Arthur Maschka-Bellmann

Arthur Maschka Bellmann
Narození1. srpna 1849
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. listopadu 1921 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánítiskař, nakladatel fotograf, majitel tiskárny
RodičeKarel Ferdinand Bellmann, Therese Maschka, roz. Pasta
PříbuzníKarel Bellmann
Anna Bellmannová
Ingo Bellmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arthur Maschka Bellmann (1. července 1849, Praha[1]28. listopadu 1921, Praha[2]) byl český tiskař, nakladatel, fotograf a majitel tiskárna Koppe – Bellmann. Roku 1882 se stal členem Fotografické společnosti ve Vídni[3]. Od roku 1885 spoluvlastníkem firmy Carl Bellmann (knihtiskárna a závod pro světlotisk i fotografii). Vykonával také funkci přísežného soudního znalce pro oblast knihtiskařství.[4]

Život a dílo

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Dům U zlatého říšského jablka

Byl synem pražského zvonaře, tiskaře a nakladatele Karla Ferdinanda Bellmanna, který vybudoval významnou tiskařskou a nakladatelskou firmu.

Pro otce pracoval jako prokurista, roku 1885 se stal společníkem. Po smrti otce v roce 1893 ústav převzal. Téhož roku ústav přesídlil z Mikulášské 1076/I (dnešní Pařížské) do domu U Zlatého říšského jablka v Michalské 438/I. Dům se mu podařilo odkoupit od dcery fotografa Františka Fridricha včetně fotoateliéru a archívu.

Drtinova 557/10

V roce 1912 se podnik spojil s tiskárnou Alexandra Leopolda Koppeho na Smíchově, vznikla tak nová společnost Koppe - Bellmann.[5] Roku 1913 pro ni postavil stavitel Václav Nekvasil novou budovu v Drtinově ulici 557/V. V roce 1925 byla tato tiskárna prodána a stala se majetkem nakladatelství Melantrich.[6]

Je pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze, ve III. hřbitově.

Nakladatelství, tisk, fotografie a světlotisk

Bellmannova firma byla jednou z prvních u nás, které se začaly zabývat světlotiskem. Jejich prvotní práce zahrnovaly mnoho nezdařilých pokusů a obtíží, dosáhly ale mimořádné kvality a jejich světlotisky brzy vykazovaly čistotu a jasnost tisku srovnatelnou se zahraniční produkcí.[7] Firma začala pomalu tiskařství odsouvat na druhou pozici a soustředila se na vydávání exemplářů, ve kterých se spojovala typografie se světlotiskem. V té době vydala řadu průvodců a leporel s fotografiemi Prahy i dalších měst.

  • 1885 soubor 120 světlotisků pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, který se prodával i formou sešitů po deseti listech
  • 1886 Bellmann's Führer durch Prag und Umgebung[8]
  • 1894 21 poprsí v trifóriu dómu sv. Víta v Praze[9]
  • 1895 Památky výtvarné z českoslovanské výstavy národopisné roku[10]
  • 1896 Album Svatojánské[11]
  • 1901 Praha a její okolí - Prag und seine Umgebung
  • 1905 Seznam 66. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy v Praze 1905
  • 1923 První plán Velké Prahy[12]

Pohlednice Prahy

Firma vydala pravděpodobně největší množství pražských pohlednic provedených světlotiskem. První exempláře byly vydány v roce 1897. Šlo o velkou sérii obsahující až 400 kusů. Série byla v dalších letech početně rozšiřována a opakovaně vydávána i v kolorované verzi.[13] Na všech pohlednicích z této dílny se setkáváme se jménem zakladatele firmy "Carl Bellmann", ačkoliv je syn Arthur vydával až po otcově smrti. Pohlednice podávají neocenitelné svědectví o životě a vývoji Prahy na přelomu 19. a 20. století.[6] Pohlednice zvané „belmanky“ jsou dodnes mezi sběrateli hojně vyhledávané.[14]

Galerie

Pohlednice

Odkazy

Reference

  1. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  3. ANNO Historische Zeitungen und Zeitschriften. anno.onb.ac.at [online]. 1882 [cit. 1882]. Dostupné online. 
  4. Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče. [s.l.]: [s.n.] 
  5. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  6. a b REJL, Tomáš. Praha. Historické pohlednice Karel Bellmann 1897 - 1906. [s.l.]: Antis s.r.o., 2001. 
  7. Typografia 30.5.1891. kramerius5.nkp.cz [online]. [cit. 2002-2-9]. Dostupné online. 
  8. Bellmann's Führer durch Prag und Umgebung [online]. Dostupné online. 
  9. Památky archaeologické a místopisné [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  10. Hlavní katalog a průvodce [Národopisné výstavy čes | Národní­ knihovna České republiky | Digitální knihovna Kramerius (nkp.cz)
  11. Album Svatojánské [online]. Dostupné online. 
  12. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  13. historie pražských pohlednic. www.starapraha.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  14. SCHEUFLER, Pavel. Nádraží jako pocit - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2017-04-29 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • REJL, Tomáš. Praha. Historické pohlednice = Prag. Historische Ansichtskarten = Prague. Early postcards = Praga. Istoričeskije otkrytki. Karel Bellmann 1897-1906. Hradec Králové: Antis s.r.o., 2001. 112 s. ISBN 80-902691-5-X. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Drtinova 10.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Smíchov. Drtinova ulice, dům č. 557/10.
Karlův Týn by Karl Bellmann.png
Karlův Týn (Vor der Renovierung)
Staré Město, Michalská 15.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: