Artur Payr

Artur Payr
Narození	20. listopadu 1880 Bregenz Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. února 1937 (ve věku 56 let) Praha Československo Československo
Povolání	architekt, vysokoškolský učitel, stavitel a učitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur Payr (20. listopadu 1880 Bregenz^[1] – 24. února 1937 Praha^[2], varianty jména: Artur nebo Arthur / Payr nebo Payer) byl rakouský architekt působící především v severních Čechách a profesor Německé vysoké školy technické v Praze. V akademickém roce 1925/1926 byl rovněž jejím rektorem.

V letech 1898-1903 vystudoval Technickou univerzitu v Mnichově. Jeho učiteli byli Karl Hocheder a Friedrich von Thiersch. Po absolutoriu pracoval ve Výmaru a v Innsbrucku. Od roku 1917 začal působit jako vysokoškolský učitel na Německé vysoké škole technické v Praze. Mezi jeho studenty patřili například Karl Winter, Fritz Lehmann nebo Hermann Wunderlich. Dále byl členem Freie Deutsche Akademie des Städtebaues v Berlíně a Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik (Německá akademie věd a umění pro republiku Československou).

Angažoval se rovněž politicky, v roce 1920 kandidoval v parlamentních volbách za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu (Deutsch-Demokratische Freiheitspartei)^[3].

Podle matriky zemřel 24. února 1937 v Praze-Vinohradech.^[2] Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 25. února.^[4]

• 1914 soutěžní návrh na chlapeckou a dívčí obecnou školu "Südost", dnešní Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem
• 1923 soutěžní návrh na novou budovu Národní galerie v Praze - 4. dělená cena

• 1921 - 1922 Továrna na žinylkové zboží Ernst Jacker (Chenillewarenfabrik Ernst Jacker Oberrosenthal), Ještědská 287, Liberec - Horní Růžodol^[5]
• 1923 - 1925 Hornická kolonie, Přestanov 52 - 81
• 1924 Preibischova vila (Dům s Krakonošem), Horova 953, Liberec - Staré Město^[6]
• 1925 Přestavba Tereziných lázní, Dubí
• 1925 - 1928 Špičková vodní elektrárna Přespolní elektrárny Liberec, Rudolfovská 63, Liberec - Rudolfov^[7][8] Elektrárna je nemovitou památkou ČR^[9]
• 1926 - 1932 budova gymnázia, Chomutov
• 1927 Grandhotel Johannishof, Janské Lázně
• 1929 - 1931 Obchodní, kancelářský a činžovní dům čp. 1022 (Bývalý palác pojišťovny Elbe), Národní třída 27, Praha 1 - Staré Město
• 1929 Divadlo Boženy Němcové, Františkovy Lázně
• 1929 budova městské spořitelny, Karlovy Vary - Rybáře
• 1930 dvorana Glauberových pramenů, Františkovy Lázně
• 1931 dům čp. 3100, Chomutov
• 1931 budova okresního úřadu, Chomutov
• 1932 Jahnova tělocvična (Jahn-Turnhalle), Chomutov

• VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Payr, Artur, s. 487. 
• LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Arthur Payr, s. 150–151. 
• BIRK, Alfred. Die deutsche technische Hochschule in Prag 1806-1931. Prag: J. G. Galve’sche Universitäts-Buchhandlung Robert Lerche, 1931. 177 s. S. 109. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Artur Payr
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Artur Payr na Wikimedia Commons
• Artur Payr na stránkách Liberec/Reichenberg
• Artur Payr na stránkách Ústí/Aussig
• Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950 Online-Edition [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, rev. 2014-11 [cit. 2015-06-16]. Kapitola Payr, Artur (1880-1937), Architekt. Dostupné online. (německy)