Artstetten (zámek)
| Zámek Artstetten | |
|---|---|
 Zámek Artstetten | |
| Účel stavby | |
Zámek | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, baroko |
| Výstavba | první písemná zmínka 1263 |
| Přestavba | 1982 (Muzeum arcivévody Františka Ferdinanda) |
| Stavebník | Aerendorfové |
| Další majitelé | rakouští císaři, Hohenbergové |
| Současný majitel | Hohenbergové, (Nadace Anity z Hohenbergu) |
| Poloha | |
| Adresa | Artstetten-Pöbring, okres Melk,  Rakousko |
| Souřadnice | 48°14′33″ s. š., 15°12′9″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 31237 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Zámek Artstetten je zámek v městyse Artstetten-Pöbring v okrese Melk v Dolních Rakousích.
Historie
Poprvé je zmíněna v dokumentech z roku 1263 stavba a až v 15. století je zámek v majetku rodu von Aerendorfů. Po několika změnách majitelů získala zámek roku 1824 rakouská císařská rodina.
Farní kostel a rodinná hrobka
Roku 1909 vydal následník trůnu František Ferdinand příkaz ke zřízení rodinné hrobky pro dvanáct rakví pod prostranstvím před kostelem. Jelikož jeho žena Žofie Chotková, vévodkyně z Hohenbergu, kvůli svému - z pohledu císařských pravidel - nerovnorodému původu, nemohla být pohřbena v kapucínské hrobce, byla zřízena tato hrobka pod zámkem, respektive pod kostelem, kde také skutečně byla Žofie po smrti v Sarajevu, pochována. Již dříve se z lásky k ní i František Ferdinand vzdal pohřbení ve Vídni a podle svého přání byl rovněž pochován v artstettenské hrobce. Na jejich společném náhrobku stojí nápis „Verbunden durch das Band der Ehe, vereint durch das gleiche Geschick“ („Svázáni svazkem manželství, spojeni stejným osudem“).[1] V letech 1955/56 po smrti Arnošta z Hohenbergu byla hrobka pod kostelní věží a jižní terasou zámku rozšířena. Roku 1985 pak byla společně s prostranstvím kostela renovována. Dnes zde vedle obou synů a jejich chotí odpočívají také tři vnoučata arcivévody Františka Ferdinanda a také Alžběta, vévodkyně lucemburská, manželka Franze z Hohenbergu. Stará zámecká hrobka, která se nachází přímo pod kostelem, je dnes místem posledního odpočinku potomků Anity z Hohenbergu a hraběte Romée de La Poeze d'Harambure.[2]
V zámku je dnes umístěno Muzeum arcivévody Františka Ferdinanda.
Ostatní
Rakouská národní banka vydala eurominci v hodnotě 10 € se zámkem Artstetten.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Artstetten na německé Wikipedii.
Literatura
- Gerhard Stenzel: Von Schloss zu Schloss in Österreich. Kremayr & Scheriau, Wien 1976, ISBN 3-218-00288-5, S. 62.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Artstetten na Wikimedia Commons - http://www.schloss-artstetten.at
- Zámek Artstetten auf Burgen-Austria
Média použitá na této stránce
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Ostnordostansicht des Schlosses Artstetten in der niederösterreichischen Marktgemeinde Artstetten-Pöbring und links im Hintergrund Maria Taferl mit der Wallfahrtskirche Maria Taferl.
Das historistisch erweiterte und mehrfach umgebaute Renaissanceschloss wurde in der 2. Hälfte des 16. Jahrhunderts wahrscheinlich auf den Grundfesten einer mittelalterlichen Burg errichtet. Ende des 17. Jahrhunderts erfolgte der Umbau bzw. Erweiterung zu einer vierflügelige Anlage mit Arkadenhof und die Schlosskapelle wurde vergrößert, so dass die ursprünglich freistehende Schlosskapelle mit dem Schlossgebäude verbunden war. Im 19. Jahrhundert fand eine Aufstockung sowie ein nordseitiger Zubau statt und das Schloss erhielt damit weitgehend sein heutiges Erscheinungsbild.
Gräber von Erzherzog Franz Ferdinand und Sohpie von Hohenberg auf Schloss Artstetten
Autor: Carsten Steger, Licence: CC BY-SA 4.0
Aerial image of the Artstetten Castle (view from the southeast)