Artur Tajmazov

Artur Tajmazov
Artur Tajmazty
Osobní informace
Rodné jménoАртур Таймазты (oset.)
Артур Борисович Таймазов (rus.)
Artur Taymazov (uzb.)
Datum narození20. června 1979 (44 let)
Místo narozeníNogir, Severoosetinská ASSR Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátRusko
Uzbekistán
RodinaTymur Tajmazov (bratr)
Sportovní informace
KlubVladikavkaz (klub)
Dinamo Taškent (vrch. UZB)
TrenéřiChasan Apajev (zač.)
Salim Abduvalijev (manažer)
Achrol Ruzijev (osob.)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOH2000, 2004, 2008, 2012
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbroLOH 2000 Sydneyv.s. −130 kg
zlatoLOH 2004 Athényv.s. −120 kg
DQLOH 2008 Pekingv.s. −120 kg
DQLOH 2012 Londýnv.s. −120 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
stříbroMS 2001 Sofiesupertěžká váha
zlatoMS 2003 New Yorksupertěžká váha
zlatoMS 2006 Kantonsupertěžká váha
bronzMS 2007 Bakusupertěžká váha
stříbroMS 2010 Moskvasupertěžká váha

Artur Tajmazov (Tajmazty) (* 20. července 1979) je bývalý ruský zápasník-volnostylař osetské národnosti, olympijský vítěz z roku 2004. Od roku 1999 až do konce sportovní kariéry reprezentoval Uzbekistán.

Sportovní kariéra

Zápasit začal ve Vladikavkazu pod vedením Chasana Apajeva. V dětství kombinoval zápasení se vzpíráním po vzoru svého staršího bratra Tymura. V mladí prošel reprezentačními výběry Ruska a jeho talentu si brzy všimli v zahraničí. Jeden z jeho trenérů Kazbek Dedegkajev, působil v 80. letech jako trenér národního týmu volnostylařů Uzbecké SSR a společně s mecenášem uzbeckého sportu Salimem Abduvalijevem mu v roce 1999 zařídil start za Uzbekistán. Důvodem přestupu byly větší možnosti k realizaci ve vrcholovém sportu a především strategický plán Dedegkajeva, který byl osobním trenérem Davida Musulbese, tehdejší reprezentační jedničky Ruska. Na olympijských hrách v Sydney v roce 2000 tak nakonec startovali oba severoosetští zápasníci a dokonce se oba probojovali až do finále. Ve vyrovnaném finále bral Tajmazov stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 2004 odjížděl na olympijské hry v Athénách jako úřadující mistr světa a suverénním výkonu získal zlatou olympijskou medaili, když ve finále položil na lopatky Íránce Alírezu Rezájího. V roce 2008 se opět "velmi dobře" připravil a na olympijských hrách v Pekingu a získal druhou zlatou olympijskou medaili, když ve finále porazil ve dvou setech Bachtyjara Achmedova z Ruska. V roce 2012 útočil na vyrovnání rekordní medailové bilance legendárního ruského klasika Alexandra Karelina na olympijských hrách v Londýně. V turnaji neztratil jediná bod a s přehledem získal třetí zlatou olympijskou medaili. V roce 2014 ještě plánoval překonat absolutní zápasnický rekord v počtu olympijských medailí německého obojživelníka Wilfrieda Dietricha, ale stopku mu vystavilo zdraví.[1]

Doping a diskvalifikace

V roce 2016 prošel jeho vzorek odebraný po olympijských hrách 2008 novou analýzou. Nové metody analýzy ukázaly v jeho vzorku stopy po užívaní anabolických steroidů. Konkrétně šlo o látku dehydrochlormethyltestosterone, která se do těla dostává tabletami Turinabol.[2]

To že anabolické steriody tvořily běžnou součást jeho přípravy na vrcholové turnaje potvrdil další retest jeho vzorku z olympijských her 2012 v roce 2019. Pozitivní dopingový nález na látku dehydrochlormethyltestosterone ho připravil o druhou zlatou olympijskou medaili.[3]

Výsledky

Turnaj2000200120022003200420052006200720082009201020112012
21222324252627282930313233
-130-120
Olympijské hry2.1.1.1.
Mistrovství světa2.úč.1.úč.1.3.2.8.
Asijské hry1.1.1.
Mistrovství Asie1.1.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. news.uzreport.uz [online]. [cit. 2016-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07. 
  2. Archivovaná kopie. www.olympic.org [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-31. 
  3. Archivovaná kopie. www.olympic.org [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-12. 
  4.  УП-4462-сон 14.08.2012. О награждении группы спортсменов, добившихся высоких результатов на ХХХ летней Олимпиаде, проходившей в городе Лондоне. lex.uz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Uzbek orden rib.png
Order "Buyuk Hizmatlari Uchun" ("Distinguished Service") Ribbon bar
El-urt khurmaty rib.png
Планка узбекского ордена "Уважаемому народом и Родиной" (Эл-юрт Хурмати)
Artur Taymazov 2018.jpg
(c) Duma.gov.ru, CC BY 4.0
Артур Борисович Таймазов (род. 1979) — российский спортсмен, политический деятель.