stars, 1956)
Hluboké pastviny, Baronet 1997, ISBN 80-85890-99-2 (The Deep Range, 1957)
Měsíční prach, SNKLU 1965 (A Fall of Moondust, 1961)
Ostrov delfínů, Mustang 1997, ISBN 80-7191-165-8 (Dolphin Island, 1963)
Sestupová dráha, Baronet 1998, ISBN 80-7214-086-8 (Glide Path, 1963)
Impérium, Baronet 1996, ISBN 80-85890-66-6 (Imperial Earth, 1975)
Rajské fontány, Odeon 1982, (The Fountains of Paradise, 1979)
Zpěv vzdálené Země, Bonus Press, 1993, ISBN 80-85621-15-0 (The Songs of Distant Earth, 1986)
Kolébka, Baronet 1996, ISBN 80-85890-54-2 (Cradle, 1988) – spoluautor Gentry Lee
Po pádu noci, Baronet 1999, ISBN 80-7214-172-4 (Beyond the Fall of Night, 1990) – spoluautor Gregory Benford)
Duch z Grand Banks, Polaris 1996, ISBN 80-85911-22-1 (The Ghost from the Grand Banks, 1990)
Kladivo Boží, Baronet 1995, ISBN 80-85621-98-3 (The Hammer of God, 1993)
Desátý stupeň, Baronet : Knižní klub 1997, ISBN 80-7214-009-4 (Richter 10, 1996) – napsal Mike McQuay podle Clarkova námětu
Spoušť, Baronet 2001, ISBN 978-80-242-0557-1 (The Trigger, 1999) – spoluautor Michael P. Kube-McDowell
Svit vzdálených dní, Baronet 2001, ISBN 978-80-242-0579-3 (The Light of Other Days, 2000) – spoluautor Stephen Baxter
Poslední Teorém, Baronet 2009, ISBN 978-80-7384-197-3 (The Last Theorem, 2008) – spoluautor Frederik Pohl

Sbírky

Oceánem hvězd, SNKLU 1962 (Across the Sea of Stars, 1959):

Konec dětství, Earthlight a další

Zpráva o třetí planetě, Práce 1982
Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983):

Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země

Zkazky z planety Země, Baronet 1996, ISBN 80-7176-426-4 (Tales From Planet Earth, 1990)
Historky od Bílého jelena, Polaris 2001 (Tales from the White Hart, 1957)
Devět miliard božích jmen, Baronet 2002, ISBN 80-7214-455-3 (The Nine Billion Names of God, 1967)
Směr času, Polaris 2002, ISBN 80-7332-002-9
Výprava na Zemi, Baronet 2007, ISBN 978-80-7214-997-1 (Expedition to Earth, 1953)
Povídky z deseti světů, Baronet 2007, ISBN 978-80-7384-054-9 (Tales of Ten Worlds, 1962)
Reach for Tomorrow, 1956
Odvrácená strana nebe, Baronet 2008, ISBN 978-80-7384-084-6 (The Other Side of the Sky, 1958)
From the Ocean, From the Stars, 1962

The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky

An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965:

Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth

Prelude to Mars, 1965:

Prelude to Space, The Sands of Mars

The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968
An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968:

A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars

Of Time and Stars, 1972
The Wind from the Sun, 1972
The Best of Arthur C. Clarke, 1973
Four Great SF Novels, 1978:

Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou

More Than One Universe, 1991
The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000

Povídky a novely (výběr)

Nefantastické

The Exploration of Space, 1951
The Challenge of the Space Ship, 1959
Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963
Man and Space, 1964
Ztracené světy 2001, Eminent 2001, ISBN 80-7281-054-5 (Lost Worlds of 2001, 1972)
1984: Spring a Choice of Futures, 1984
How the World was One: Beyond the Global Village, 1992
By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993
Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934–1988, 1999
From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Lewis, 2003 – spoluautor C. S. Lewis

Filmová zpracování

2001: Vesmírná odysea (A Space Odyssey) (1966), americký film, režie Stanley Kubrick.
2010: Druhá vesmírná odysea (2010: The Year We Make Contact) (1984), americký film, režie Peter Hyams.
Barvy nekonečna (1995, The Colours of Infinity), britský dokumentární film podle autorova scénáře, režie Nigel Lesmoir-Gordon.
Konec dětství (2015, Childhood's End), třídílný americký televizní film, režie Nick Hurran

Ocenění

Cena Hugo (3 + 1 retro)
- 1954 – povídka – Hvězda
- 1973 – román – Setkání s Rámou
- 1980 – román – Rajské fontány
- 2004 – povídka, retro – Devět miliard božích jmen
Cena Nebula (3)
- 1973 – novela – Setkání s medúzou
- 1974 – román – Setkání s Rámou
- 1980 – román – Rajské fontány
Cena Locus (1)
- 1974 – román – Setkání s Rámou
British SF
- 1974 – Setkání s Rámou
Campbell Memorial Award
- 1974 – román – Setkání s Rámou
Jupiter Award
- 1974 – Setkání s Rámou
Forry Award
- 1982 – za celoživotní dílo
Damon Knight Memorial Grand Master Award
- 1985 – velmistr sci-fi

Citáty

Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.
Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného.
Jestli v životě najdete cestu bez překážek, určitě nikam nevede.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 427.

Literatura

Neff, O., Olša, J.: Encyklopedie literatury science fiction. AFSF a H&H, Praha 1995. ISBN 80-85390-33-7

Související články

Svět záhad Arthura C. Clarka A–Z (kniha Simona Welfara a Johna Fairleyho)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur C. Clarke na Wikimedia Commons
Osoba Arthur C. Clarke ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arthur Charles Clarke
Životopis na SciFiWorldu
Biografie a bibliografie na LEGIE
The Arthur C. Clarke Foundation – anglicky
A. C. Clarke na ISFDB – anglicky

[Půlstoletí-1] PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 427.

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály