Arthur Koestler

Arthur Koestler
Narození	5. září 1905 Budapešť
Úmrtí	1. března 1983 (ve věku 77 let) Londýn
Příčina úmrtí	otrava
Povolání	spisovatel, filozof, romanopisec, novinář, scenárista a autor autobiografie
Alma mater	Technická univerzita Vídeň (od 1922)
Žánr	dějiny, autobiografie a psychologie
Významná díla	Darkness at Noon The Thirteenth Tribe The Yogi and the Commissar The Sleepwalkers
Ocenění	Sonningova cena (1968) komandér Řádu britského impéria (1972)
Politická příslušnost	Komunistická strana Německa (1931–1938)
Manžel(ka)	Mamaine Koestler (1950–1952) Mamaine Koestler
Rodiče	Henrik Koestler[1]
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Koestler, rodným jménem Artúr Kösztler, (5. září 1905, Budapešť – 1. března 1983, Londýn) byl maďarsko-britský spisovatel, filozof a novinář židovského původu (rodina jeho matky pocházela z Prahy). Proslul především knihou Tma o polednách z roku 1941.

Biografie

Sionistou

Ve 20. letech ho silně oslovil sionismus. Roku 1926 odjel do Palestiny. Chvilku žil v kibucu Ejn ha-Šofet, ale neshodl se s jeho ostatními členy. Pracoval poté pro Žabotinského revizionisty a zejména jako novinář pro tituly berlínského vydavatelství Ullstein Verlag. Roku 1929 byl převelen do Paříže a o rok později se vrátil do Berlína a nastoupil jako redaktor do Ullsteinova deníku Vossische Zeitung. Jako takový se ve stejném roce zúčastnil na palubě vzducholodi Graf Zeppelin polární expedice. Reportáže z výpravy mu zajistily reputaci po celé Evropě.

Komunistou

Kolem roku 1931 se nadchl pro marxismus a vstoupil do Komunistické strany Německa. Roku 1932 cestoval po Turkmenistánu a střední Asii, poté ho Kominterna vyslala do Paříže organizovat protifašistickou propagandu. Dobrodružně se zapojil do španělské občanské války, kdy se pokusil proniknout do štábu generála Franca v Seville, když se vydával za novináře News Chronicle - byl však odhalen a prchl. Znovu se však na území ovládané royalisty vrátil a znovu se vydával za novináře News Chronicle. Byl zatčen, uvězněn a odsouzen k smrti. Čekání na popravu vylíčil posléze v knize Dialogue with Death. Popraven však nebyl, byl vyměněn za zajaté frankistické piloty. Po návratu do Francie poměrně náhle změnil oblast svého zájmu a napsal populární encyklopedii sexuality, pod pseudonymem "A. Costler, A. Willy, a jiní". Záhy vystoupil z komunistické strany, znechucen stalinskými praktikami. Své zklamání z totalitarismu vylíčil právě ve své nejznámější knize Tma o polednách, částečně inspirované zážitky Koestlerovy přítelkyně – designérky Evy Zeisel – která strávila šestnáct měsíců ve stalinistickém kriminále. Rukopis knihy dal své milence, sochařce Daphne Hardyové, aby ho dopravila do bezpečí v Británii.

Uprchlíkem

Po vpádu Němců do Francie byl internován v koncentračním táboře Vernet (tuto zkušenost později vylíčil v knize Scum of the Earth), byl však záhy propuštěn díky silnému britskému diplomatickému tlaku. Vzápětí vstoupil do Francouzské cizinecké legie. Z ní záhy dezertoval a pokoušel se dostat do Británie. V Lisabonu se k němu dostala zpráva, že loď na níž plula jeho milenka Daphne i s rukopisem Tmy o polednách, se potopila, načež se pokusil o sebevraždu. Přežil a zpráva se následně ukázala být fámou. Do Británie nakonec dorazil, byl však uvězněn, neboť neměl úřední povolení vstupu do země. Když vyšla v Londýně jeho kniha Tma o polednách a stala se bestsellerem, byl stále ještě ve vězení. Po propuštění vstoupil do britské armády a sloužil u Royal Pioneer Corps. Roku 1942 byl převelen na ministerstvo informací a podílel se na britské válečné propagandě. Až roku 1943 znovu potkal Daphne, vztah se jim už ale nepodařilo obnovit. Roku 1944 byl vyslán do Palestiny, aby jednal s vůdcem sionistické organizace Irgun Menachemem Beginem a odradil ho od protibritského terorismu. Jednání byla neúspěšná.

