Arthur Maschka-Bellmann
Arthur Maschka Bellmann | |
---|---|
Narození | 1. srpna 1849 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 28. listopadu 1921 (ve věku 72 let) Praha Československo |
Povolání | tiskař, nakladatel fotograf, majitel tiskárny |
Rodiče | Karel Ferdinand Bellmann, Therese Maschka, roz. Pasta |
Příbuzní | Karel Bellmann Anna Bellmannová Ingo Bellmann |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Arthur Maschka Bellmann (1. července 1849, Praha[1] – 28. listopadu 1921, Praha[2]) byl český tiskař, nakladatel, fotograf a majitel tiskárna Koppe – Bellmann. Roku 1882 se stal členem Fotografické společnosti ve Vídni[3]. Od roku 1885 spoluvlastníkem firmy Carl Bellmann (knihtiskárna a závod pro světlotisk i fotografii). Vykonával také funkci přísežného soudního znalce pro oblast knihtiskařství.[4]
Život a dílo
Byl synem pražského zvonaře, tiskaře a nakladatele Karla Ferdinanda Bellmanna, který vybudoval významnou tiskařskou a nakladatelskou firmu.
Pro otce pracoval jako prokurista, roku 1885 se stal společníkem. Po smrti otce v roce 1893 ústav převzal. Téhož roku ústav přesídlil z Mikulášské 1076/I (dnešní Pařížské) do domu U Zlatého říšského jablka v Michalské 438/I. Dům se mu podařilo odkoupit od dcery fotografa Františka Fridricha včetně fotoateliéru a archívu.
V roce 1912 se podnik spojil s tiskárnou Alexandra Leopolda Koppeho na Smíchově, vznikla tak nová společnost Koppe - Bellmann.[5] Roku 1913 pro ni postavil stavitel Václav Nekvasil novou budovu v Drtinově ulici 557/V. V roce 1925 byla tato tiskárna prodána a stala se majetkem nakladatelství Melantrich.[6]
Je pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze, ve III. hřbitově.
Nakladatelství, tisk, fotografie a světlotisk
Bellmannova firma byla jednou z prvních u nás, které se začaly zabývat světlotiskem. Jejich prvotní práce zahrnovaly mnoho nezdařilých pokusů a obtíží, dosáhly ale mimořádné kvality a jejich světlotisky brzy vykazovaly čistotu a jasnost tisku srovnatelnou se zahraniční produkcí.[7] Firma začala pomalu tiskařství odsouvat na druhou pozici a soustředila se na vydávání exemplářů, ve kterých se spojovala typografie se světlotiskem. V té době vydala řadu průvodců a leporel s fotografiemi Prahy i dalších měst.
- 1885 soubor 120 světlotisků pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, který se prodával i formou sešitů po deseti listech
- 1886 Bellmann's Führer durch Prag und Umgebung[8]
- 1894 21 poprsí v trifóriu dómu sv. Víta v Praze[9]
- 1895 Památky výtvarné z českoslovanské výstavy národopisné roku[10]
- 1896 Album Svatojánské[11]
- 1901 Praha a její okolí - Prag und seine Umgebung
- 1905 Seznam 66. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy v Praze 1905
- 1923 První plán Velké Prahy[12]
Pohlednice Prahy
Firma vydala pravděpodobně největší množství pražských pohlednic provedených světlotiskem. První exempláře byly vydány v roce 1897. Šlo o velkou sérii obsahující až 400 kusů. Série byla v dalších letech početně rozšiřována a opakovaně vydávána i v kolorované verzi.[13] Na všech pohlednicích z této dílny se setkáváme se jménem zakladatele firmy "Carl Bellmann", ačkoliv je syn Arthur vydával až po otcově smrti. Pohlednice podávají neocenitelné svědectví o životě a vývoji Prahy na přelomu 19. a 20. století.[6] Pohlednice zvané „belmanky“ jsou dodnes mezi sběrateli hojně vyhledávané.[14]
Galerie
Pohlednice
Pohlednice Nádraží Těšnov na vydané fotografii Karla Bellmanna
Pohlednice Karlova Týna na fotografii Karla Bellmanna
Odkazy
Reference
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- ↑ ANNO Historische Zeitungen und Zeitschriften. anno.onb.ac.at [online]. 1882 [cit. 1882]. Dostupné online.
- ↑ Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b REJL, Tomáš. Praha. Historické pohlednice Karel Bellmann 1897 - 1906. [s.l.]: Antis s.r.o., 2001.
- ↑ Typografia 30.5.1891. kramerius5.nkp.cz [online]. [cit. 2002-2-9]. Dostupné online.
- ↑ Bellmann's Führer durch Prag und Umgebung [online]. Dostupné online.
- ↑ Památky archaeologické a místopisné [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Hlavní katalog a průvodce [Národopisné výstavy čes | Národní knihovna České republiky | Digitální knihovna Kramerius (nkp.cz)
- ↑ Album Svatojánské [online]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ historie pražských pohlednic. www.starapraha.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Nádraží jako pocit - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2017-04-29 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
Literatura
- REJL, Tomáš. Praha. Historické pohlednice = Prag. Historische Ansichtskarten = Prague. Early postcards = Praga. Istoričeskije otkrytki. Karel Bellmann 1897-1906. Hradec Králové: Antis s.r.o., 2001. 112 s. ISBN 80-902691-5-X.
Externí odkazy
- Arthur Bellmann-Maschka na internetových stránkách Pavla Scheuflera
- Nakladatelství a tiskárna Bellmann Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine. na portálu Provenio.net
- Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- Typografia 30.05.1891 | Národní knihovna České republiky | Digitální knihovna Kramerius (nkp.cz)
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karlův Týn (Vor der Renovierung)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: