Arthur Rinderknech
| Arthur Rinderknech | |
|---|---|
_(52036912945).jpg) Arthur Rinderknech na Monte-Carlo Rolex Masters 2022 | |
| Stát |  Francie |
| Datum narození | 23. července 1995 (28 let)[1] |
| Místo narození | Gassin, Francie[1] |
| Bydliště | Saint-Gregoire, Francie[1] |
| Výška | 196 cm[1] |
| Hmotnost | 88 kg[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 999 154 USD |
| Tenisová raketa | Tecnifibre |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 40–37 |
| Tituly | 0 ATP, 3 challengery, 5 ITF |
| Nejvyšší umístění | 42. místo (31. října 2022) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2022) |
| French Open | 2. kolo (2023) |
| Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022, 2023) |
| US Open | 2. kolo (2021, 2022) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 13–16 |
| Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 2 ITF |
| Nejvyšší umístění | 124. místo (8. listopadu 2021) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2023) |
| French Open | 2. kolo (2020, 2022) |
| Wimbledon | 1. kolo (2022, 2023) |
| US Open | 2. kolo (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arthur Rinderknech (* 23. července 1995 Gassin) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2022 na 42. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 124. místě. Trénuje ho Sébastien Villette.[3][1]
Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním finálového turnaje proti Velké Británii, v němž podlehl světové dvanáctce Cameronu Norriemu a po boku Nicolase Mahuta vyhrál čtyřhru. Francouzi odešli poraženi 1:2 na zápasy a ze skupiny nepostoupili. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]
Soukromý život
Narodil se roku 1995 v jihofrancouzském Gassinu do rodiny prezidenta jednoho z pařížských tenisových klubů Pascala Rinderknecha, který figuroval v první padesátce francouzského tenisového žebříčku. Matka Virginie Paquetová hrála profesionálně tenis a vystoupala na 208. příčku světové klasifikace. Její kariéru zastavilo zranění kolena.[5] Také monacký bratranec Benjamin Balleret se stal profesionálním tenistou.[3]
K tenisu jej v šesti letech přivedli rodiče. V letech 2015–2018 hrál univerzitní tenis za tým Aggies na Texas A&M University, kde vystudoval obchod.[5][6] Univerzitním koučem byla bývalá světová dvanáctka Steve Denton, která se podílela na jeho tenisovém růstu. Mezi francouzskými juniory patřil do první desítky. Po získání vysokoškolského diplomu se v sezóně 2018 stal profesionálem.[5] Za preferovaný úder uvedl forhend a z povrchů tvrdý dvorec.[3]
Tenisová kariéra
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2018, do něhož obdržel s krajanem Florianem Lakatem divokou kartu. V úvodním kole podlehli gruzínsko-australskému páru Nikoloz Basilašvili a John Millman. Dvouhru na majorech si poprvé zahrál na French Open 2020, opět po udělení divoké karty. V prvním kole jej vyřadil Slovinec ze šesté světové desítky Aljaž Bedene.[7]
Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval březnovým Open 13 Provence 2021 v Marseille, kde prošel z kvalifikace do čtvrtfinále dvouhry. Nejdříve zdolal Michaila Kukuškina a Alejandra Davidoviche Fokinu, než jej zastavil třicátý první hráč žebříčku Ugo Humbert až v tiebreaku rozhodující sady. Mezi poslední osmičkou skončil i na antukovém Lyon Open 2021. Do hlavní soutěže se probojoval jako šťastný poražený z kvalifikace. Ve druhé fázi premiérově porazil člena elitní světové dvacítky, sedmnáctého v pořadí Jannika Sinnera.[8] V dalším utkání jej zdolal Brit Cameron Norrie. Na úvod Wimbledonu 2021 podlehl v pětisetové bitvě Němci Oscaru Ottovi, když o vítězi rozhodl až tiebreak poslední sady hraný za stavu gamů 12–12. Takový typ zkrácené hry byl v All England Clubu využit teprve podruhé, po finále 2019 mezi Fecererem a Djokovićem.[9]
V červenci si zahrál čtvrtfinále na bastadském Nordea Open 2021 a antukovém Swiss Open Gstaad 2021, kde podruhé přehrál člena světové dvacítky, Španěla Roberta Bautistu Aguta.[10] Do semifinále poprvé postoupil na navazujícím Generali Open Kitzbühel 2021, kde startoval jako náhradník. Po výhře nad světovou třiatřicítkou Filipem Krajinovićem mu stopku vystavil čtrnáctý muž žebříčku a pozdější vítěz Casper Ruud.[11] První vítězný zápas na grandslamu dosáhl během US Open 2021, když otočil průběh ze ztráty setů 0–2 proti Srbovi Miomiru Kecmanovići.[12] Poté jej vyřadil španělský teenager Carlos Alcaraz.[7]