Poválečná léta

V Palestině pak zůstal do roku 1945 a sbíral zde inspiraci pro svůj román Thieves in the Night. Pak se sice vrátil, ale jakmile roku 1948 vypukla válka mezi Araby a Izraelem, byl znovu vyslán na Blízký východ jako válečný zpravodaj řady britských, ale i francouzských a amerických deníků. Po návratu se věnoval zejména literární práci a antikomunistickému a antisovětskému aktivismu, zejména po sovětské invazi do Maďarska v roce 1956. Angažoval se též v kampani za zrušení trestu smrti.

Roku 1976 se v knize The Thirteenth Tribe věnoval otázce židovství - přišel s originální teorií, že aškenázští a sefardští Židé nejsou geneticky spřízněni, Aškenázové jsou podle Koestlera původně turkickým národem záhadné Chazarské říše na Kavkaze, který částečně přijal judaismus.

V úplném závěru života propagoval myšlenku eutanazie a eutanazií i zemřel, v pokročilém stadiu rakoviny. Otázky nicméně vyvolalo, že spolu s ním spáchala sebevraždu i jeho pětapadesátiletá manželka, která netrpěla žádnými zdravotními problémy. V poslední vůli odkázal milion liber na univerzitní výzkum paranormálních jevů a parapsychologie. Správce poslední vůle dlouho nemohl najít univerzitu, která by dar akceptovala, nakonec tak učinila Edinburská univerzita.

Životopisec David Cesarani Koestlera obvinil z misogynie a znásilňování žen.

Bibliografie

České překlady

• Španělsko krvácí, Volná myšlenka, Praha 1937.
• Tma o polednách, Odeon, Praha 1992 (2. vydání, Odeon, Praha 2016)
• Noc o polednách, LEDA, Praha 2022, překlad Radovan Charvát (nové vydání)
• Zloději v noci, Jitro, Praha 2006.
• Šíp do nebe (1905–1931), přeložila Petruška Šustrová, Academia, Praha 2016, 424 stran.
• Neviditelné písmo. Druhý svazek autobiografie 1932-1940. Academia, Praha 2018. ISBN 978-80-200-2838-9
• Španělský testament. Academia, Praha 2023. ISBN 978-80-200-3342-0
• Bahno společnosti. Academia, Praha 2023. ISBN 978-80-200-3428-1.

Odkazy

Reference

Literatura

• Buckard, Christian G., 2004. Arthur Koestler: Ein extremes Leben 1905–1983. ISBN 3-406-52177-0.
• Cesarani, David, 1998. Arthur Koestler: The Homeless Mind. ISBN 0-684-86720-6.
• Hamilton, Iain, 1982. Koestler: A Biography. ISBN 0-02-547660-2.
• Levene, M., 1984. Arthur Koestler. ISBN 0-8044-6412-X
• Mikes, George, 1983. Arthur Koestler: The Story of a Friendship. ISBN 0-233-97612-4.
• Pearson, S. A., 1978. Arthur Koestler. ISBN 0-8057-6699-5.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur Koestler na Wikimedia Commons
• Osoba Arthur Koestler ve Wikicitátech
• Portrét v časopise The New Yorker
• Skvělá autobiografie Arthura Koestlera, který v ní analyzuje sebe i ostatní. A to bez exhibicionismu nebo krutosti, zato s pochopením pro lidskou povahu