Arthur Pino von Friedenthal

Arthur Georg Pino von Friedenthal
Velitel 10. armádního sboru v Haliči
Ve funkci:
1905 – 1910
První sekční šéf na ministerstvu války
Ve funkci:
1902 – 1905
Ředitel Válečné školy ve Vídni
Ve funkci:
1896 – 1900
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-uherská armáda
Znak Československa Československá armáda
Hodnostarmádní generál v.v. (1927), generál III. třídy v.v. (1920), generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršál (1898), generálmajor (1894)

Narození10. ledna 1843
Stěbořice
Úmrtí29. října 1930 (ve věku 87 let)
Těšín
OceněníŘád železné koruny 1. třídy (1908)
velkokříž Císařského řádu Leopoldova (1910)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur Jiří rytíř Pino z Friedenthalu (německy Arthur Georg Ritter Pino von Friedenthal) (10. ledna 1843 Stěbořice29. října 1930 Těšín) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1861 a vystřídal řadu funkcí u různých posádek v celé monarchii, mimo jiné sloužil v Praze, Terezíně a Opavě. Uplatnil se jako vojenský pedagog a v letech 1896–1900 byl ředitelem Válečné školy ve Vídni. Poté zastával funkci prvního sekčního šéfa na ministerstvu války (1902–1905) a svou kariéru završil jako velitel 10. armádního sboru (1905–1910). V roce 1905 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Po odchodu do penze v roce 1910 žil v soukromí, ale po první světové válce jako státní občan Československa obdržel v československé armádě hodnost armádního generála ve výslužbě (1927).[1]

Životopis

C.k. polní zbrojmistr Arthur Pino von Friedenthal (1905)

Pocházel z italské šlechtické rodiny usazené od 18. století ve Slezsku, byl příbuzným rakouského ministra obchodu Felixe Pina z Friedenthalu. Narodil se jako starší syn Karla Pina z Friedenthalu (1816–1856), majitele velkostatku a zámku ve Stěbořicích.[2] Artur studoval na ženijní akademii ve Znojmě a jako poručík nastoupil v roce 1861 k pěšímu pluku č. 1. Zúčastnil se prusko-rakouské války, bojoval v bitvě u Trutnova a Hradce Králové (1866). Se svým plukem sloužil u různých posádek v Itálii, dále také v Praze nebo Opavě. Později si v letech 1873–1875 doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti kapitána (1875) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Poté sloužil v Praze a Terezíně a od roku 1879 působil u Vojenského zeměpisného úřadu generálního štábu. V roce 1882 byl povýšen na majora a od roku 1884 působil jako pedagog na Válečné škole ve Vídni, kde vyučoval vojenskou geografii. Dále postupoval v hodnostech (podplukovník 1886, plukovník 1889), v letech 1890–1891 byl velitelem pěšího pluku č. 1 v Opavě,[3] poté byl náčelníkem štábu 10. armádního sboru v Přemyšlu.[4]

V roce 1894 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem 50. pěší brigády ve Vídni. V letech 1896–1900 byl ředitelem Válečné školy[5] a měl významný vliv na vojenské vzdělávání důstojníků generálního štábu. V roce 1898 byl povýšen na polního podmaršála[6] a v letech 1900–1902 velel 30. pěší divizi ve Lvově.[7][8] Pak se vrátil do Vídně a v letech 1902–1905 byl sekčním šéfem na ministerstvu války.[9][10] K datu 1. listopadu 1905 obdržel hodnost polního zbrojmistra[11] a v letech 1905–1910 byl velitelem 10. armádního sboru v Přemyšlu.[12][13] V roce 1908 získal ještě hodnost generála pěchoty a k datu 1. května 1910 byl na vlastní žádost penzionován.[14]

Po první světové válce zůstal úředně přihlášen v rodných Stěbořicích a získal československé státní občanství. Díky tomu mu byla v roce 1920 přiznána hodnost generála III. třídy v československé armádě s nárokem na penzi,[15] později pak obdržel československého armádního generála ve výslužbě (1927).[16] Zemřel v Těšíně, kde je také pohřben.

Tituly a ocenění

Od narození užíval šlechtický stav s titulem rytíř. Jako velitel armádního sboru byl v roce 1905 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[17] Od roku 1906 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 40.[18][19] Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání. Byl nositelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile a Řádu železné koruny I. třídy (1908). Při odchodu do výslužby obdržel velkokříž Leopoldova řádu (1910). Jako ředitel Válečné školy byl vyznamenán i cizími panovníky, byl nositelem ruského Řádu sv. Stanislava, německého Řádu pruské koruny a srbského Řádu Takova.[20]

Odkazy

Reference

  1. Arthur Pino z Friedenthalu na webu valka.cz dostupné online
  2. Rodina Karla Pina z Friedenthalu na webu geni.com dostupné online
  3. Pěší pluk č. 1 na webu valka.cz dostupné online
  4. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 227, 235 dostupné online
  5. Přehled ředitelů rakousko-uherských vojenských škol na webu austro-hungarian army dostupné online
  6. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 153 dostupné online
  7. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 131 dostupné online
  8. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 265 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 95 dostupné online
  10. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 267, 276 dostupné online
  11. Seznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 136, 159 dostupné online
  13. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  14. Služební postup Arthura Pina z Friedenthalu in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 139 dostupné online
  15. Přehled československých generálů ve výslužbě na webu valka.cz dostupné online
  16. Přehled československých armádních generálů ve výslužbě na webu valka.cz dostupné online
  17. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 222 dostupné online
  18. Pěší pluk č. 40 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 458 dostupné online
  19. Pěší pluk č. 40 na webu valka.cz dostupné online
  20. Přehled řádů a vyznamenání Arthura Pina z Friedenthalu in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 303 dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Greater coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Autor: Shazz, Licence: CC BY-SA 3.0
Znak Československa - veliký s českým nápisem
Artur Pino von Friedenthal (-1905).jpg
Artur Pino von Friedenthal (-1905)
Arthur Pino von Friedenthal.png
Portrait of Arthur Georg Pino von Friedenthal (1843-1930), Austrian general.