První finále na okruhu ATP Tour si zahrál v zářijové čtyřhře Moselle Open 2021, konané v Metách. V páru s Monačanem Hugem Nysem však nezvládli závěrečný duel proti polskému páru Hubert Hurkacz a Jan Zieliński.[13]
Finále na okruhu ATP Tour
| ||||||||
Dvouhra: 1 (0–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | leden 2022 | Adelaide, Austrálie | tvrdý |  Thanasi Kokkinakis | 7–6(8–6), 6–7(5–7), 3–6 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | září 2021 | Mety, Francie | tvrdý (h) |  Hugo Nys |  Hubert Hurkacz Jan Zieliński | 5–7, 3–6 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
| Legenda |
|---|
| Challengery (3 D; 2 Č) |
| ITF (5 D; 2 Č) |
Dvouhra (8 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červenec 2018 | Meknes, Maroko | antuka |  Lamine Ouahab | 4–6, 7–5, 6–3 |
| 2. | srpen 2018 | Novi Sad, Srbsko | antuka |  Ergi Kırkın | 6–2, 6–4 |
| 3. | únor 2019 | Monastir, Tunisko | tvrdý |  Petr Nouza | 6–4, 6–4 |
| 4. | březen 2019 | Tabarka, Tunisko | antuka |  Pol Toledo Bagué | 6–4, 6–2 |
| 5. | prosinec 2019 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Thomas Laurent | 6–3, 4–6, 6–3 |
| 6. | leden 2020 | Rennes, Francie | tvrdý (h) |  James Ward | 7–5, 6–4 |
| 7. | březen 2020 | Calgary, Kanada | tvrdý (h) |  Maxime Cressy | 3–6, 7–6(7–5), 6–4 |
| 8. | leden 2021 | Istanbul, Turecko | tvrdý (h) | Benjamin Bonzi | 4–6, 7–6(7–1), 7–6(7–3) |
Čtyřhra (4 tituly)
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červenec 2017 | Arlon, Belgie | antuka | Florian Lakat | Geoffrey Blancaneaux Constant de la Bassetière | 6–1, 4–6, [10–4] |
| 2. | únor 2019 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Geoffrey Blancaneaux | Petr Nouza Marek Gengel | 6–1, 6–4 |
| 3. | únor 2020 | Drummondville, Kanada | tvrdý (h) | Manuel Guinard |  Roberto Cid Subervi Gonçalo Oliveira | 7–6(7–4), 7–6(7–3) |
| 4. | srpen 2020 | Praha, Česko | antuka | Pierre-Hugues Herbert | Zdeněk KolářLukáš Rosol | 6–3, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arthur Rinderknech na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Arthur Rinderknech na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 13. dubna 2022
- ↑ Arthur Rinderknech na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 13. dubna 2022
- ↑ a b c Arthur Rinderknech | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arthur Rinderknech na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 13. dubna 2022
- ↑ a b c The Rise Of Rinderknech & Bonzi: Get To Know France's Newest Top 100 Stars [online]. ATP Tour, Inc., 2021-08-13 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arthur Rinderknech - Men's Tennis [online]. Texas A&M University [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Arthur Rinderknech | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cameron Norrie, Arthur Rinderknech Earn Career Wins In Lyon [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-20 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arthur Rinderknech cède contre Oscar Otte au 1er tour de Wimbledon. L'Équipe [online]. 2021-06-29 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Arthur Rinderknech Upsets Roberto Bautista Agut In Gstaad [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-21 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Arthur Rinderknech s'incline en demie à Kitzbuhel. Reuters [online]. 2021-07-30 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (fe)
- ↑ Alcaraz Races Past Norrie In US Open Debut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-08-31 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Hubert Hurkacz Captures Metz Double. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-09-26 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur Rinderknech na Wikimedia Commons - Arthur Rinderknech na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Arthur Rinderknech na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Arthur Rinderknech na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Rinderknech MCM22 (16)